Austrian Open Kitzbühel

Austrian Open Kitzbühel
Generali Open
Tennis Stadium Kitzbühel

Založeno1945
OdehránoGenerali Open Kitzbühel 2023
MístoKitzbühel, RakouskoRakousko Rakousko
DějištěTennis Stadium Kitzbühel
Souřadnice
Povrchantuka / venku
Soutěže28 dvouhra (16 kval.) / 16 čtyřhra
Dotace630 705 EUR
Prize money562 815 EUR
Obdobíčervenec a srpen
ATP Tour
1990–1997ATP World Series
1998–2008ATP International Series Gold
2009ATP Tour 250
2010ATP Challenger Tour
2011–ATP Tour 250

www.generaliopen.com/de/
Některá data mohou pocházet z datové položky.
Rakušan Thomas Muster, vítěz 1993

Austrian Open Kitzbühel, oficiálně Generali Open, je profesionální tenisový turnaj mužů hraný v rakouském Kitzbühelu, který byl založen v roce 1945. Od 70. let do sezóny 1989 se konal v rámci okruhu Grand Prix, aby se v roce 1990 začlenil do nově vzniklé túry ATP, organizované Asociací tenisových profesionálů. Mezi lety 1999–2008 patřil do zlaté série ATP International Series Gold. Od sezóny 2009 se s jednoletou výjimkou řadí do kategorie ATP Tour 250.

Probíhá v červenci či srpnu na otevřených antukových dvorcích v komplexu Tennis Stadium Kitzbühel, jenž leží v ulici Kapserfeld. Centrální stadion postavený v roce 1991 má kapacitu 6,4 tisíce diváků.[1] Náklady na rekonstrukci do roku 2019 činily 5,2 milionu eur.[2]

Do soutěže dvouhry nastupuje dvacet osm singlistů a čtyřhry se účastní šestnáct párů. Nejvyšší počet čtyř singlových trofejí vyhrál argentinský tenista Guillermo Vilas.

Historie

Antukový kitzbühelský turnaj byl hrán již od roku 1895 jako Austrian International Championships. Moderní tenisový turnaj pak vznikl po konci druhé světové války v roce 1945. Interní spor místních sportovních funkcionářů vyvrcholil na podzim 1956, kdy byl v Kitzbühelu založen nový tenisový klub a prezidentem zvolen Hans Zwerger. Do té doby turnaj organizovala tenisová sekce klubu kitzbühelských zimních sportů. Následný rychlý rozmach a zvýšení konkurence vedly k tomu, že rakouský tenisový svaz již v roce 1959 přiznal alpské události status mezinárodního mistrovství Rakouska.

Příchod otevřené éry vytvořil tlak na zvyšující se finanční náklady včetně odměn hráčů. V závěru roku 1970 se tak silným partnerem stal první rakouský výrobce tenisových raket HEAD, což v letech 1971–1993 odrážel název turnaje Head Cup. Jeho úvodní ročník 1971 disponoval prize money 25 tisíc dolarů. Od 70. let dvacátého století se událost etablovala jako součást okruhu Grand Prix. Se založením ATP Tour v roce 1990 byl turnaj začleněn do jeho kalendáře v rámci kategorie World Series. Kitzbühelský klub uzavřel roku 1991 pod vedením prezidenta Klause Lacknera a ředitele turnaje Hellmutha Dietera Küchenmeistera původně desetileté partnerství s rumunským podnikatelem Ionem Țiriacem. Hlavním sponzorem se roku 1994 stala pojišťovna Generali, která tuto funkci plnila třináct sezón.[3] V roce 1997 pak pořadatelé navýšili odměny na 535 tisíc dolarů, což vedlo k vzestupu významu události. Od sezóny 1999 získali licenci na pořadatelství ve vyšší kategorii, zlaté sérii ATP International Series Gold. To se odrazilo i v dalším růstu finančních prémií na 700 tisíc dolarů v roce 2000 a 900 tisíc dolarů v sezóně 2002, rekordní částky v celé historii turnaje.

S rekonstrukcí kategorií ATP od sezóny 2009, a na pozadí světové finanční krize, získala kitzbühelská místo v nižší kategorii ATP Tour 250. Během prosince 2009 pak odkoupil pořadatelskou licenci obnovený Open de Nice Côte d’Azur. V roce 2010 se tak v Kitzbühelu uskutečnil pouze challenger. Organizátorům se však podařilo získat nového finančního partnera, internetovou sázkovou společnost bet-at-home.com, a v sezóně 2011 se událost vrátila na túru ATP do kategorie 250. Ředitelem turnaje se od daného ročníku stal bývalý daviscupový reprezentant Alexander Antonitsch.[4] V sezóně 2015 na pozici generálního sponzora spolupráci obnovila pojišťovací síť Generali Group.[3]

Vývoj názvu turnaje

Němec Florian Mayer, 2004
  • 1945–1970: Alpenländer-Pokal
  • 1971–1988: Head Cup, partner HEAD
  • 1989–1993: Philips Head Cup, partneři Philips a HEAD
  • 1994–2006: Generali Open, partner Generali
  • 2007–2008: Austrian Open
  • 2009: Interwetten Austrian Open, partner Interwetten
  • 2010: Austrian Open
  • 2011–2014: bet-at-home Cup, partner bet-at-home.com
  • od 2015: Generali Open, partner Generali

Přehled finále

Dvouhra

Rokvítězfinalistavýsledek
1945USA K. Denis
1946Rakousko Kurt Eggert
1947Rakousko Franz Weihs
1948Rakousko Lubomir Czaikovsky
1949Německo Willi StinglRakousko Lubomir Czaikovsky6–1, 6–2, 6–3
1950Rakousko Lubomir Czaikovsky
1951Rakousko Alfred HuberJugoslávie Milan Branovic6–3, 6–3
1952Jugoslávie Milan Petrović
1953turnaj se nekonal
1954USA Malcolm Fox
1955Jugoslávie Milan Petrović
1956Německo Milan Petrovic
1957Jihoafrická republika Trevor Fancutt
1958Belgie Jacques Brichant
1959USA Budge Patty
1960Francie Pierre DarmonAustrálie Roy Emerson
1961Austrálie Roy EmersonAustrálie Rod Laver6–3, 6–3, 3–6, 0–6, 6–2
1962Německo Christian Kuhnke
1963Německo Christian Kuhnke
1964Německo Christian Kuhnke
1965Německo Wilhelm Bungert
1966Německo Wilhelm Bungert
1967Austrálie Martin MulliganNěmecko Wilhelm Bungert6–2, 6–2, 2–6, 6–4
1968Austrálie Martin MulliganNěmecko Wilhelm Bungert6–2, 6–2, 6–3
1969Španělský stát Manuel SantanaŠpanělský stát Manuel Orantes6–4, 6–2, 6–3
1970Jugoslávie Željko FranulovićAustrálie John Alexander6–4, 9–7, 6–4
1971USA Clark Graebner
Španělský stát Manuel Orantes
6–1, 7–5, 6–7, 6–7, 4–4,
nedohráno pro tmu
1972Austrálie Colin DibleyAustrálie Dick Crealy6–1, 6–3, 6–4
1973Španělský stát Manuel Orantes
Mexiko Raúl Ramírez
nehráno pro déšť
1974Maďarsko Balázs TaróczyNový Zéland Onny Parun6–1, 6–4, 6–4
1975Itálie Adriano PanattaČeskoslovensko Jan Kodeš2–6, 6–2, 7–5, 6–4
1976Španělský stát Manuel OrantesČeskoslovensko Jan Kodeš7–6, 6–2, 7–6
1977Argentina Guillermo VilasČeskoslovensko Jan Kodeš5–7, 6–2, 4–6, 6–3, 6–2
1978Nový Zéland Chris LewisČeskoslovensko Vladimír Zedník6–1, 6–4, 6–0
1979USA Vitas GerulaitisČeskoslovensko Pavel Složil6–2, 6–2, 6–4
1980Argentina Guillermo VilasČeskoslovensko Ivan Lendl6–3, 6–2, 6–2
1981Austrálie John FitzgeraldArgentina Guillermo Vilas3–6, 6–3, 7–5
1982Argentina Guillermo VilasBrazílie Marcos Hocevar7–6, 6–1
1983Argentina Guillermo VilasFrancie Henri Leconte7–6, 4–6, 6–4
1984Španělsko José HiguerasParaguay Víctor Pecci7–5, 3–6, 6–1
1985Československo Pavel SložilNěmecko Michael Westphal7–5, 6–2
1986Československo Miloslav MečířEkvádor Andrés Gómez6–4, 4–6, 6–1, 2–6, 6–3
1987Španělsko Emilio SánchezČesko Miloslav Mečíř6–4, 6–1, 4–6, 6–1
1988Švédsko Kent CarlssonŠpanělsko Emilio Sánchez6–1, 6–1, 4–6, 4–6, 6–3
1989Španělsko Emilio SánchezArgentina Martín Jaite7–6, 6–1, 2–6, 6–2
1990Argentina Horacio de la PeñaČesko Karel Nováček6–4, 7–6, 2–6, 6–2
1991Československo Karel NováčekŠvédsko Magnus Gustafsson7–6(7–2), 7–6(7–4), 6–2
1992USA Pete SamprasArgentina Alberto Mancini6–3, 7–5, 6–3
1993Rakousko Thomas MusterŠpanělsko Javier Sánchez6–3, 7–5, 6–4
1994Chorvatsko Goran IvaniševićFrancie Fabrice Santoro6–2, 4–6, 4–6, 6–3, 6–2
1995Španělsko Albert CostaRakousko Thomas Muster4–6, 6–4, 7–6(7–3), 2–6, 6–4
1996Španělsko Alberto BerasateguiŠpanělsko Àlex Corretja6–2, 6–4, 6–4
1997Belgie Filip DewulfŠpanělsko Julián Alonso7–6(7–2), 6–4, 6–1
1998Španělsko Albert CostaItálie Andrea Gaudenzi6–2, 1–6, 6–2, 3–6, 6–1
1999Španělsko Albert CostaŠpanělsko Fernando Vicente7–5, 6–2, 6–7(5–7), 7–6(7–4)
2000Španělsko Àlex CorretjaŠpanělsko Emilio Benfele Álvarez6–3, 6–1, 3–0skreč
2001Ekvádor Nicolás LapenttiŠpanělsko Albert Costa1–6, 6–4, 7–5, 7–5
2002Španělsko Àlex CorretjaŠpanělsko Juan Carlos Ferrero6–4, 6–1, 6–3
2003Argentina Guillermo CoriaChile Nicolás Massú6–1, 6–4, 6–2
2004Chile Nicolás MassúArgentina Gastón Gaudio7–6(7–3), 6–4
2005Argentina Gastón GaudioŠpanělsko Fernando Verdasco2–6, 6–2, 6–4, 6–4
2006Argentina Agustín CalleriArgentina Juan Ignacio Chela7–6(11–9), 6–2, 6–3
2007Argentina Juan MónacoItálie Potito Starace5–7, 6–3, 6–4
2008Argentina Juan Martín del PotroRakousko Jürgen Melzer6–2, 6–1
2009Španělsko Guillermo García-LópezFrancie Julien Benneteau3–6, 7–6(7–1), 6–3
2010Itálie Andreas SeppiRumunsko Victor Crivoi6–2, 6–1
2011Nizozemsko Robin HaaseŠpanělsko Albert Montañés6–4, 4–6, 6–1
2012Nizozemsko Robin HaaseNěmecko Philipp Kohlschreiber6–7(2–7), 6–3, 6–2
2013Španělsko Marcel GranollersArgentina Juan Mónaco0–6, 7–6(7–3), 6–4
2014Belgie David GoffinRakousko Dominic Thiem4–6, 6–1, 6–3
2015Německo Philipp KohlschreiberFrancie Paul-Henri Mathieu2–6, 6–2, 6–2
2016Itálie Paolo LorenziGruzie Nikoloz Basilašvili6–3, 6–4
2017Německo Philipp KohlschreiberPortugalsko João Sousa6–3, 6–4
2018Slovensko Martin KližanUzbekistán Denis Istomin6–2, 6–2
2019Rakousko Dominic ThiemŠpanělsko Albert Ramos-Viñolas7–6(7–0), 6–1
2020Srbsko Miomir KecmanovićNěmecko Yannick Hanfmann6–4, 6–4
2021Norsko Casper RuudŠpanělsko Pedro Martínez6–1, 4–6, 6–3
2022Španělsko Roberto Bautista AgutRakousko Filip Misolic6–2, 6–2
2023Argentina Sebastián BáezRakousko Dominic Thiem6–3, 6–1

Čtyřhra

Rokvítězovéfinalistévýsledek
1970Austrálie John Alexander
Austrálie Phil Dent
Jugoslávie Željko Franulović
Československo Jan Kodeš
10–8, 6–2, 6–4
1971USA Clark Graebner
Rumunsko Ion Țiriac
1972Německo Jürgen Fassbender
Německo Hans-Jürgen Pohmann
Austrálie Malcolm J. Anderson
Austrálie Geoff Masters
7–6, 6–4, 6–4
1973USA Jim McManus
Mexiko Raúl Ramírez
Brazílie Jose Mandarino
Argentina Tito Vázquez
6–2, 6–2, 6–3
1974Kolumbie Iván Molina
Kolumbie Jairo Velasco, st.
Československo František Pála
Maďarsko Balázs Taróczy
2–6, 7–6, 6–4, 6–4
1975Itálie Paolo Bertolucci
Itálie Adriano Panatta
Francie Patrice Dominguez
Francie François Jauffret
6–2, 6–2, 7–6
1976Československo Jiří Hřebec
Československo Jan Kodeš
Německo Jürgen Fassbender
Německo Hans-Jürgen Pohmann
6–7, 6–2, 6–4
1977Spojené království Buster Mottram
Spojené království Roger Taylor
Spojené království Colin Dowdeswell
Austrálie Chris Kachel
7–6, 6–4
1978USA Mike Fishbach
Nový Zéland Chris Lewis
Československo Pavel Hutka
Československo Pavel Složil
6–7, 6–4, 6–3
1979Jugoslávie Željko Franulović
Švýcarsko Heinz Günthardt
Austrálie Dick Crealy
Itálie Antonio Zugarelli
6–2, 6–4
1980Austrálie David Carter
Austrálie Paul Kronk
Jugoslávie Marko Ostoja
Nizozemsko Louk Sanders
7–6, 6–1
1981Austrálie David Carter
Austrálie Paul Kronk
Jugoslávie Marko Ostoja
Nizozemsko Louk Sanders
7–6, 6–1
1982Austrálie Mark Edmondson
Austrálie Kim Warwick
Austrálie Rod Frawley
Československo Pavel Složil
7–6, 6–1
1983Polsko Wojciech Fibak
Česko Pavel Složil
Spojené království Colin Dowdeswell
Maďarsko Zoltán Kuhárszky
7–5, 6–2
1984Francie Henri Leconte
Francie Pascal Portes
Spojené království Colin Dowdeswell
Polsko Wojciech Fibak
2–6, 7–6, 7–6
1985Španělsko Emilio Sánchez
Španělsko Sergio Casal
Itálie Paolo Canè
Itálie Claudio Panatta
6–3, 3–6, 6–2
1986Švýcarsko Heinz Günthardt
Československo Tomáš Šmíd
Chile Hans Gildemeister
Ekvádor Andrés Gómez
4–6, 6–3, 7–6
1987Španělsko Emilio Sánchez
Španělsko Sergio Casal
Československo Miloslav Mečíř
Československo Tomáš Šmíd
7–6, 7–6
1988Španělsko Emilio Sánchez
Španělsko Sergio Casal
Švédsko Joakim Nyström
Itálie Claudio Panatta
6–4, 7–5
1989Španělsko Emilio Sánchez
Španělsko Javier Sánchez
Československo Petr Korda
Československo Tomáš Šmíd
7–5, 7–6
1990Španělsko Javier Sánchez
Francie Éric Winogradsky
Španělsko Francisco Clavet
Rakousko Horst Skoff
7–6, 6–2
1991Španělsko Tomás Carbonell
Španělsko Francisco Roig
Peru Pablo Arraya
Sovětský svaz Dmitrij Poljakov
6–7, 6–2, 6–4
1992Španělsko Sergio Casal
Španělsko Emilio Sánchez
Argentina Horacio de la Peña
Československo Vojtěch Flégl
6–1, 6–2
1993Argentina Juan Garat
Argentina Roberto Saad
Jihoafrická republika Marius Barnard
USA Tom Mercer
4–6, 6–3, 3–6
1994Jižní Afrika David Adams
Rusko Andrej Ol'chovskij
Španělsko Sergio Casal
Španělsko Emilio Sánchez
6–1, 6–2
1995USA Francisco Montana
USA Greg Van Emburgh
Španělsko Jordi Arrese
Austrálie Wayne Arthurs
6–7, 6–3, 7–6
1996Belgie Libor Pimek
Jižní Afrika Byron Talbot
Jižní Afrika David Adams
Nizozemsko Menno Oosting
7–6, 6–3
1997Austrálie Wayne Arthurs
Austrálie Richard Fromberg
Rakousko Thomas Buchmayer
Rakousko Thomas Strengberger
6–4, 6–3
1998Nizozemsko Tom Kempers
Argentina Daniel Orsanic
Austrálie Joshua Eagle
Austrálie Andrew Kratzmann
6–3, 6–4
1999Jižní Afrika Chris Haggard
Švédsko Peter Nyborg
Španělsko Álex Calatrava
Jugoslávie Dušan Vemić
6–3, 6–7(4–7), 7–6(7–4)
2000Argentina Pablo Albano
Česko Cyril Suk
Austrálie Joshua Eagle
Austrálie Andrew Florent
6–3, 3–6, 6–3
2001Španělsko Àlex Corretja
Argentina Luis Lobo
Švédsko Simon Aspelin
Austrálie Andrew Kratzmann
6–1, 6–4
2002Jižní Afrika Robbie Koenig
Japonsko Thomas Šimada
Argentina Lucas Arnold Ker
Španělsko Àlex Corretja
7–6(7–3), 6–4
2003Česko Martin Damm
Česko Cyril Suk
Rakousko Jürgen Melzer
Rakousko Alexander Peya
6–4, 6–4
2004Česko František Čermák
Česko Leoš Friedl
Argentina Lucas Arnold Ker
Argentina Martín García
6–3, 7–5
2005Česko Leoš Friedl
Rumunsko Andrei Pavel
Belgie Christophe Rochus
Belgie Olivier Rochus
6–2, 6–7, 6–0
2006Německo Philipp Kohlschreiber
Rakousko Stefan Koubek
Rakousko Oliver Marach
Česko Cyril Suk
6–2, 6–3
2007Peru Luis Horna
Itálie Potito Starace
Německo Tomas Behrend
Německo Christopher Kas
7–6, 7–6
2008USA James Cerretani
Rumunsko Victor Hănescu
Argentina Lucas Arnold Ker
Belgie Olivier Rochus
6–3, 7–5
2009Brazílie Marcelo Melo
Brazílie André Sá
Rumunsko Andrei Pavel
Rumunsko Horia Tecău
7–6(11–9), 6–2, [10–7]
2010Jamajka Dustin Brown
Nizozemsko Rogier Wassen
Chile Hans Podlipnik Castillo
Rakousko Max Raditschnigg
3–6, 7–5, [10–7]
2011Itálie Daniele Bracciali
Mexiko Santiago González
Brazílie Franco Ferreiro
Brazílie André Sá
7–6(7–1), 4–6, [11–9]
2012Česko František Čermák
Rakousko Julian Knowle
Německo Dustin Brown
Austrálie Paul Hanley
7–6(7–4), 3–6, [12–10]
2013Německo Martin Emmrich
Německo Christopher Kas
Česko František Čermák
Česko Lukáš Dlouhý
6–4, 6–3
2014Finsko Henri Kontinen
Finsko Jarkko Nieminen
Itálie Daniele Bracciali
Kazachstán Andrej Golubjev
6–1, 6–4
2015Španělsko Nicolás Almagro
Argentina Carlos Berlocq
Nizozemsko Robin Haase
Finsko Henri Kontinen
5–7, 6–3, [11–9]
2016Nizozemsko Wesley Koolhof
Nizozemsko Matwé Middelkoop
Rakousko Dennis Novak
Rakousko Dominic Thiem
2–6, 6–3, [11–9]
2017Uruguay Pablo Cuevas
Argentina Guillermo Durán
Chile Hans Podlipnik-Castillo
Bělorusko Andrej Vasilevskij
6–4, 4–6, [12–10]
2018Česko Roman Jebavý
Argentina Andrés Molteni
Itálie Daniele Bracciali
Argentina Federico Delbonis
6–2, 6–4
2019Rakousko Philipp Oswald
Slovensko Filip Polášek
Belgie Sander Gillé
Belgie Joran Vliegen
6–4, 6–4
2020USA Austin Krajicek
Chorvatsko Franko Škugor
Španělsko Marcel Granollers
Argentina Horacio Zeballos
7–6(7–5), 7–5
2021Rakousko Alexander Erler
Rakousko Lucas Miedler
Česko Roman Jebavý
Nizozemsko Matwé Middelkoop
7–5, 7–6(7–5)
2022Španělsko Pedro Martínez
Itálie Lorenzo Sonego
Německo Tim Pütz
Nový Zéland Michael Venus
5–7, 6–4, [10–8]
2023Rakousko Alexander Erler
Rakousko Lucas Miedler
Ekvádor Gonzalo Escobar
Kazachstán Oleksandr Nedověsov
6–4, 6–4

Odkazy

Reference

V tomto článku byly použity překlady textů z článků ATP Kitzbühel na německé Wikipedii a Austrian Open Kitzbühel na anglické Wikipedii.

  1. Generali Open Austrian Tennis Tournament 2021 [online]. kitzbuehel.net [cit. 2021-05-08]. Dostupné v archivu pořízeném z originálu dne 2021-05-08. (anglicky) 
  2. NACHRICHTEN, Salzburger. 2019 soll Stadionrenovierung in Kitz Realität werden. www.sn.at [online]. 2018-07-31 [cit. 2021-05-08]. Dostupné online. (německy) 
  3. a b Generali Group returns as Kitzbühel tennis event title sponsor [online]. Sportbusiness Sponsorship, 2014-12-24 [cit. 2021-05-08]. Dostupné online. 
  4. Verdasco und Gasquet schlagen in Kitzbühel auf. Laola1.at [online]. 2018-06-02 [cit. 2021-05-08]. Dostupné online. (německy) 

Externí odkazy

Média použitá na této stránce

Flag of Yugoslavia (1946-1992).svg
Flag of the Socialist Federal Republic of Yugoslavia (1946-1992).
The design (blazon) is defined in Article 4 of the Constitution for the Republic of Yugoslavia (1946). [1]
Flag of South Africa (1928–1994).svg
Flag of South Africa, used between 1928 and 1982. It is identical to the 1982 to 1994 version except that the shade of blue is darker. It is also known as the "Oranje-Blanje-Blou".
Flag of Belgium.svg

Belgická vlajka

This is the national flag of Belgium, according to the Official Guide to Belgian Protocol. It has a 13:15 aspect ratio, though it is rarely seen in this ratio.

Its colours are defined as Pantone black, Pantone yellow 115, and Pantone red 032; also given as CMYK 0,0,0,100; 0,8.5,79,0; and 0,94,87,0.
Flag of Australia (converted).svg

Flag of Australia, when congruence with this colour chart is required (i.e. when a "less bright" version is needed).

See Flag of Australia.svg for main file information.
Flag of the Czech Republic.svg
Vlajka České republiky. Podoba státní vlajky České republiky je definována zákonem České národní rady č. 3/1993 Sb., o státních symbolech České republiky, přijatým 17. prosince 1992 a který nabyl účinnosti 1. ledna 1993, kdy rozdělením České a Slovenské Federativní republiky vznikla samostatná Česká republika. Vlajka je popsána v § 4 takto: „Státní vlajka České republiky se skládá z horního pruhu bílého a dolního pruhu červeného, mezi něž je vsunut žerďový modrý klín do poloviny délky vlajky. Poměr šířky k její délce je 2 : 3.“
Flag of Ecuador.svg
Made by author of Xramp, first uploaded by Denelson83 as Flag of Ecuador.svg, modifications by Husunqu.
Flag of Chile.svg
Při zobrazení tohoto souboru lze snadno přidat orámování
Flag of Georgia (Pantone).svg
Georgian flag in Pantone MS.
Flag of Portugal (alternate).svg
Flag of Portugal, created by Columbano Bordalo Pinheiro (1857-1929), officially adopted by Portuguese government in June 30th 1911 (in use since about November 1910).
Flag of South Africa.svg

Vlajka Jihoafrické republiky

Used color: National flag | South African Government and Pantone Color Picker

     zelená rendered as RGB 000 119 073Pantone 3415 C
     žlutá rendered as RGB 255 184 028Pantone 1235 C
     červená rendered as RGB 224 060 049Pantone 179 C
     modrá rendered as RGB 000 020 137Pantone Reflex Blue C
     bílá rendered as RGB 255 255 255
     černá rendered as RGB 000 000 000
Flag of Jamaica.svg
Flag of Jamaica. “The sunshine, the land is green, and the people are strong and bold” is the symbolism of the colours of the flag. GOLD represents the natural wealth and beauty of sunlight; GREEN represents hope and agricultural resources; BLACK represents the strength and creativity of the people. The original symbolism, however, was "Hardships there are, but the land is green, and the sun shineth", where BLACK represented the hardships being faced.
Flag of Finland.svg
Finská vlajka
Thomas Muster Kitzbühel.jpg
Autor: KTC, Licence: CC BY-SA 3.0
Young Austrian Top Tennis Player Thomas Muster competing in Kitzbühel
Atp kitzbuehel logo.png
ATP Kitzbühel Logo
Tennisstadion Kitzbuehel, 2015.jpg
Autor: Pinkd56, Licence: CC BY-SA 3.0
Tennisstadion Kitzbühel, 2015
Flag of Spain (1938–1945).svg
Autor: SanchoPanzaXXI, Licence: CC BY-SA 4.0
Bandera del régimen franquista según el escudo adoptado por el Decreto de 2 de febrero de 1938. Más información en [1]
Flag of South Africa (1928-1994).svg
Flag of South Africa, used between 1928 and 1982. It is identical to the 1982 to 1994 version except that the shade of blue is darker. It is also known as the "Oranje-Blanje-Blou".