Australian Open 2024 – dvouhra juniorů
Australian Open 2024 | |
---|---|
Vítěz | Rei Sakamoto |
Finalista | Jan Kumstát |
Výsledek | 3–6, 7–6(7–2), 7–5 |
Soutěže | |
mužská dvouhra (q) • mužská čtyřhra | |
ženská dvouhra (q) • ženská čtyřhra | |
smíšená čtyřhra | |
dvouhra juniorů • čtyřhra juniorů | |
dvouhra juniorek • čtyřhra juniorek | |
Australian Open dvouhra juniorů | |
2023 ◄◄ 2024 ►► 2025 | |
Grand Slam 2024 dvouhra juniorů | |
Australian Open • French Open Wimbledon • US Open |
Dvouhra juniorů Australian Open 2024 probíhala ve druhé polovině ledna 2024. Do singlové soutěže melbournského tenisového grandslamu v Melbourne Parku nastoupilo šedesát čtyři hráčů splňujících kritéria juniorské kategorie.[1] Osmnáctiletý obhájce titulu Alexander Blockx z Belgie,[2] již nebyl věkově způsobilý k účasti v juniorském tenise. Obdržel tak divokou kartu do mužské kvalifikace, v jejímž úvodu podlehl Zacharymu Svajdovi.
Na juniorském grandslamu debutovali potomci bývalých světových jedniček a grandslamových šampionů – Australan Cruz Hewitt, syn Lleytona Hewitta, a Američan Jagger Leach, syn Lindsay Davenportové.[3]
Juniorku vyhrál 17letý Rei Sakamoto, který se stal druhým japonským vítězem dvouhry na juniorském grandslamu.
První grandslam pro Reie Sakamota
Soutěž vyhrál čtvrtý nasazený, 17letý Japonec Rei Sakamoto, který ve finále za 2:11 hodiny zdolal Čecha Jana Kumstáta téhož věku. Po úvodních dvou setech 3–6 a 7–6 rozhodl v Laverově aréně až zvládnutou koncovkou závěrečné sady, kterou získal poměrem gamů 7–5. Grandslamový debutant Kumstát byl dva míče od vítězství, když na příjmu ve třetím dějství vedl 5–4 a 40:40.[4] Sakamoto se stal prvním japonským šampionem juniorské dvouhry Australian Open bez ohledu na pohlaví, a druhým na juniorce grandslamu, po triumfu Šintara Močizukiho ve Wimbledonu 2019.[5][6]
Kumstát usiloval o to, stát se prvním českým vítězem australského majoru od Veselého v roce 2011 a na grandslamu od Forejtka na US Open 2019. Ve finále mu nepomohlo ani 25 es a 41 vítězných míčů, když se dopustil 31 nevynucených chyb.[4][6]
Nasazení hráčů
- 1. Federico Cinà (1. kolo)
- 2. Nicolai Budkov Kjær (semifinále)
- 3. Tomasz Berkieta (3. kolo)
- 4. Rei Sakamoto (vítěz)
- 5. Kaylan Bigun (čtvrtfinále)
- 6. Alexander Razeghi (3. kolo)
- 7. Maxim Mrva (2. kolo)
- 8. Oliver Bonding (1. kolo)
- 9. Charlie Camus (2. kolo)
- 10. Roy Horovitz (3. kolo)
- 11. Petr Brunclík (3. kolo)
- 12. Čang Tchien-chuej (1. kolo)
- 13. Pavle Marinkov (3. kolo)
- 14. Kim Čang-džun (3. kolo)
- 15. Pedro Rodrigues (1. kolo)
- 16. Hayden Jones (čtvrtfinále)
- 2. Nicolai Budkov Kjær (semifinále)
Pavouk
Legenda | ||
|
|
|
Finálová fáze
Horní polovina
1. sekce
2. sekce
Dolní polovina
3. sekce
4. sekce
Odkazy
Reference
V tomto článku byl použit překlad textu z článku 2024 Australian Open – Boys' singles na anglické Wikipedii.
- ↑ MCLEAN, Ross. Preview: 2024 Australian Open Junior Championships. www.itftennis.com [online]. Mezinárodní tenisová federace, 2024-01-16 [cit. 2024-02-16]. Dostupné online. (anglicky)
- ↑ EVANS, Richard. Blockx beats 'unbelievable' Learner to claim AO boys' crown. www.itftennis.com [online]. Mezinárodní tenisová federace, 2023-01-28 [cit. 2024-02-16]. Dostupné online. (anglicky)
- ↑ Cruz Hewitt makes Aus Open debut in front of huge crowd. 7NEWS [online]. 2024-01-21 [cit. 2024-02-16]. Dostupné online. (anglicky)
- ↑ a b JURÁK, Vojtěch; SVOBODA, Vilém. Kumstát na Australian Open prohrál finále juniorů, Japonec Sakamoto duel otočil. iDNES.cz [online]. 2024-01-27 [cit. 2024-02-16]. Dostupné online.
- ↑ EVANS, Richard Llewelyn. Sakamoto becomes first Japanese junior to conquer Australian Open. www.itftennis.com [online]. Mezinárodní tenisová federace, 2024-01-27 [cit. 2024-02-16]. Dostupné online. (anglicky)
- ↑ a b Nenavázal na Veselého. Kumstát ve finále australské juniorky prohrál. ČT sport [online]. Česká televize, 2024-01-27 [cit. 2024-02-16]. Dostupné online.
Externí odkazy
- Juniorský turnaj Australian Open [online]. Mezinárodní tenisová federace. Dostupné online.
Média použitá na této stránce
Vlajka České republiky. Podoba státní vlajky České republiky je definována zákonem České národní rady č. 3/1993 Sb., o státních symbolech České republiky, přijatým 17. prosince 1992 a který nabyl účinnosti 1. ledna 1993, kdy rozdělením České a Slovenské Federativní republiky vznikla samostatná Česká republika. Vlajka je popsána v § 4 takto: „Státní vlajka České republiky se skládá z horního pruhu bílého a dolního pruhu červeného, mezi něž je vsunut žerďový modrý klín do poloviny délky vlajky. Poměr šířky k její délce je 2 : 3.“
Flag of Australia, when congruence with this colour chart is required (i.e. when a "less bright" version is needed).
See Flag of Australia.svg for main file information.Flag of Bolivia* | |
---|---|
country | Template:I18n/Republic of Bolivia |
used by | Bolivia |
from | 1851 |
until | Present |
created by | Government of Bolivia |
format | 15:22 |
shape | rectangular |
colours | červená, žlutá, zelená
flag has 3 horizontal stripes |
other characteristics | A horizontal tricolor of red, yellow and green. |
The national flag of Kingdom of Thailand; there are total of 3 colours:
- Red represents the blood spilt to protect Thailand’s independence and often more simply described as representing the nation.
- White represents the religion of Buddhism, the predominant religion of the nation
- Blue represents the monarchy of the nation, which is recognised as the centre of Thai hearts.
Flag of Canada introduced in 1965, using Pantone colors. This design replaced the Canadian Red Ensign design.