Avia BH-29

Avia BH-29
Avia BH-29.1 (1928)
Avia BH-29.1 (1928)
Určeníškolní letoun
VýrobceAvia
ŠéfkonstruktérIng. Pavel Beneš a Ing. Miroslav Hajn
První let29. srpna 1927
UživatelČeskoslovensko
Vyrobeno kusů2
VariantyBH-29.1
Některá data mohou pocházet z datové položky.

Avia BH-29 byl jednomotorový dvousedadlový cvičný dvouplošník. Cílem konstruktéru Beneše a Hajna byl jednoduchý, snadno ovladatelný, levný a současně bezpečný letoun určený pro základní výcvik.[1] Byly vyrobeny jen dva letouny vč. prvního prototypu.[2]

Avia BH-29 a Walter NZ-85 na IV. mezinárodní letecké výstavě v Praze, první letoun zprava (Letectví č. 6, 1927, s. 131)

Vznik a vývoj

Avia BH-29 bylo cvičné letadlo postavené v Avii (Avia, Miloš Bondy a spol., továrna na letadla, Praha-Holešovice) v roce 1927 v naději, že letoun bude uveden na trh jak pro Československou armádu, tak i pro Československou leteckou společnost či další letecké společnosti jako školní letoun. Prototyp obecně zachoval dispozici předchozích letounů, stíhacích dvouplošníků Avia BH-21 (1924) a Avia BH-26 (1926).[2]

Avia BH-29 (Letectví 1927, č. 9, s. 218)

Letoun byl osazen motorem Walter NZ-85, což byl sedmiválcový, vzduchem chlazený hvězdicový motor, s jmenovitým 63 kW (85 k) a vzletovým výkonem 75 kW (100 k). Motor byl schválen k provozu v březnu 1926. Avia BH-29 (výr. č. 1) zalétal 29. srpna 1927 tovární pilot Karl Fritsch[3] (někdy bývá uváděn s počeštělým jménem jako Karel Frič).[4] Výsledek zalétání letounu s tlustým profilem křídla po celé délce byl překvapující, letadlo se totiž nechtělo zvednout od země, a když už se to pilotovi povedlo, nedosáhl zprvu větší výšky než 10 m. Přesto bylo v odborném časopisu Letectví uvedeno: "Všechny zkoušky měly uspokojivý výsledek a bylo zjištěno, že šéfkonstruktérům Benešovi a Hajnovi se podařilo dokonale dát letadlu všechny vlastnosti, které musí vykazovati letadlo pro první elementární výcvik. Letadlo vyniká neobyčejně malou přistávací rychlostí a díky velikému rozchodu kol je jízda po zemi velmi bezpečná jak při startu, tak po přistání a během jízdy je letadlo neobyčejně snadno ovládatelné. Nový systém podvozku a jeho vypérování osvědčil se neobyčejně dobře a připouští velmi hrubé přistání bez nebezpečí defektu. Vlastnosti v letu jsou vyvrcholením toho, co učinilo všechna letadla Avia oblíbenými a nejvýš bezpečnými stroji pro všechny účely. Při propadání nejeví letadlo tendence ke sklouznutí po křídle. Letadlo lze dostat do vývrtky, vychází z ní však samo s naprostou bezpečností. Veškerá kormidla a křidélka fungují bezvadně, letadlo má značně hrubší řízení nežli letadla sportovní, avšak přece dosti jemné, aby pilot při výcviku na tomto letadle si osvojil dostatek zručnosti k řízení přechodných letadel."[3] Původní prototyp školního dvouplošníku, přestože byl zapsán do rejstříku pod L-BONN (OK-ONN) jako tovární letoun, byl pro své konstruktéry ve skutečnosti opravdovým zklamáním.[5]

Konstruktéři Beneš a Hajn se nevzdali, přepracovali celou konstrukci, dali letounu nová křídla klasické konstrukce a výkonnější devítiválcový motor Walter NZ-120 o výkonu 120 koní (89 kW).[6] Výkonnější verze letounu označená jako Avia BH-29.1 (výr. č. 2) byla zanesena do rejstříku 3. května 1928 jako L-BONQ (od 9.9.1933 jako OK-LIR). Letové vlastnosti se podstatně zlepšily, avšak pronikavého, obchodního zájmu o tuto variantu rovněž nebylo dosaženo.[2] Přesto belgická společnost SABCA uvažovala o zahájení výroby tohoto letounu BH-29 v licenci.[7]

V březnu 1930, krátce po převzetí Avie plzeňským koncernem Škoda (1929), bylo založeno letadlové oddělení Praga v Českomoravská-Kolben-Daněk a.s. v karlínském závodě ČKD (bývalá Daňkovka). Hlavními konstruktéry se stali ing. Pavel Beneš a ing. Miroslav Hajn, kteří odešli spolu s dalšími pracovníky z továrny Avia (mj. i tovární pilot Karl Fritsch), čímž projekt BH-29 v podstatě skončil.[8] Koncepce BH-29 byla později použita při návrhu konstrukce silnějšího cvičného letadla Avia BH-30, jehož projekt však nebyl nikdy dokončen.[9]

Avia BH-29.1 a Walter NZ-120 (1928)

Popis letounu

Jednalo se o konvenční konstrukci, celodřevěný dvouplošník s křídly, s plátěným potahem, o nestejném rozpětí "hranatých" křídel a pevným záďovým podvozkem. Na prvním prototypu byl použit velmi tlustý profil křídla po celém rozpětí. Pilotní žák a instruktor seděli v tandemovém, otevřeném kokpitu, v němž žák zpravidla seděl na předním sedadle.

U tohoto dvouplošníku horní křídlo mělo kratší rozpětí, než tomu bylo na spodním křídle. Toto řešení bylo zvoleno za účelem snížení koncového zatížení v nosnících horní roviny a pro posílení horního křídla. Horní křídlo bylo potaženo překližkou, spodní křídlo bylo potaženo plátnem. Obě křídla byla vyrobena ze dřeva, s nosníky a přírubami ze smrkového dřeva. Vnější vyztužení bylo obvyklého typu, s N vzpěrami ze svařované ocelové trubky jednoduchého průřezu. Navíc byla křídla navzájem rozepřena drátěnými vzpěrami ve tvaru X. Křidélka dřevěné konstrukce byla pouze na dolním křídle a byla ovládána tyčkami a klikami, aniž by se používaly kabely. Plochý trup měl konstrukci používanou firmou Avia po celá léta: čtyři podélníky pokryté překližkou. Ocasní plochy byly ze svařované ocelové trubkové konstrukce vyztužené drátem.[10]

Motor byl namontován na desce připevněné k trupu pouze ve čtyřech bodech a benzín byl dodáván samospádem ze dvou nádrží namontovaných v horním křídle. Olejová nádrž byla umístěna za motorem, v horní kapotáži trupu.[11]

Použití

Letoun byl poprvé veřejnosti představen od 4. do 16. června 1927, ještě bez imatrikulace, na IV. mezinárodní letecké výstavě v Praze.[12] Když však na domácím trhu nebyl o letoun žádný zájem, podnikla Avia propagační turné, kde bylo letadlo předvedeno v osmnácti evropských zemích. Velkým propagátorem verze BH-29.1 (L-BONQ) byl škpt. Josef Hamšík, který s ním vykonal v roce 1928 dva dálkové lety. První od 7. května 1928 směřoval přes Německo, Švýcarsko, Španělsko, Portugalsko, Francii, Velkou Británii do Belgie a zpět do Prahy. Ve Švýcarsku se zúčastnil leteckého meetingu v Ženevě. Úspěch byl zcela mimořádný a letadlo i motor byly středem pozornosti. V Londýně byl pořádán banket, jehož se zúčastnili sir Brancker, zástupci našeho vyslanectví a pan Carters, zástupce Škodových závodů a továrny Avia. K odletu se dostavil i velvyslanec, splnomocněný ministr Jan Masaryk.[13] Druhý let se uskutečnil o něco později a vedl na sever Evropy (mj. Německo, Belgie, Dánsko, Norsko, Švédsko a Lotyšsko). Do Prahy se škpt. Hamšík vrátil 17. července.[14] Obchodní efekt z těchto cest se bohužel neprojevil.[9]

Ve druhé polovině května 1928 navštívila švýcarská vojenská komise továrnu Avia a zúčastnila se demonstračních letů prováděných novými typy letadel Avia BH-29 a BH-33, které byly předloženy této komisi. Dva z jejích členů provedli let školním letounem Avia BH-29, přičemž velmi ocenili vlastnosti tohoto letadla.[15] Letoun měl být rovněž vystaven v roce 1928 na 11. ročníku pařížského aerosalonu od 29. června do 15. července, ale vzhledem k cestě škpt. Hamšíka Evropou k této prezentaci nedošlo.[16] V zahraničí byl vystaven až na podzim 1928 na mezinárodní výstavě ILA v Berlíně (BERLIN AERO SHOW).[10]

Tento letoun (výr. č. 2) po 3 letech v Avii (zapsán do leteckého rejstříku 3. května 1928) nakonec sloužil od roku 1931 artistu Kellnersovi jako létající hrazda (zavěšená pod trupem),[1] v Masarykově letecké lize (1933-1935) a dosloužil v Aeroklubu Vysokoškolského Sportu (AVS). Z leteckého rejstříku byl vymazán 13. května 1937.[2]

Walter NZ-120 a Avia BH-29.1 (1928)
Uvítání škpt. Hamšíka 1928 po 2. předváděcím letu Evropou (zleva ing. Hajn, ing. Beneš, mechanik Kučera, škpt. Hamšík, ing. Kumpera, ing. Barvitius)

Uživatelé

Specifikace (BH-29)

Avia BH-29 s NZ-85 - třípohledový nákres

Data pro BH-29 dle[2][5][9]

Technické údaje

  • Osádka: 2  
  • Rozpětí: 9,80 m
  • Délka: 7,40 m
  • Výška: 2,70 m
  • Nosná plocha: 25,00 m2
  • Plošné zatížení: 29,00 kg/m2
  • Hmotnost prázdného letounu: 830 kg (NZ-85), 885 kg (NZ-120)
  • Vzletová hmotnost: 1090 kg (NZ-85)
  • Pohonná jednotka pro BH-29: vzduchem chlazený hvězdicový motor Walter NZ-85 o výkonu 85 k (62 kW)
  • Pohonná jednotka pro BH-29.1: vzduchem chlazený hvězdicový motor Walter NZ-120 o výkonu 120 k (89 kW).
  • Vrtule: dvoulistá, dřevěná

Výkony

  • Maximální rychlost: 138 km/h (NZ-85), 145 km/h (NZ-120)
  • Cestovní rychlost: 105 km/h (NZ-85), 115 km/h (NZ-120)
  • Dostup: 4000 m (NZ-85), 4500 m (NZ-120)
  • Stoupavost do 2000 m: 26 min. (NZ-85), 15 min. (NZ-120)
  • Rychlost stoupání: 2,5 m/s (NZ-85)
  • Dolet: 600 km

Odkazy

Reference

  1. ↑ a b PAVLŮSEK, Alois. Sportovní a cvičná letadla. 1. vyd. Brno/Praha: CPress v Albatros Media, 2016. 128 s. ISBN 978-80-264-1146-8. S. 25–26. 
  2. ↑ a b c d e NĚMEČEK, Václav. Československá letadla I (1918-1945). 3. vyd. [s.l.]: Naše vojsko, Praha. 368 s. S. 122–123, 256–257, 289, 307, 309.. 
  3. ↑ a b Školní elementární letadlo Avia B. H. 29 zalétáno.. Letectví. Září 1927, roč. VII, čís. 9, s. 218. Dostupné online. 
  4. ↑ RAJLICH, Jiří. Pilot Karel Frič čili Karl Fritsch (1895-1968). Historie a vojenství. Červen 2014, roč. LXIII, čís. 2, s. 56–79. Dostupné online. 
  5. ↑ a b FLIEGER, Jan. Avia BH-29 [online]. Nelahozeves: Občanské sdružení valka.cz, 9.2.2004 [cit. 2019-02-11]. Dostupné online. 
  6. ↑ NĚMEČEK, Václav. Československá letadla (1918-1945), Walter NZ-120. III. vyd. Praha: Naše vojsko, 1983. 368 s. S. 217–219, 270–271. 
  7. ↑ WEILLER, Paul Louis. AÉRONAUTIQUE BELGE LA SABCA. Plein ciel journal. Květen-červen 1936, roč. 9, s. 23–25. Dostupné online. 
  8. ↑ Avia, Miloš Bondy a spol., továrna na letadla, Praha [online]. Praha: www.vrtulnik.cz, 11.1.2019 [cit. 2019-05-02]. Dostupné online. 
  9. ↑ a b c NĚMEČEK, Václav. Československá letadla 1919-1939. Letectví. 1951-05-14, roč. 27, čís. 10, s. 224–226. Dostupné online. 
  10. ↑ a b BERLIN AERO SHOW 1928. Flight. November, roč. 1928. 
  11. ↑ Katalog motorů Walter a jejich použití na letadlech. 1. vyd. Praha XVII-Jinonice: Akciová společnost Walter, továrna na automobily a letecké motory, 130. 140 s. Dostupné online. S. L39. 
  12. ↑ HOF, Em. dr. Po IV. mezinárodní letecké výstavě v Praze. Letectví. Červen 1927, roč. VII, čís. 6, s. 127–134. Dostupné online. 
  13. ↑ -, hf. Propagační let škpt. Hamšíka Evropou.. Letectví. Červen 1928, roč. VIII, čís. 6, s. 182–183. Dostupné online. 
  14. ↑ Šťastně ukončená druhá etapa velkého propagačního letu štkpt. Hamšíka na Avii BH-29 s motorem Walter 120 ks. Letectví. Červenec 1928, roč. VIII, čís. 7, s. 210. Dostupné online. 
  15. ↑ -, Drs. Významný úspěch továrny Avia ve Švýcarsku. Letectví. Červen 1928, roč. VIII, čís. 6, s. 178. Dostupné online. 
  16. ↑ Avia BH-29. L'Aéronautique. Červen - červenec, roč. 10. (1928), čís. 109–110 (dvojčíslo), s. 80. Dostupné online. 

Literatura

  • GREY, C.G., ed. (1928). Jane's all the World's Aircraft 1928. London: Sampson Low, Marston & company, ltd. s. 77c.
  • TAYLOR, Michael J. H. (1989). Jane's Encyclopedia of Aviation. London: Studio Editions. s. 86
  • MAU, Hans-Joachim. (1987) Tschechoslowakische Flugzeuge von 1918 bis heute. Berlin: Transpress

Související články

Externí odkazy

Média použitá na této stránce

Flag of the Czech Republic.svg
Vlajka České republiky. Podoba státní vlajky České republiky je definována zákonem České národní rady č. 3/1993 Sb., o státních symbolech České republiky, přijatým 17. prosince 1992 a který nabyl účinnosti 1. ledna 1993, kdy rozdělením České a Slovenské Federativní republiky vznikla samostatná Česká republika. Vlajka je popsána v § 4 takto: „Státní vlajka České republiky se skládá z horního pruhu bílého a dolního pruhu červeného, mezi něž je vsunut žerďový modrý klín do poloviny délky vlajky. Poměr šířky k její délce je 2 : 3.“
Avia BH-29 3-view Les Ailes June 21,1928.png
Avia BH-29 3-view drawing from Les Ailes June 21,1928
Uvítání škpt. Hamšíka 1928 (zleva ing. Hajn, ing, Beneš, mechanik Kučera, škpt. Hamšík, ing. Kumpera, ing. Barvitius).jpg
Uvítání škpt. Hamšíka po propagačním letu Evropou 1928 (zleva ing. Hajn, ing. Beneš, mechanik Kučera, škpt. Hamšík, ing. Antonín Kumpera, ing. František Barvitius)
Avia BH-29 L'Aéronautique August,1928.jpg
Avia BH-29 photo from L'Aéronautique August,1928
Walter NZ-120 a Avia BH-29.1 (1928).jpg
letecký motor Walter NZ-120 a letoun Avia BH-29.1 (1928)
Avia BH-29.jpg
Avia BH-29
Avia BH-29 a Walter NZ-120.jpg
Cvičný letoun Avia BH-29 a hvězdicový devítiválcový motor Walter NZ-120
Avia BH-29 a Walter NZ-85 na IV. mezinárodní letecké výstavě v Praze, první letoun zprava (Letectví No. 6, 1927, p. 131).jpg
Avia BH-29 a Walter NZ-85 na IV. mezinárodní letecké výstavě v Praze, první letoun zprava (Letectví č. 6, 1927, s. 131)