Australian Open 2022 – smíšená čtyřhra
Australian Open 2022 | |
---|---|
Vítězové: | Kristina Mladenovicová Ivan Dodig |
Finalisté: | Jaimee Fourlisová Jason Kubler |
Výsledek: | 6–3, 6–4 |
Soutěže | |
mužská dvouhra (q) • mužská čtyřhra | |
ženská dvouhra (q) • ženská čtyřhra | |
smíšená čtyřhra | |
dvouhra juniorů • čtyřhra juniorů | |
dvouhra juniorek • čtyřhra juniorek | |
Australian Open smíšená čtyřhra | |
2021 ◄◄ 2022 ►► 2023 | |
Grand Slam 2022 smíšená čtyřhra | |
Australian Open • French Open Wimbledon • US Open |
Smíšená čtyřhra Australian Open 2022 probíhala ve druhé polovině ledna 2022. Do mixu australského tenisového grandslamu hraného v Melbourne Parku nastoupilo třicet dva dvojic. Obhájcem titulu byl česko-americký pár Barbora Krejčíková a Rajeev Ram,[1] jehož členové nestartovali společně. Singlová světová čtyřka a deblová dvojka Krejčíková, šampionka mixu z let 2019, 2020 a 2021, se rozhodla odehrát jen dvouhru a ženský debl. Spoluhráčkou Rama se stala Indka Sania Mirzaová, s níž ve čtvrtfinále prohrál s Fourlisovou a Kublerem.
Američanka Desirae Krawczyková usilovala o zkompletování nekalendářního grandslamu, když v roce 2021 vyhrála smíšené soutěže na French Open, ve Wimbledonu a US Open.[2] S Britem Joem Salisburym vytvořila nejvýše nasazenou dvojici. V úvodním kole je však vyřadili Salvadorec Marcelo Arévalo s Mexičankou Giulianou Olmosovou.[3]
Vítězem se stal pátý nasazený, chorvatsko-francouzský pár Ivan Dodig a Kristina Mladenovicová, který po setech 6–3 a 6–4 ve finále zdolal Australany Jaimee Fourlisovou s Jasonem Kublerem. Šampioni odehráli první společný turnaj. Dodig získal čtvrtý grandslam ze smíšené čtyřhry po triumfech s Latishou Chanovou na French Open 2018 a 2019 a ve Wimbledonu 2019. Pro Mladenovicovou to byl třetí major z mixu, jímž navázala na trofeje s Danielem Nestorem z Wimbledonu 2013 a Australian Open 2014.[4][5]
V rámci čtyř ročníků, hraných mezi lety 2019–2022, vytvořili Fourlisová s Kublerem třetí dvojici, která postoupila do finále po obdržení divoké karty. Na prahu vyřazení se ocitli již v úvodním kole, kdy vyřadili Stojanovićovou s Pavićem proměměným osmým mečbolem v dlouhém supertiebreaku 17–15, v němž čelili dvěma mečbolovým hrozbám soupeřů. Další čtyři mečboly odvrátili ve druhém kole krajanům Stosurové a Ebdenovi a postoupili po zvládnutém supertiebreaku 11–9.[4][5]
Nasazení párů
- 1. Desirae Krawczyková / Joe Salisbury (1. kolo)
- 2. Čang Šuaj / John Peers (semifinále)
- 3. Nicole Melicharová-Martinezová / Robert Farah (1. kolo)
- 4. Alexa Guarachiová / Tim Pütz (2. kolo)
- 5. Kristina Mladenovicová / Ivan Dodig (vítězové)
- 6. Caty McNallyová / Jamie Murray (odstoupili)
- 7. Nina Stojanovićová / Mate Pavić (1. kolo)
- 8. Ena Šibaharaová / Ben McLachlan (čtvrtfinále)
- 2. Čang Šuaj / John Peers (semifinále)
Pavouk
Legenda | ||
|
|
|
Finálová fáze
Semifinále | Finále | |||||||||||
Lucie Hradecká Gonzalo Escobar | 6 | 62 | [6] | |||||||||
WC | Jaimee Fourlisová Jason Kubler | 2 | 77 | [10] | ||||||||
WC | Jaimee Fourlisová Jason Kubler | 3 | 4 | |||||||||
5 | Kristina Mladenovicová Ivan Dodig | 6 | 6 | |||||||||
5 | Kristina Mladenovicová Ivan Dodig | 1 | 7 | [10] | ||||||||
2 | Čang Šuaj John Peers | 6 | 5 | [2] |
Horní polovina
První kolo | Druhé kolo | Čtvrtfinále | Semifinále | ||||||||||||||||||||||
1 | D Krawczyk J Salisbury | 79 | 4 | [5] | |||||||||||||||||||||
G Olmos M Arévalo | 67 | 6 | [10] | G Olmos M Arévalo | 4 | 4 | |||||||||||||||||||
WC | A Sharma J-P Smith | 3 | 4 | L Hradecká G Escobar | 6 | 6 | |||||||||||||||||||
L Hradecká G Escobar | 6 | 6 | L Hradecká G Escobar | 7 | 7 | ||||||||||||||||||||
D Jurak Schreiber R Bopanna | 6 | 4 | [9] | Alt | M Ninomija A Kúreši | 5 | 5 | ||||||||||||||||||
L Kičenok A Golubjev | 1 | 6 | [11] | L Kičenok A Golubjev | 3 | 4 | |||||||||||||||||||
J Pegula A Krajicek | 4 | 3 | Alt | M Ninomija A Kúreši | 6 | 6 | |||||||||||||||||||
Alt | M Ninomija A Kúreši | 6 | 6 | L Hradecká G Escobar | 6 | 62 | [6] | ||||||||||||||||||
3 | N Melichar-Martinez R Farah | 4 | 4 | WC | J Fourlis J Kubler | 2 | 77 | [10] | |||||||||||||||||
WC | E Perez M Middelkoop | 6 | 6 | WC | E Perez M Middelkoop | 66 | 4 | ||||||||||||||||||
S Mirza R Ram | 6 | 77 | S Mirza R Ram | 78 | 6 | ||||||||||||||||||||
Alt | A Krunić N Ćaćić | 3 | 63 | S Mirza R Ram | 4 | 65 | |||||||||||||||||||
WC | S Stosur M Ebden | 6 | 77 | WC | J Fourlis J Kubler | 6 | 77 | ||||||||||||||||||
A Muhammad F Martin | 2 | 63 | WC | S Stosur M Ebden | 6 | 5 | [9] | ||||||||||||||||||
WC | J Fourlis J Kubler | 3 | 6 | [17] | WC | J Fourlis J Kubler | 3 | 7 | [11] | ||||||||||||||||
7 | N Stojanović M Pavić | 6 | 3 | [15] |
Dolní polovina
První kolo | Druhé kolo | Čtvrtfinále | Semifinále | ||||||||||||||||||||||
5 | K Mladenovic I Dodig | 64 | 6 | [10] | |||||||||||||||||||||
K Flipkens S Gillé | 77 | 4 | [3] | 5 | K Mladenovic I Dodig | 6 | 68 | [10] | |||||||||||||||||
WC | Ar Rodionova M Polmans | 4 | 6 | [10] | WC | Ar Rodionova M Polmans | 2 | 710 | [8] | ||||||||||||||||
C Osorio JS Cabal | 6 | 3 | [7] | 5 | K Mladenovic I Dodig | 6 | 6 | ||||||||||||||||||
E Routliffe M Venus | 65 | 7 | [13] | E Routliffe M Venus | 4 | 2 | |||||||||||||||||||
WC | L Cabrera A Bolt | 77 | 5 | [11] | E Routliffe M Venus | 6 | 7 | ||||||||||||||||||
WC | D Saville L Saville | 65 | 5 | 4 | A Guarachi T Pütz | 3 | 5 | ||||||||||||||||||
4 | A Guarachi T Pütz | 77 | 7 | 5 | K Mladenovic I Dodig | 1 | 7 | [10] | |||||||||||||||||
8 | E Šibahara B McLachlan | 6 | 710 | 2 | Š Čang J Peers | 6 | 5 | [2] | |||||||||||||||||
S Sanders N Skupski | 3 | 68 | 8 | E Šibahara B McLachlan | 4 | 6 | [10] | ||||||||||||||||||
WC | K Siniaková T Macháč | 5 | 6 | [7] | N Kičenok S González | 6 | 3 | [8] | |||||||||||||||||
N Kičenok S González | 7 | 4 | [10] | 8 | E Šibahara B McLachlan | 4 | 4 | ||||||||||||||||||
B Pera W Koolhof | 7 | 6 | 2 | Š Čang J Peers | 6 | 6 | |||||||||||||||||||
G Dabrowski H Nys | 5 | 3 | B Pera W Koolhof | 5 | 3 | ||||||||||||||||||||
A Klepač J Vliegen | 1 | 4 | 2 | Š Čang J Peers | 7 | 6 | |||||||||||||||||||
2 | Š Čang J Peers | 6 | 6 |
Odkazy
Reference
V tomto článku byl použit překlad textu z článku 2022 Australian Open – Mixed Doubles na anglické Wikipedii.
- ↑ Australian Open | Historický zápis pro Krejčíkovou! Česká tenistka dosáhla na Australian Open na titul. Sport.cz [online]. 2021-02-20 [cit. 2022-01-19]. Dostupné online.
- ↑ KANE, David. 30-Love: Desirae Krawczyk's Almost-Calendar Year Slam. Tennis.com [online]. 2021-12-29 [cit. 2022-01-19]. Dostupné online. (anglicky)
- ↑ SANFORD, Jordaan. Doubles specialists Giuliana Olmos, Kaitlyn Christian star in latest Wipeout episode. Tennis.com [online]. 2022-01-23 [cit. 2022-01-23]. Dostupné online. (anglicky)
- ↑ a b Mladenovic wins second Australian Open mixed doubles crown. Women's Tennis Association [online]. 2022-01-28 [cit. 2022-01-28]. Dostupné online. (anglicky)
- ↑ a b Mladenovic and Dodig cruise to Australian Open mixed doubles title. Reuters [online]. 2022-01-28 [cit. 2022-01-28]. Dostupné v archivu pořízeném z originálu dne 2022-01-28. (anglicky)
Média použitá na této stránce
Flag of Australia, when congruence with this colour chart is required (i.e. when a "less bright" version is needed).
See Flag of Australia.svg for main file information.Při zobrazení tohoto souboru lze snadno přidat orámování
Vlajka České republiky. Podoba státní vlajky České republiky je definována zákonem České národní rady č. 3/1993 Sb., o státních symbolech České republiky, přijatým 17. prosince 1992 a který nabyl účinnosti 1. ledna 1993, kdy rozdělením České a Slovenské Federativní republiky vznikla samostatná Česká republika. Vlajka je popsána v § 4 takto: „Státní vlajka České republiky se skládá z horního pruhu bílého a dolního pruhu červeného, mezi něž je vsunut žerďový modrý klín do poloviny délky vlajky. Poměr šířky k její délce je 2 : 3.“
This is the national flag of Belgium, according to the Official Guide to Belgian Protocol. It has a 13:15 aspect ratio, though it is rarely seen in this ratio.
Its colours are defined as Pantone black, Pantone yellow 115, and Pantone red 032; also given as CMYK 0,0,0,100; 0,8.5,79,0; and 0,94,87,0.Flag of Canada introduced in 1965, using Pantone colors. This design replaced the Canadian Red Ensign design.