Avia BH-20

Avia BH-20
Avia BH-20
Avia BH-20
Určeníškolní, akrobatické letadlo
VýrobceAvia, Miloš Bondy a spol.
Šéfkonstruktéring. Pavel Beneš - ing. Miroslav Hajn
První let10. února 1924
UživatelČeskoslovensko
Vyrobeno kusů1
Vyvinuto z typuAvia BH-10
Další vývojAvia BH-21
Některá data mohou pocházet z datové položky.

Avia BH-20 byl civilní cvičný letoun postavený v Československu v roce 1924. Jednalo se o jednomotorový dvouplošník konvenční konfigurace, vyrobený společností Avia, Miloš Bondy a spol., továrna na letadla, Praha-Holešovice.[1]

Vznik a vývoj

Toto malé cvičné letadlo vzniklo v plodném roce 1924 holešovické továrny společnosti Avia, Miloš Bondy a spol., továrna na letadla, Praha-Holešovice. Letoun zalétal tovární pilot Karel Fritsch 10. února 1924.[2]

Konstruktéři Pavel Beneš a Miroslav Hajn se pokusili postavit školní, akrobatický letoun v dvouplošném provedení stejné kategorie a parametrů jako měl letoun Avia BH-10. Letoun měl být součástí technického vybavení pro třístupňový výcvik stíhacích pilotů československého letectva. Následovat měl výcvik na stíhacích letounech Avia BH-21 a BH-22. Myšlenka se však neujala a byl tedy vyroben jen jeden prototyp.[1]

Popis letounu

Jednomotorový jednomístný vzpěrový dvouplošník celodřevěné konstrukce byl postaven s pevným podvozkem a zadní ostruhou.[3] Křídla byla vyztužena N-vzpěrami v polovině rozpětí křídla. V původním provedení byl letoun dvoumístný. Pilot a instruktor seděli v tandemových, otevřených kokpitech. Letoun byl původně poháněn hvězdicovým vzduchem chlazeným pětiválcovým motorem Walter NZ-60.[4]

Letadlo BH-20 bylo pozoruhodné i tím, že mělo jako prvý dvouplošník firmy Avia horní křídlo o větším rozpětí než dolní. Dosud a ještě delší čas potom měly dvojplošníky BH vždy spodní křídlo větší.[5]

Později byl tento motor vyměněn za další typ ve vývojové řadě hvězdicových motorů Walter, za silnější sedmiválcový motor Walter NZ-85. Modernizované letadlo BH-20 s motorem Walter 85 ks (1927), vystavené na IV. mezinárodní letecké výstavě v Praze, bylo označeno jako zcela nový typ školního letadla. V komentářích byla ceněna jeho jednoduchost, snadná výroba i snadné opravy, což by tento typ mělo opravňovat k nejlepším nadějím, neboť se řadil svými vlastnostmi hned k světovým školním letadlům.[6]

Záměr s výcvikovým využitím však nevyšel, proto byl letoun přestavěn na jednomístné, akrobatické provedení.[7]

Zahájení soutěže Międzynarodowe Zawody Lotnicze. Československý pilot ing. Vladimír Šimůnek (v koženém kabátě) a jeho Avia BH-20 (1932)

Použití

Byl vyroben pouze jeden prototyp, který využívala pro demonstrace továrna Avia. Letoun byl imatrikulován až 2. prosince 1931 v leteckém rejstříku pod označením OK-IPB.[8] Letoun byl darován vojenskému pilotovi ing. Vladimíru Šimůnkovi (bratr Bohuslava Šimůnka, oba zkonstruovali a postavili letadlo VBŠ Kuňkadlo), který s ním létal při různých veřejných příležitostech, zvláště na leteckých dnech.

Letecký den Východočeského Aeroklubu v Pardubicích se konal 13. září 1931 za přítomnosti ministerského předsedy F. Udržala. Aeroklub RČs. obeslal tento letecký den svými klubovými letadly, Letov Š-10 řízené ing. Vernerem s pozorovatelem E. Čihákem, správcem letiště Praha, a letadlo BH-20 s motorem Walter, řízené npor. ing. Šimůnkem. Obě letadla byla předmětem pozornosti členů Východočeského Aeroklubu. Odpoledne se konala soutěž o „Memoriál Ing. J. Kašpara“, jako soutěž pravidelnosti na trojúhelníku o délce přibližně 13,5 km. Npor. ing. V. Šimůnek obsadil na letounu BH-20 v této soutěži pěkné 5. místo.[9]

Vladimír Šimůnek, československý pilot (1930)

Na Mezinárodním meetingu ve Varšavě 18.-19. června 1932 (Międzynarodowe Zawody Lotnicze w Warszawie) se účastnila celkem 4 československá letadla: Avia BH-11, BH-20, BH-22, Junkers F-13. V soutěži na okruhu se umístil ing. V. Šimůnek na Avii BH-20 (OK-IPB) jako pátý a 3. místo získal v akrobatické soutěži.[10]

Letecký den Východočeského Aeroklubu v Pardubicích se konal 9. října 1932. Po skončení závodu o "Memorial Ing. J. Kašpara" byl zahájen vlastní letecký den soutěží v přistání na cíl. Z 500 m se přistávalo se zastaveným motorem k určenému bodu. V této soutěži obsadil ing. V. Šimůnek na Avii BH-20 celkově 4. místo, když vyznačenou metu "přejel" o 14,40 m. Hlavním bodem programu byla soutěž v akrobacii. Bylo to vlastně jen předváděni, neboť akrobacii předváděli jen dva letci, npor. ing. Šimůnek předvedl akrobacii na letadle BH-20, rtm. Novák na BH-9.[11]

Od roku 1935 byl letoun ve vlastnictví Aeroklubu Republiky Čs. Při slavnostním otevírání nového hangáru Aeroklubu RČs. v květnu 1935 na pražském letišti ve Kbelích byl pokřtěn i letoun Aero BH-20. Paní Ali Urbanová ho slavnostně pokřtila jménem Ali. U Aeroklubu byl osazen opět motorem Walter NZ-60.[12]

Z leteckého rejstříku byl vymazán 7. března 1936.[1]

Avia BH-20, křest letadla jménem Ali (1935)

Uživatelé

Specifikace

Data podle[1][3][5]

Technické údaje

  • Posádka: 1
  • Rozpětí: 7,88 m
  • Délka: 6,29 m
  • Výška: 2,30 m
  • Nosná plocha: 16,10 m2
  • Plošné zatížení: 30,00 kg/m2
  • Hmotnost prázdného letounu: 345 kg
  • Vzletová hmotnost: 485 kg
  • Pohonná jednotka: 1× pístový, hvězdicový vzduchem chlazený pětiválcový motor Walter NZ-60
    • maximální, vzletový výkon: 75 k (55 kW) při 1750 ot/min
    • jmenovitý, nominální výkon: 60 k (44 kW) při 1400 ot/min
  • Vrtule: dvoulistá dřevěná s pevným nastavením

Výkony

  • Maximální rychlost: 160 km/h
  • Cestovní rychlost: 140 km/h
  • Dostup: 4 000 m
  • Vytrvalost: 3 h
  • Stoupavost: 3,3 m/s (186 m/min)

Odkazy

Reference

V tomto článku byl použit překlad textu z článku Avia BH-20 na anglické Wikipedii.

  1. ↑ a b c d NĚMEČEK, Václav. Československá letadla 1 (1918-1945). III. vyd. Praha: Naše vojsko, 1983. 368 s. S. 122, 256–257, 303. 
  2. ↑ Avia, Miloš Bondy a spol., továrna na letadla, Praha [online]. vrtulnik.cz, 2020-02-12 [cit. 2020-02-16]. Dostupné online. 
  3. ↑ a b FLIEGER, Jan. Avia BH-20 [online]. Nelahozeves: Občanské sdružení valka.cz, 2004-01-15 [cit. 2020-02-16]. Dostupné online. 
  4. ↑ BH-20 (rusky) [online]. Уголок неба (airwar.ru), 2017 [cit. 2020-02-16]. Dostupné online. 
  5. ↑ a b NĚMEČEK, Václav. Československá letadla 1919-1939 (Továrna Avia do odchodu konstruktérů Beneše a Hajna). Letectví. 1951-04-30, roč. 27. (1951), čís. 9, s. 199–204. Dostupné online. 
  6. ↑ IV. mezinárodní letecká výstava v Praze (4.-19. června 1927). Letec. Červenec 1927, roč. III. (1927), čís. 7, s. 25–32. Dostupné online. 
  7. ↑ Le quatrième Salon de Prague (francouzsky). L'Aéronautique. Juillet 1927, roč. 1927, čís. 98, s. 210–213. Dostupné online. 
  8. ↑ Civil Aircraft Register - Czechoslavakia [online]. airhistory.org.uk [cit. 2020-02-16]. Dostupné online. 
  9. ↑ HARTMAN, A. R. Letecký den Východočeského Aeroklubu v Pardubicích. Letectví. Září 1931, roč. XI. (1931), čís. 9, s. 321–3. Dostupné online. 
  10. ↑ ŠENKÝŘ, J. Mezinárodní meeting ve Varšavě. Letectví. Červen 1932, roč. XII. (1932), čís. 6, s. 158. Dostupné online. 
  11. ↑ Letecký den Východočeského Aeroklubu v Pardubicích, 9. října 1932. Letectví. Říjen 1932, roč. XII. (1932), čís. 10, s. 270–272. Dostupné online. 
  12. ↑ Slavnostní otevření nového hangaru ARČS. Letectví. Květen 1935, roč. XV. (1935), čís. 5, s. 165–167. Dostupné online. 

Související články

Literatura

  • TAYLOR, Michael J. H. (1989). Jane's Encyclopedia of Aviation (anglicky). London: Studio Editions. p. 86.
  • PAVLŮSEK, Alois. Sportovní a cvičná letadla. I. vyd., Praha: Albatros media, 2016. 128 s., s. 23, ISBN 978-80-264-1146-8
  • MAU, Hans-Joachim (1987): Tschechoslowakische Flugzeuge von 1918 bis heute (německy). Berlin: Transpress, Verlag für Verkehrswesen. 192 s., ISBN 978-334-400-1216

Externí odkazy

Média použitá na této stránce

Flag of the Czech Republic.svg
Vlajka České republiky. Podoba státní vlajky České republiky je definována zákonem České národní rady č. 3/1993 Sb., o státních symbolech České republiky, přijatým 17. prosince 1992 a který nabyl účinnosti 1. ledna 1993, kdy rozdělením České a Slovenské Federativní republiky vznikla samostatná Česká republika. Vlajka je popsána v § 4 takto: „Státní vlajka České republiky se skládá z horního pruhu bílého a dolního pruhu červeného, mezi něž je vsunut žerďový modrý klín do poloviny délky vlajky. Poměr šířky k její délce je 2 : 3.“
Avia BH-20 2-view L'Aéronautique July,1927.png
Avia BH-20 2-view drawing from L'Aéronautique July,1927
Avia BH-20 (1935).jpg
Avia BH-20, křest letadla jménem Ali (1935)
Międzynarodowe Zawody Lotnicze w Warszawie.jpg
Zahájení soutěže. Na snímku mimo jiné: československý pilot Ing. Vladimir Šimůnek (v koženém kabátě) Avia BH-20, vpravo od něj kapitán Tadeusz Halewski a režisér Bereza.
Vladimír Šimůnek, československý pilot (1930).jpg
Vladimír Šimůnek, československý pilot (1930)