Autarkie

Vývoj potravinové soběstačnosti několika států

Autarkie (z řeckého autarkeiá – soběstačnost, nezávislost) je nezávislost lidského společenství na okolí. V antice šlo o ideál filosofických škol epikureismu, kynismu a stoicismu.[1] Ve starověkém Řecku byla žádoucím stavem pro rodinnou domácnost (oikos), která si měla sama zajistit vše potřebné pro svou existenci a být tak co nejméně hospodářsky závislá na svém okolí. Jako politický ideál platila autarkie i pro stát (řeckou polis), který měl být pokud možno nezávislý na ostatních státech. Vedle autonomie šlo o další charakteristický rys řecké obce.[2] Autarkie se neomezuje pouze na ekonomiku, jde o soběstačnost například i z hlediska obrany státu. V praxi ale šlo spíše o ideální cíl, jelikož řecké městské státy na sobě byly často v mnoha ohledech závislé, například na dovozu potravin nebo surovin.

V novověku na autarkii v západní Evropě do určité míry navazuje ekonomická teorie merkantilismu. Národní stát měl podle této doktríny usilovat o soběstačnost (potravinovou, energetickou nezávislost a s ní související energetickou bezpečnost) a aktivní obchodní bilanci, budovat silné hospodářství, shromažďovat bohatství (peníze a drahé kovy) a omezovat dovoz.[3] Ve 20. století se autarkii pokoušely bez velkého úspěchu uplatňovat některé totalitní státy (Nacistické Německo, Hodžova Albánie, režim Rudých Khmerů v Kambodži). V Severní Koreji je soběstačnost (Čučche) součástí státní ideologie, ale země se neobejde bez pomoci ze zahraničí. Opakem autarkního systému v ekonomii je ekonomický liberalismus (globalizace), který podporuje volný obchod.[4]

Podle FAO byla roku 2010 potravinově nejsoběstačnější Argentina (273 %) a nejméně Norsko (50 %).[5] Se soběstačností souvisí i potravinová bezpečnost státu, která má zabránit hladovění.[6] Roku 2016 bylo plánováno, že USA budou od roku 2021 energeticky soběstačné,[7] přičemž potravinově soběstačné již jsou.[8] Soběstačnosti lze totiž využít jako geopolitické zbraně.[9][10]

Odkazy

Reference

  1. ↑ SOKOL, Jan. Malá filosofie člověka a Slovník filosofických pojmů. 5.. vyd. Praha: Vyšehrad, 2007. ISBN 978-80-7021-884-6. 
  2. ↑ MAREK, Václav; OLIVA, Pavel; CHARVÁT, Petr. Encyklopedie Dějin starověku. Praha: Libri, 2008. ISBN 978-80-7277-201-8. 
  3. ↑ MALINA, Jaroslav. Antropologický slovník | Přírodovědecká fakulta MU. is.muni.cz [online]. [cit. 2017-03-28]. Dostupné online. 
  4. ↑ TOMEK, Miroslav. Encyklopedie Radiožurnálu: Víte, co je to autarkie? | Český rozhlas. rozhlas.cz [online]. Dostupné online. 
  5. ↑ http://www.fao.org/3/i2493e/i2493e03.pdf Archivováno 7. 6. 2019 na Wayback Machine. - FAO, Aggregate agriculture, Caloric self-sufficiency ratio
  6. ↑ http://www.fao.org/fileadmin/templates/wsfs/Summit/Docs/Final_Declaration/WSFS09_Declaration.pdf - World Summit on Food Security, Rome, 16-18 November 2009
  7. ↑ https://energy.economictimes.indiatimes.com/news/oil-and-gas/bp-the-us-will-be-energy-independent-in-5-years/51549293 - BP: The US will be energy independent in 5 years
  8. ↑ https://www.nationalgeographic.com/people-and-culture/onward/2014/04/13/is-your-country-food-independent/ - Is Your Country Food Independent?
  9. ↑ http://geopoliticsofrenewables.org/report/redrawing-the-geopolitical-map - Redrawing the geopolitical map
  10. ↑ https://link.springer.com/chapter/10.1007/978-3-319-98458-2_11 - Syria’s Food Security: From Self-Sufficiency to Hunger as a Weapon

Externí odkazy

Média použitá na této stránce

Food Self-sufficiency ratio (English).png
Autor: The Nature Box (created an English version of the original by Masaqui), Licence: CC BY-SA 3.0
Changes in food self-sufficiency rates of various countries.

Compiled from estimate data produced by the Ministry of Agriculture, Forestry and Fisheries in Japan. Overseas data is calculated by the Ministry of Agriculture, Forestry and Fisheries using aggregate values of the FAO.

Data: Ministry of Agriculture, Forestry and Fisheries "Food Self-sufficiency Rates around the World." 「世界の食料自給率」