Automobilový průmysl v Česku
Automobilový průmysl patří mezi nejdůležitější průmyslová odvětví v Česku. Produkuje více než 20 % objemu výroby, přímo zaměstnává více než 120 tisíc lidí[1] a při plném využití své kapacity vyprodukuje více než 1,3 milionu osobních automobilů za rok, což je nový automobil za každých 23 sekund (stav v roce 2017).[2] Celkem průmysl tvoří 35 % českého hospodářství.[3] Velmi významně se také podílí na českém exportu. V lednu 2010 tvořily stroje a dopravní prostředky podíl na vývozu 54,3 %.[4] V roce 2016 se v Česku vyrobilo 1 351 124 motorových vozidel, což bylo meziročně o 8,2% více.[5]
Celková statistika
| 2003 | 2004 | 2005 | 2006 | 2007 | 2008 | 2009 | 2010 |
|---|---|---|---|---|---|---|---|
+ 6,4 %  | + 3,8 % | + 7,2 % | + 15,1 % | + 9,8 % | + 9,3 % | − 23,3 %  | + 5,3 % |
Historie
Mezi nejstarší výrobce automobilů na světě patří Tatra, založená roku 1850. Tehdy nesla název "Nesseldorfer Wagenbaufabrik" a roku 1897 vyrobila první osobní vůz ve střední Evropě, legendární NW Präsident, o rok později pak vyrobila svůj první nákladní automobil poháněný 2 motory Benz.[8]
Mezi další historicky důležité výrobce v Česku patří Laurin & Klement (dnes Škoda), RAF (později LIAZ), Praga, Walter (později Motorlet) a Sodomka (později Karosa, dnes Iveco Czech Republic).
Několik důležitých mezníků:
- 1897 – Tatra vyrobila první automobil na území Česka[8]
- 1904 – založen Český klub automobilistů[9]
Jeden z nejslavnějších vozů historie Československa - Tatra T600 Tatraplan - 1926 – v Praze připadá 1 automobil na 100 obyvatel[9]
- 1930 – v Československu je 3000 benzinových čerpadel[9]
- 1933 – zavedeny nové silniční značky, platící s malými změnami dodnes[9]
- 1971 – otevřen první úsek dálnice D1 z Prahy do Mirošovic[9]
Současnost
Dnes mezi nejvýznamnější výrobce osobních automobilů v Česku patří mladoboleslavská společnost Škoda Auto, vlastněná koncernem Volkswagen, kolínská společnost Toyota Peugeot Citroën Automobile Czech a nošovický Hyundai. Nákladní automobily se vyrábí v kopřivnické Tatře a v pražské společnosti AVIA. Společnosti Iveco Czech Republic (dříve Karosa), SOR Libchavy a TEDOM se orientují na výrobu autobusů. České traktory jsou již více než půl století spjaty se jménem Zetor. Přívěsy za nákladní automobily vyrábí tradiční česká společnost PANAV – Senice na Hané a Schwarzmuller. V Česku je také několik malosériových výrobců. Dále je v Česku mnoho významných dodavatelů pro automobilový průmysl. Mezi ty nejvýznamnější dodavatele patří:[11]
- Adient: Česká Lípa, Roudnice nad Labem, Stráž pod Ralskem, Mladá Boleslav (provozovny v Mladé Boleslavi a Bezděčíně), Kvasiny, Bor u Tachova
- AGC Automotive Czech
- Marelli Automotive Lighting Jihlava: Jihlava, Střítež
- MAHLE Behr: Mnichovo Hradiště, Ostrava
- Benteler: Liberec, Jablonec nad Nisou, Chrastava, Rumburk, Stráž nad Nisou
- Bosch: České Budějovice, Jihlava
- Continental AG: Adršpach, Brandýs nad Labem, Frenštát, Jičín, Otrokovice, Trutnov
- Brano: Rakovník, Hradec nad Moravicí, Jablonec nad Nisou
- Magna International: Liberec, Nymburk, Lipovka, Plazy
- Dura: Blatná, Strakonice, Kopřivnice
- Faurecia: Bakov nad Jizerou, Mladá Boleslav, Písek, Karviná
- Hanon Systems Autopal: Nový Jičín, Hluk, Rychvald
- Hella: Mohelnice
- ZF Automotive: Jablonec nad Nisou, Frýdlant, Mladá Boleslav, Brandýs nad Labem, Dačice
- Valeo: Rakovník, Žebrák, Humpolec
- PO Lighting Czech: Šenov u Nového Jičína
Vzhledem k rozsahu výroby, sériovosti a možností investovat nabízí tato oblast českého automobilového průmyslu značnou možnost uplatnění strategie "Průmyslu 4.0".[12] Základní údaje o největších českých firmách, které vyrábí motorová a přípojná silniční vozidla jsou uvedeny v následující tabulce (seřazeno dle zákl. kapitálu k 2.8.2010 (dle portálu Justice; očištěno o tzv. montovny tj. TPCA, Hyundai Nošovice apod.):
| Firma | Základní kapitál v mil. Kč | Tržby (2009) v mil. Kč | Tržby (2008) v mil. Kč | Zisk (2009) v mil. Kč | Zisk (2008) v mil. Kč | Počet vyrobených vozů (2009) | Počet vyrobených vozů (2008) | Počet zaměstnanců k 31.12.2009 | Poznámka | Reference |
|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|
| ŠKODA Auto | 16 708,850 | 187 858 | 200 182 | 3 462 | 10 818 | 684 200 | 674 530 | 26 153 | Světově unikátní technologie Twindoor a VarioFlex | [13][14] |
| TATRA | 2 069,752 | 3 005 | 7 514 | -712 | -572 | 992 | 1 962 | 2 279 | Světově unikátní technologie: páteřový rám s kyvnými polonápravami, vzduchem přímo chlazené vznětové motory s mechanickým vstřikováním splňující současné emisní normy | [15][16] |
| KAROSA | 1 065,559 | 12 219 | 1 154 | 1 377 | 2 526 | 3 020 | 2 237 | Karosa je dnes součástí Iveco Irisbus;[17] | [18] | |
| ZETOR | 939,863 | -275 | -32 | 3 755 | 6 500 | [19][20] | ||||
| AVIA | 883,077 | 171,063 | 11,786 | 283 | 485 | 51 (průměr 2008) | [21] | |||
| PANAV | 122,311 | 935 | 0,527 | 350 (datum neurčeno) | [22] | |||||
| SOR Libchavy | 80,000 | 2 057 | 1 593 | 252 | 211 | 427 | 368 | 456 (průměr 2008) | [23][24] | |
| TEDOM | 10,000 | 1 960 | 2 426 | 88 | 60 | 47 | 600 | Údaje za celou skupinu. | [25][26] |
Statistiky
Za 1. pololetí 2010 bylo v Česku vyrobeno 559 093 ks vozidel (+18,04 %).[27] Osobních vozidel 556 706 ks, nákladních 579 ks, autobusů 1 228 ks, přípojných 351 ks a 229 ks motorek.
V Česku je dlouhodobě nejprodávanější značkou domácí Škoda Auto. Její podíl na trhu nových vozidel ovšem od revoluce stále klesá.[28] První 2 příčky ve statistice nejprodávanějších modelů dlouhodobě drží rovněž domácí Škoda s modely Fabia a Octavia. Od konce roku 2006 se na předních místech trvale umisťuje Roomster. Dále se pak dlouhodobě v první desítce nejprodávanějších drží malá levná auta (např. Peugeot 206/207, Ford Fusion, Renault Clio/Thalia, levné modely automobilek Dacia, Kia, Hyundai a další). A právě i modely Škodovky se prodávají zejména v nejlevnějším provedení s nejslabšími motory. Například Škody Fabie prodané v Česku mají v 65% případů nejslabší agregát 1.2 HTP. Na zahraničních trzích je tento agregát pouze v 30,5% Fábií.[29]
Nejprodávanější značky v kategorii osobních aut (M1
| Pořadí | Značka | Počet ks | Podíl na trhu |
|---|---|---|---|
| 1. | Škoda | 53 009 | 31,32 % |
| 2. | Ford | 14 234 | 8,41 % |
| 3. | Volkswagen | 13 069 | 7,72 % |
| 4. | Renault | 11 937 | 7,05 % |
| 5. | Hyundai | 10 088 | 5,96 % |
| 6. | Kia | 7 993 | 4,72 % |
| 7. | Peugeot | 7 053 | 4,17 % |
| 8. | Citroën | 6 453 | 3,81 % |
| – | CELKEM: | 169 236 | 100 % |
| Pořadí | Značka | Počet ks | Podíl na trhu |
|---|---|---|---|
| 1. | Škoda | 47 620 | 29,46 % |
| 2. | Ford | 16 054 | 9,93 % |
| 3. | Volkswagen | 11 781 | 7,29 % |
| 4. | Renault | 10 604 | 6,56 % |
| 5. | Hyundai | 8 416 | 5,21 % |
| 6. | Kia | 7 348 | 4,55 % |
| 7. | Citroen | 7 209 | 4,46 % |
| 8. | Peugeot | 6 684 | 4,13 % |
| – | CELKEM: | 161 659 | 100 % |
| Pořadí | Značka | Počet ks | Podíl na trhu |
|---|---|---|---|
| 1. | Škoda | 44 530 | 31,00 % |
| 2. | Ford | 10 897 | 7,59 % |
| 3. | Renault | 9 189 | 6,40 % |
| 4. | Volkswagen | 8 956 | 6,23 % |
| 5. | Hyundai | 7 377 | 5,14 % |
| 6. | Peugeot | 7 111 | 4,95 % |
| 7. | Citroen | 6 817 | 4,75 % |
| 8. | Toyota | 5 528 | 3,85 % |
| – | CELKEM: | 143 661 | 100 % |
| Pořadí | Značka | Počet ks | Podíl na trhu |
|---|---|---|---|
| 1. | Škoda | 49 094 | 37,04 % |
| 2. | Ford | 8 474 | 6,39 % |
| 3. | Renault | 7 477 | 5,64 % |
| 4. | Volkswagen | 7 044 | 5,31 % |
| 5. | Peugeot | 6 532 | 4,93 % |
| 6. | Hyundai | 6 528 | 4,93 % |
| 7. | Citroen | 6 092 | 4,60 % |
| 8. | Toyota | 4 997 | 3,77 % |
| – | CELKEM: | 132 542 | 100 % |
Odkazy
Reference
- ↑ CzechInvest - Automobilový průmysl [online]. http://www.czechinvest.org/, [2010?] [cit. 2010-07-22]. Dostupné online.
- ↑ Český automobilový průmysl letos spěje k novému rekordu. ČTK [online]. 2017-10-25 [cit. 2017-12-01]. Dostupné online.
- ↑ Czech Republic [online]. CIA World Factbook, rev. 2010-03-04 [cit. 2010-03-13]. Dostupné v archivu pořízeném dne 2018-12-26. (anglicky)
- ↑ Zahraniční obchod se zbožím [online]. Praha: Český statistický úřad, rev. 2010-03-08 [cit. 2010-08-02]. Dostupné online.
- ↑ Češi a Slováci urvali historický rekord, jsou největšími výrobci aut v přepočtu na obyvatele. Zprávy E15.cz. Dostupné online [cit. 2017-01-18].
- ↑ Průmysl - Rychlé informace [online]. Český statistický úřad, rev. 2010-03-10 [cit. 2010-03-31]. Dostupné online.
- ↑ Průmysl, stavebnictví - Rychlé informace [online]. Český statistický úřad, rev. 2009-03-20 [cit. 2010-03-31]. Dostupné online.
- ↑ a b Tatra a. s. - Historické milníky [online]. Tatra a. s. [cit. 2010-08-02]. Dostupné v archivu pořízeném dne 2010-07-02.
- ↑ a b c d e Trochu z historie [online]. Sdružení automobilového Průmyslu [cit. 2010-08-02]. Dostupné v archivu pořízeném dne 2011-07-05.
- ↑ TATRA CAS – 30 – S3R CISTERNOVÁ STŘÍKAČKA [online]. TATRA a. s. [cit. 2010-08-02]. Dostupné v archivu pořízeném dne 2010-09-10.
- ↑ Český autoprůmysl propustí kvůli krizi až 10 tisíc lidí. iDNES.cz [online]. [cit. 2008-10-31]. Dostupné online.
- ↑ PRECLÍK, Vratislav: Průmysl 4.0 a jeho základní koncept, in Strojař: časopis Masarykovy akademie práce, leden – červen 2019, roč.XXVIII. , dvojčíslo 1, 2 . ISSN 1213-0591, registrace Ministerstva kultury ČR E13559, str. 1 - 11
- ↑ ŠKODA Auto. Výroční zpráva ŠKODA Auto [online]. Mladá Boleslav: Škoda Auto, 2008-12-31 [cit. 2010-08-17]. Dostupné online.[nedostupný zdroj]
- ↑ AKRMAN, Libor; KALÁB, Vladimír. Zisk Škody Auto propadl o 68 procent, díky Německu a Číně nebyl ještě horší. iHNed.cz [online]. 2010-03-22 [cit. 2010-08-06]. Dostupné online.
- ↑ TATRA a. s. Výroční zpráva TATRA a. s. 2009 [online]. Kopřivnice: TATRA a. s., 2010-06-11 [cit. 2010-08-17]. Dostupné online.[nedostupný zdroj]
- ↑ TATRA a. s. Výroční zpráva TATRA a. s. 2008 [online]. Kopřivnice: TATRA a. s., 2009-05-13 [cit. 2010-08-17]. Dostupné online.[nedostupný zdroj]
- ↑ Údaje za rok 2009 - Údaje za jednotlivé výrobce [online]. [cit. 2010-09-30]. Dostupné online.
- ↑ Výroční zpráva Iveco Czech Republic za rok 2009 [online]. Iveco Czech Republic, 2010-04-14 [cit. 2010-09-29]. Dostupné online.[nedostupný zdroj]
- ↑ Zetor Tractors a. s. Výroční zpráva Zetor 2009 [online]. Zetor Tractors a. s., 2010-07-20 [cit. 2010-11-18]. Dostupné online.[nedostupný zdroj]
- ↑ ČTK a lidovky.cz. Zetor se vzchopil. Dvouleté ztráty vystřídal v pololetí zisk. lidovky.cz [online]. 2010-07-21 [cit. 2010-09-29]. Dostupné online.
- ↑ Konsolidovaná výroční zpráva 2008 [online]. AVIA, duben 2009 [cit. 2010-09-30]. Dostupné online.[nedostupný zdroj]
- ↑ SOR Libchavy a. s. Výroční zpráva SOR Libchavy 2009 [online]. SOR Libchavy, 2010-08-17 [cit. 2010-11-18]. Dostupné online.[nedostupný zdroj]
- ↑ SOR Libchavy a. s. Výroční zpráva SOR Libchavy 2008 [online]. SOR Libchavy, 2009-05-28 [cit. 2010-08-17]. Dostupné online.[nedostupný zdroj]
- ↑ TEDOM. TEDOM - holding [online]. TEDOM [cit. 2010-09-24]. Dostupné v archivu pořízeném dne 2011-07-18.
- ↑ TEDOM. Výroční zpráva TEDOM 2008 [online]. TEDOM, 2009-06-19 [cit. 2010-08-10]. Dostupné online.[nedostupný zdroj]
- ↑ Komentář k údajům za 1. pol. 2010 [online]. Sdružení automobilového průmyslu, 2010, rev. 2010 [cit. 2010-08-02]. Dostupné v archivu pořízeném dne 2011-04-14.
- ↑ Sdružení automobilového průmyslu - Podíly tuzemských výrobců vozidel na českém trhu. www.autosap.cz [online]. [cit. 2017-06-16]. Dostupné v archivu pořízeném dne 2016-10-25.
- ↑ POLÁČEK, Roman; ŠPRINCL, David. Slabší, nebo silnější motor na příkladě Škody Fabia Combi 1.2 HTP vs. Combi 1.4 16V. Fotografie Josef Žáček. Svět Motorů. 2009, roč. 63, čís. 4, s. 6–10. ISSN 0039-7016.
- ↑ Registrace nových OA v ČR za rok: 1-12/2010 - SDA [online]. [cit. 2011-01-07]. Dostupné v archivu pořízeném dne 2010-12-11.
- ↑ Registrace nových OA v ČR za rok: 1-12/2009 - SDA [online]. [cit. 2010-08-02]. Dostupné online.[nedostupný zdroj]
- ↑ Registrace nových OA v ČR za rok: 1-12/2008 - SDA [online]. [cit. 2010-08-02]. Dostupné online.[nedostupný zdroj]
- ↑ Registrace nových OA v ČR za rok: 1-12/2007 - SDA [online]. [cit. 2010-08-02]. Dostupné online.[nedostupný zdroj]
Související články
Média použitá na této stránce
Vlajka České republiky. Podoba státní vlajky České republiky je definována zákonem České národní rady č. 3/1993 Sb., o státních symbolech České republiky, přijatým 17. prosince 1992 a který nabyl účinnosti 1. ledna 1993, kdy rozdělením České a Slovenské Federativní republiky vznikla samostatná Česká republika. Vlajka je popsána v § 4 takto: „Státní vlajka České republiky se skládá z horního pruhu bílého a dolního pruhu červeného, mezi něž je vsunut žerďový modrý klín do poloviny délky vlajky. Poměr šířky k její délce je 2 : 3.“
Autor: Pokud má díla používáte mimo projekty Wikimedia, ocenil bych upozornění. Více z mé práce najdete v mé osobní galerii., Licence: CC BY 3.0
Hasičská Tatra 815-7 vyvinutá původně z vojenské verze představená na veletrhu Autotec 2010 v Brně
Autor: Jean-Pol GRANDMONT, Licence: CC BY 3.0
Automobile Tatra T600 Tatraplan.
Autor: Matěj Baťha, Licence: CC BY-SA 3.0
Vůz Praga Grand (1929) na výstavě Dědeček automobil v rámci Autosalónu v Brně, v roce 2007
Autor: lorentey (Karoly Lorentey) from Budapest, Hungary, Licence: CC BY 2.0
Škoda Octavia II Combi 4 x 4 FSI in Genewa 2005
Skoda Octavia Combi 4x4
Autor: Zdeněk Fiedler, Licence: CC BY-SA 4.0
Škoda Auto Mladá Boleslav