Avia BH-12

Avia BH-12
Avia BH-12
Určení	sportovní letadlo
Výrobce	Avia, Miloš Bondy a spol.
Šéfkonstruktér	Ing. Pavel Beneš Ing. Miroslav Hajn
První let	15. června 1924
Uživatel	Československo
Vyrobeno kusů	1
Vyvinuto z typu	Avia BH-11
Další vývoj	Avia BH-16
Některá data mohou pocházet z datové položky.

Avia BH-12 bylo dvousedadlové sportovní letadlo postavené v Československu v roce 1924, jako poslední člen vývoje řady Avia BH-9, která měla své kořeny v prvním výrobku letadel Avia, v letounu BH-1 (1920). Byl to vyztužený dolnoplošník jako speciální verze pro sportovní a turistické létání. Byl vyroben společností Avia, Miloš Bondy a spol., továrna na letadla, Praha-Holešovice.^[1]

Rok 1924 byl pro Avii velmi plodný, vedle výroby BH-9, BH-10 a BH-11 vznikl nový sportovně-turistický dvoumístný letoun, který vycházel z konstrukce předchozí BH-11.^[1] Sportovní letadlo Avia BH-12 bylo zalétáno 15. června 1924 (imatrikulace mu byla udělena o 3 dny dříve) a bylo určeno především pro turistiku i proto, že bylo lehčí než předchozí dvousedadlové Avie. Přistávací rychlost 50 km/h měla zvýšit bezpečnost přistání.^[2] Letoun BH-12 se vyznačoval tím, že se profil křídla směrem k trupu zužoval jen nepatrně. U tohoto letadla zůstal opět osvědčený motor Walter NZ-60 a navíc schopnost sklapovat křídlo podél trupu směrem dozadu. Celkem však toto letadlo, které zůstalo jen v prototypu, žádných úspěchů nedosáhlo.^[3]

BH-12 byl jen jedním z mnoha prototypů, které vznikly v Avii v roce 1924. K nim se řadí také četné projekty, které z toho či onoho důvodu zůstaly jenom na papíře. Většinou proto, že pro jejich realizaci nebylo dost prostředků. Takovým projektem byl na příklad dopravní jednoplošník BH-14, který měl s motorem Lorraine Dietriech o výkonu 450 k nést deset cestujících a dva piloty. Jeho celkové tvary měly odpovídat známým již jednoplošníkům BH. Stejný motor měl dostat i vojenský stíhací stíhací dolnoplošník BH-15 pro dva muže posádky.

Za pokračovatele BH-12 lze tedy označit sportovní letoun Avia BH-16 (zalétán 18. června 1924), který se ale rovněž příliš nerozšířil. Byly vyrobeny pouze 2 prototypy. Přesto bylo možné vidět jej v pozdějších letech s imatrikulací L-BOND na různých leteckých akcích. Avii BH-16 koupil ing. Vladimír Šimůnek, vojenský pilot (bratr Bohuslava Šimůnka, oba zkonstruovali a postavili letoun VBŠ Kuňkadlo), a létal s ním při různých veřejných příležitostech. Později od roku 1932 po získání osvědčení o letové způsobilosti létala BH-16 i s imatrikulací OK-AVS.^[4]

Byl to jednomotorový dvoumístný celodřevěný vzpěrový dolnoplošník s pevným podvozkem a zadní ostruhou.^[5] Letoun BH-12 měl shodné tvary se svým předchůdcem, sportovním letounem BH-11. Od BH-11 byl letoun jen těžko k rozeznání, navíc však BH-12 měla sklopné křídlo podél trupu a lišila se i jiným uspořádáním tloušťky profilu po rozpětí křídla. Letoun byl tedy navržen tak, aby více vyhovoval potřebě sportovního letadla. Se sklopeným křídlem bylo letadlo transportovatelné na přívěsu za autem a nebo za motocyklem popřípadě dokonce táhnout ručně, jak je vidět na fotografii.^[6]

Co se vnějšího vzhledu týče, prakticky se nijak nelišil o standardních Avia BH-11 až na jiný profil křídla a možnost sklápění křídla. Do žádné soutěže nebo závodu tento letoun nikdy nenastoupil, ani do soutěže v Bruselu. Předchozí typ BH-11 byl natolik dobrým strojem, že výroba dalšího, podobného speciálu by byla zbytečná.^[7]

Byl vyroben pouze jeden prototyp, který využívala pro demonstrace továrna Avia.^[8] BH-12 byla vlastně jedinou dnes již zapomenutou „boskou“ vyvinutou jako speciální sportovní a turistické letadlo. Byla postavena původně pro obhajobu pohárů v Belgii. Zděnek Lhota se zúčastnil ve dnech 30. června a 1. srpna 1923 na sportovním letadle BH-5 (L-BOSA) mezinárodních závodů turistických letadel v Bruselu, kde se umístil jako první. Získal tak putovní "Pohár belgického krále" (Copa du Roi des Belges) a cenu pro turistiku belgického Aeroklubu. Výjimečnost celého závodu pak podtrhl i král Albert I., který osobně předal Lhotovi vítězný pohár.^[9]

Továrna Avia vkládala do BH-12 mnoho nadějí, ale letoun nakonec zcela zapadl. Avia se soustředila na svoji sportovní propagaci pomocí klasických BH-11.^[10]

Letoun byl imatrikulován 12. června 1924 s označením L-BONA. Zůstal v československém leteckém rejstříku s touto imatrikulací až do 23. února 1931, kdy byl z rejstříku vymazán.^[11]

• Československo Československo
  • Avia, Miloš Bondy a spol., továrna na letadla, Praha-Holešovice

Data podle^[1][3]

• Posádka: 2
• Rozpětí: 9,77 m
• Délka: 6,34 m
• Výška: 2,52 m
• Nosná plocha: 13,60 m²
• Plošné zatížení: 40,50 kg/m²
• Hmotnost prázdného letounu: 320 kg
• Vzletová hmotnost: 550 kg
• Pohonná jednotka: 1× pístový, hvězdicový vzduchem chlazený pětiválcový motor Walter NZ-60
  • maximální, vzletový výkon: 75 k (55 kW) při 1750 ot/min
  • jmenovitý, nominální výkon: 60 k (44 kW) při 1400 ot/min
• Vrtule: dvoulistá dřevěná s pevným nastavením

• Maximální rychlost: 155 km/h
• Cestovní rychlost: 138 km/h
• Dostup: 4 500 m
• Dolet: 520 km
• Stoupavost: do 2000 m 10 minut

V tomto článku byl použit překlad textu z článku Avia BH-12 na anglické Wikipedii.

• TAYLOR, Michael J. H. (1989). Jane's Encyclopedia of Aviation. London: Studio Editions. p. 86.
• World Aircraft Information Files. London: Bright Star Publishing. pp. File 889 Sheet 86.

• Akciová továrna automobilů Josef Walter a spol., Praha - Jinonice
• Walter NZ-60
• Avia BH-11
• Avia BH-5

• Obrázky, zvuky či videa k tématu Avia BH-12 na Wikimedia Commons
• Walter Jinonice
• Avia BH-9 / BH-10 / BH-11 / BH-12 / BH-16 na AviaDejaVu.ru
• Avia BH-12 na avia-club.com
• AVIA: 100 LET ZNAČKY – ŽIVOT A SKON na automobilrevue.cz