Avačský záliv

Avačský záliv
Břeh Avačského zálivu v Petropavlovsku-Kamčatském, v pozadí Korjacká sopka
Maximální hloubka	26 m
Šířka	3 km
Délka	24 km
Rozloha	215 km²
Zeměpisné souřadnice	52°56′0″ s. š., 158°36′0″ v. d.
Nadřazený celek	Beringovo moře
Světadíl	Asie
Stát	Rusko Rusko
Sídla	Petropavlovsk-Kamčatskij Viljučinsk
Přítoky	Avača, Paratunka
Avačinský záliv

Avačský záliv (také Avačinský záliv, rusky Авачинская бухта, Avačinskaja buchta či Ава́чинская губа́^[1]) je záliv Tichého oceánu, který se nachází na jihovýchodě Kamčatského poloostrova. Je přibližně 25 kilometrů dlouhý, u svého ústí je široký tři kilometry, dále se však podstatně rozšiřuje. Maximální hloubka je 26 metrů.^[1] Celková vodní plocha zálivu je 215 kilometrů čtverečních. Tento záliv, druhý největší na světě, je schopen pojmout celosvětovou flotilu všech lodí.^[2]

Do zálivu ze severozápadu ústí řeka Avača, na severovýchodním břehu leží město Petropavlovsk-Kamčatskij, správní středisko celého Kamčatského kraje, a na jihozápadním břehu leží uzavřené město Viljučinsk. Napravo u vjezdu do zálivu je Babuškinův mys s velkým černým Babuškinovým útesem, který je asi 100 metrů vysoký, s plochým vrcholkem. Zvláštním symbolem zálivu jsou útesy Tři bratři, které stojí při vjezdu do zálivu. Ve skalnatých útesech kolem zálivu je mnoho nádherných jeskyní, kam se dá dostat pouze kajaky.^[3]

V Avačinském zálivu žije 32 druhů ryb, včetně platýsů, těrpug, mořských okounů, halibutů a všech druhů tichomořských lososů. Záliv je také domovem tuleňů a často zde jsou vidět kosatky a velryby.^[4]

I když záliv v zimě zamrzá, slouží po celý rok rybářským a nákladním lodím. Kromě civilního přístavu se zde nachází také řada vojenských základen ruského námořnictva. Avačinský záliv je hlavní dopravní branou Kamčatky a také ideálním místem pro milovníky mořských plaveb, rybaření, potápění a surfování.^[2]

Avačinský záliv byl objeven ruskými kozáky v čele s Radionem Presněcovem roku 1703, krátce poté byla celá Kamčatka Vladimirem Atlasovem dobyta a připojena k Ruskému impériu.^[5] Skutečný význam zálivu, ale odhalil až Vitus Bering v roce 1729, který zde založil Petropavlovsk-Kamčatskij. Po skončení Druhé kamčatské expedice, zde zůstalo jen jeden poddůstojník se sedmi vojáky. V roce 1770 do zálivu poprvé připlula jiná než ruská loď. Bylo to plavidlo pod velením Charlese Clerka, zástupce a asistenta Jamese Cooka. Podrobně jej prozkoumal a zmapoval pro ruské carské námořnictvo Michail Dmitrijevič Těbeňkov ve třicátých letech devatenáctého století.

1. července 1850 byl u vjezdu do Avačinského zálivu postaven Petropavlovský maják, který byl vidět ze vzdálenosti 30 mil a sloužil k orientaci lodím. Tento maják byl první nejen na Kamčatce, ale i na celém ruském pobřeží Tichého oceánu.^[5]

Na podzim roku 2020 bylo zjištěno hromadné vyhynutí mořských organismů v Avačinském zálivu a v jeho blízkosti.^[6] V mořské vodě se vznášela snadno rozpustná a vysoce toxická transparentní látka.^[7] Na pobřeží byly vyplavování mrtví tuleni, chobotnice a mořští ježci. Surfaři si stěžovali na bolavé oči, kašel a horečku. Od mysu Nalyčev po Avačský záliv, což je více než 40 km, je mrtvý veškerý život v moři.^[8] Příčina kontaminace je neznámá. Ruští odborníci a úřady mají několik teorií od vypouštění toxických látek do blízkých řek, které ústí do zálivu, přes unikající látky z tankeru až po přirozené příčiny.^[9] Kontroly regionálního ministerstva přírodních zdrojů ukázali, že došlo k 2,5násobnému nárůstu hladiny fenolů a 3,6násobně stoupla koncentrace ropných produktů ve vodě.^[10][11] Ruský ministr životního prostředí Dmitrij Kobilkin vyslovil podezření na zvýšenou míru místních mikroorganismů, které změnily hladinu kyslíku a tím udusily život v zálivu. Guvernér Kamčatky Vladimir Solodov uvedl, že za to může seismická aktivita ze sopek.^[7] Guvernér také pozval americké, japonské a čínské experty, aby pomohli odhalit příčinu katastrofy.^[12]

V březnu 2021 byl zveřejněn oficiální výsledek vyšetřování, že v Avačinském zálivu došlo od července do září 2020 k velké teplotní anomálii, která měla za následek výrazné zvýšení koncentrace chlorofylu, který vedl ke škodlivému rozkvětu řas, což způsobilo zánik 95 % mořského života v Avačinském zálivu.^[13]

V létě 2020 během pracovní cesty na ruský Dálný východ navštívil záliv ruský premiér Michal Mišustin a vyzval k odstranění potopených vraků lodí.^[14]

Kamčatský guvernér Vladimir Solodov v říjnu 2021 oznámil, že v Avačinském zálivu se nachází celkem 85 různých potopených plavidel. Tato potopená plavidla ohrožují plavbu v zálivu, v říjnu 2021 proto Solodov rozhodl, že do tří let musí být vraky lodí vytaženy. Podle guvernéra růst cen kovů vzbudil zájem obchodníků o potopená plavidla, proto jejich vyzvednutí bude rychlé.^[14]

• 
  Útesy Tři bratři, symbol zálivu
• 
  Avačinský záliv na známce SSSR
• 
  Avačinský záliv (rok 2006)
• 

  (c) Evgeny Fedorov, CC BY 3.0
  Promenáda na pobřeží zálivu
• 
  Loď Sergej Novosjolov v zálivu (rok 2010)
• 
  Petropavloské přístaviště v zálivu
• 
  Krab v zálivu

V tomto článku byl použit překlad textu z článku Avacha Bay na anglické Wikipedii.

• Obrázky, zvuky či videa k tématu Avačský záliv na Wikimedia Commons
• Fotogalerie z Avačinské zátoky