Autoreference

Bájný had Úroboros, který se kouše do ocasu, je symbolem autoreference

Autoreference je přímý nebo nepřímý odkaz (reference) k sobě samému. Mohl by označovat i člověka, který hovoří sám o sobě, ale užívá se obvykle o výpovědích, jež se vztahují samy k sobě. Příkladem je i článek Wikipedie o Wikipedii.

Autoreferenční výpovědi

Znak se vyznačuje právě tím, že k něčemu odkazuje (něco označuje, znamená, vyjadřuje, symbolizuje). Jazykové výpovědi mohou odkazovat k nejrůznějším skutečnostem nebo představám a ve zvláštním případě i k sobě samým:

„Toto je krátká věta.“

Uvedený příklad je tautologicky pravdivý, následující dva tautologicky nepravdivé:

„Tato věta obsahuje zápor.“
„Tato věta neobsahuje zápor.“

Ve filosofii jazyka se rozlišuje mezi rovinou jazykovou (výpovědi o něčem) a metajazykovou (výpovědi o výpovědích) a autoreferenci lze potom také popsat jako směšování těchto dvou rovin. Ukazovací zájmeno „toto“ běžně znamená odkaz na něco, nač například ukazuji prstem (jazyková rovina). V uvedených příkladech se mu však rozumí jako odkazu na výpověď samu – a tedy jako výpovědi metajazykové.

Příbuzné jevy

Belgický malíř René Magritte se proslavil obrazem, na němž je namalována dýmka a pod ní nápis: „Toto není dýmka.“ [1] Paradox lze vyložit například tak, že „toto“ je obraz a nikoli dýmka, účinek obrazu se však zakládá na tom, že divák zde paradox cítí.

S autoreferencí souvisí slavný paradox lháře, člověka, který říká „já lžu“: pokud lže, je výpověď pravdivá – a tedy nelže, kdežto pokud nelže, je výpověď nepravdivá – a tedy lže. I zde se ovšem směšuje vlastní „předmět“ jeho výpovědi (to, o čem lže či nelže) s výpovědí o této (nevyslovené) výpovědi.

Před lety bylo na roletě obchodu v pražské Kaprově ulici zvenčí napsáno: „Tato mlékárna není nikdy zavřená.“ Nejvíce utajované dokumenty tajných služeb se prý označují poznámkou: „Před otevřením zničit“. Problémy s autoreferencí mohou nastat v právu, autoreferencí jsou i rekurze v počítačovém kódu

funkce F:
  ...
  volej funkci F

Širokou oblast obdobných a často paradoxních jevů zpracoval Douglas Hofstadter ve slavné knize Gödel, Escher, Bach.

Odkazy

Literatura

  • R. Smullyan, Navěky nerozhodnuto: úvod do logiky a zábavný průvodce ke Gödelovým objevům. Praha 2003
  • D. Hofstadter: Gödel, Escher, Bach. New York 1979 (anglicky)

Související články

Externí odkazy

Média použitá na této stránce

Ouroboros.png
an alchemy manuscript. cf: [1]

The two-dimensional work of art depicted in this image is in the public domain in the United States and in those countries with a copyright term of life of the author plus 100 years. This photograph of the work is also in the public domain in the United States (see Bridgeman Art Library Ltd. v. Corel Corporation).

For drawing in original Greek manuscript context, see Image:Serpiente alquimica.jpg