Autonomní provincie Západní Bosna

Autonomní provincie Západní Bosna Autonomna Pokrajina Zapadna Bosna ←  1993–1995  → vlajka znak
Geografie
Hlavní město	Velika Kladuša
Státní útvar
Státní zřízení	republika
Vznik	1993
Zánik	1995
Státní útvary a území
Předcházející Republika Bosna a Hercegovina Následující Republika Bosna a Hercegovina

Autonomní provincie Západní Bosna (bosensky Autonomna Pokrajina Zapadna Bosna) byl malý mezinárodně neuznaný stát, který existoval v severozápadní Bosně a Hercegovině v letech 1993 až 1995. Zabírala město Velika Kladuša a okolní vesnice. Vznikla v důsledku separatistické politiky Fikreta Abdiće vůči centrální vládě během války v Bosně a Hercegovině. V roce 1995 byla krátce známá jako Republika Západní Bosna (srbochorvatsky Republika Zapadna Bosna).

Fikret Abdić byl vítězem lidového hlasování do čela vlády Bosny v roce 1990, ale vzdal se ve prospěch Aliji Izetbegoviće na základě nezveřejněné dohody.^[1]

V roce 1993 se podle novináře Anthony Loyda Abdić rozhodl pokusit se vybojovat si pro sebe malý stát a podařilo se mu získat dostatek následovníků, aby se jeho sny staly skutečností. Abdić byl schopen udržet moc nad svým ministátem pomocí kultovních propagandistických technik nad svými stoupenci a srbskými zbraněmi a vojenským výcvikem.

„Mluvit s jeho autonomistickými následovníky bylo v podstatě stejné jako mluvit s kultovními konvertity kdekoli na světě: dřevěný dialog ve slepé uličce vyznačující se absencí individuálního zdůvodnění a logiky.“^[2]

Anthony Loyd

O místních obyvatelích Veliké Kladuše se říkalo, že zacházeli s Abdićem s přehnanou úctou a „byli připraveni udělat, cokoli řekl.“^[3] Ekonomika západní Bosny byla z velké části závislá na společnosti Agrokomerc z Veliké Kladuše.

O politickém systému západní Bosny s výjimkou Abdiće je známo jen málo a většina držitelů úřadů upadla do neznáma. Dokument z roku 2010 týkající se konečného rozsudku soudu Zlatka Jušiće a Ibrahima Jušiće konaného v Chorvatsku citoval názor jednoho svědka, že vláda APZB je „fraška, ozdoba“ a že nic nebylo konzultováno, protože Abdić sám rozhodoval o klíčových otázkách.^[4][5] Toto prohlášení bylo jedním z důvodů následného osvobození Zlatka Jušiće od všech obvinění z válečných zločinů.^[6] APZB také představovalo ustavující shromáždění, jehož viceprezidentem byl Božidar Sisel.^[7]

Autonomní provincie spolupracovala se Srbskem i Chorvatskem proti bosenské vládě. Abdićova role v podkopání konkurenční autority v Sarajevu byla oceněna vládami Chorvatska a Republiky Srbsko uvnitř Svazové republiky Jugoslávie. Společnosti Agrokomerc byla vytvořena zóna bezcelního obchodu v chorvatském přístavu Rijeka a volný obchod s územími pod kontrolou Srbska. Obchod mezi západní Bosnou a Chorvatskem nastal během bosenské války.

V roce 1994 změnil Franjo Tuđman svou politiku vůči Bosně po diplomatickém tlaku Spojených států a Rady bezpečnosti OSN. V březnu 1994 byla podepsána Washingtonská dohoda.^[8] Situace se stala velmi nepříznivou pro budoucnost západní Bosny, protože Fikret Abdić již nemohl počítat s finanční ani vojenskou pomocí jednoho ze svých ochránců.

Vojensky byla poražena během operace Tygr v červnu a srpnu 1994, kdy území Západní Bosny obsadily bosenské vládní jednotky. Fikret Abdić se přesunul do Záhřebu.^[9] Později toho roku však byly bosenské síly za významné pomoci Srbů během operace Pavouk vyhnány a APZB byla založena znovu.^[10][11]

Provincie se 26. července 1995 prohlásila za nezávislou republiku Západní Bosna.^[12] V srpnu 1995 se během operace Bouře stala poslední obrannou linii Republiky Srbská Krajina v Chorvatsku. RZB byla zcela zničena během společné chorvatsko-bosenské vojenské akce dne 7. srpna 1995.^[12] Abdić byl po operaci nucen uprchnout do Chorvatska.^[13]

(c) ​English Wikipedia user swPawel, CC BY-SA 3.0

Území západní Bosny bylo začleněno do Federace Bosny a Hercegoviny v rámci dnešního Unsko-sanského kantonu. Fikret Abdić, který udržoval přátelské vztahy s chorvatským prezidentem Franjo Tuđmanem, získal chorvatské občanství a žil v Chorvatsku v exilu.

Po Tuđmanově smrti v prosinci 1999 a porážce Chorvatského demokratického společenství v chorvatských volbách v roce 2000 byl Abdić nakonec zatčen a odsouzen za válečné zločiny proti bosňáckým civilistům loajálním k Republice Bosna a Hercegovina. Soud se konal v Chorvatsku, kde byl Abdić v roce 2002 odsouzen k 20 letům vězení. 9. března 2012 byl propuštěn poté, co si odpykal dvě třetiny sníženého trestu.^[14] V roce 2016 občané Veliké Kladuše zvolili Abdiće starostou.^[15]

V červnu 2020 byl zatčen bosenskou federální policií v rámci vyšetřování korupce, do kterého byla zapojena řada obecních úředníků.^[16] Byl umístěn do vyšetřovací vazby, ale na konci října byl propuštěn poté, co jeho právníci požádali soud, aby mu umožnil zúčastnit se znovu volební kampaně pro komunální volby v Bosně v roce 2020 v listopadu téhož roku, kterou těsně vyhrál s 44,1 % hlasů.^[17] V březnu 2021 státní zástupci Abdiće a šest dalších obecních úředníků formálně obvinili z úplatku souvisejícího s výběrovými řízeními.^[18]

• Dějiny Bosny a Hercegoviny
• Bosenskosrbská republika
• Chorvatská republika Herceg-Bosna
• Republika Srbská Krajina

• Obrázky, zvuky či videa k tématu Autonomní provincie Západní Bosna na Wikimedia Commons