Avro Canada CF-105 Arrow
| Avro Canada CF-105 Arrow | |
|---|---|
 Avro Canada CF-105 Arrow (replika 1:1) | |
| Určení | nadzvukový záchytný stíhač |
| Výrobce | Avro Canada |
| První let | 25. března 1958 |
| Charakter | prototyp |
| Uživatel | letoun určen pro Royal Canadian Air Force |
| Vyrobeno kusů | 5 |
| Cena za kus | 3,5 až 5 mil. USD |
| Některá data mohou pocházet z datové položky. | |
.jpg){kind=icon}
Avro Canada CF-105 Arrow byl kanadský nadzvukový proudový záchytný stíhací letoun s trojúhelníkovým (delta) křídlem. V letech 1958–1959 byla úspěšně otestována série pěti prototypů, ale roku 1959 kontroverzním rozhodnutím kanadské vlády došlo k ukončení celého projektu.
Historie
Několik let po druhé světové válce měl tehdejší Sovětský svaz k dispozici strategické bombardéry schopné nést jaderné zbraně na velkou vzdálenost. Proto se některé země snažily vyvinout stíhací letouny, které by mohly zachytit bombardéry dříve, než dosáhnou cíle.
Společnost Avro Canada nejprve vyvinula podzvukový přepadový stíhač schopný plnit úkoly za každého počasí Avro Canada CF-100 Canuck. Později začala pracovat na zcela novém nadzvukovém letounu. Po mnoha diskusích a pokusech bylo pro nový stíhací letoun vybráno delta křídlo, protože je relativně tenké a má velkou plochu. Byly navrženy dvě verze letounu: C104/1 s jedním motorem a C104/2 se dvěma motory. Letoun měl využívat nové motory Orenda. Diskuse mezi zástupci společnosti Avro Canada a zástupci kanadského letectva (RCAF) o vlastnostech nového záchytného stíhače vedly k následujícím požadavkům na letoun:
- dvoučlenná posádka,
- dva motory (pouze dvoumotorový letoun splňoval požadavky RCAF),
- akční rádius 556 km při podzvukové rychlosti a 370 km při nadzvukové rychlosti,
- schopnost vzlétnout a přistát na dráze dlouhé 1800 m,
- nadzvuková rychlost Mach 1,5 ve výšce 15 000 m,
- schopnost provádět akrobatické prvky s přetížením až 2 g bez ztráty výšky a rychlosti,
- schopnost nabrat rychlost Mach 1,5 a výšku 15 000 m za méně než 5 minut.
V prosinci 1953 bylo uvolněno 26 mil. dolarů na vývoj a výrobu testovacích modelů. Po úspěšných sovětských zkouškách nových strategických bombardérů Mjasiščev M-4 a úspěšném testu sovětské vodíkové bomby obdržela společnost 260 mil. dolarů na stavbu pěti prototypů Arrow Mark 1 a následnou výrobu série letounů Arrow Mark 2 (35 kusů).
Testování
První prototyp letounu CF-105 Arrow, nazvaný RL-201, vyjel z hangáru dne 4. října 1957, tedy ve stejný den, kdy byla vypuštěna družice Sputnik 1, což odvedlo pozornost veřejnosti a sdělovacích prostředků. První let RL-201 proběhl dne 25. března 1958. Letoun pilotoval zkušební pilot Janusz Żurakowski. Úvodní lety prototypu proběhly překvapivě hladce.
Letoun prokázal výbornou ovladatelnost ve všech režimech. Také stabilita letounu byla velmi dobrá. V mnoha ohledech byly dobré vlastnosti letounu dány delta křídlem. Prototyp překročil rychlost zvuku ve třetím letu a při sedmém letu bylo dosaženo rychlosti vyšší než 1700 km/h ve výšce 15 km během stoupání. Maximální rychlost odpovídající Machovu číslu 1,98 byla dosažena na prototypu při pouhých třech čtvrtinách tahu motorů.
Politické rozhodnutí
V červnu 1957 byli kanadští liberálové poraženi ve volbách a k moci se dostali konzervativci. Předsedou kanadské vlády se stal John Diefenbaker, jehož volební kampaň byla mj. postavena na obviňování liberálů, že utrácejí velké peníze za projekt Arrow. V srpnu 1957 Diefenbaker podepsal se Spojenými státy dohodu o založení společného velitelství protivzdušné obrany (NORAD). Pro zachycení a sledování nepřátelských bombardovacích letounů byl tehdy používán automatický systém SAGE.
Na ničení nepřátelských bombardérů byly určeny rakety CIM-10 Bomarc, které mohly nést konvenční i jaderné hlavice. Bylo navrženo umístit tyto rakety v Kanadě, aby nepřátelské bombardéry mohly být zachyceny už v řídce obydlené oblasti na severu státu. Kanadská vláda dospěla k závěru, že země si nemůže dovolit dva zbrojní programy současně: SAGE i Arrow. Kanada nebyla jedinou zemí, která se rozhodla zrušit projekt stíhacího letounu. Zhruba ve stejnou dobu byly zrušeny dva podobné projekty ve Spojených státech – Republic XF-103 a North American XF-108 Rapier.
Následky zrušení projektu
20. únor 1959 byl „černým pátkem“ zaměstnanců společnosti Avro Canada. Předseda kanadské vlády Diefenbaker oznámil poslanecké sněmovně ukončení projektů Arrow a Iroquois (motor pro CF-105). Bylo rozhodnuto, že všechny výkresy, prototypy letounů a jiné materiály, týkající se tohoto projektu, budou zničeny. Klíčoví inženýři projektu si později našli práci ve Spojených státech, v Británii a ve Francii.
Jako náhradu za letouny CF-105 Arrow v roce 1961 Kanada zakoupila 66 amerických letounů McDonnell F-101 Voodoo. Spory a politické diskuse kolem tohoto obchodu, stejně jako umístění raket CIM-10 Bomarc na území Kanady, byly hlavními důvody pádu Diefenbakerovy vlády v roce 1963. Všechny prototypy a veškeré materiály týkající se CF-105 Arrow a motorů Orenda Iroquois měly být zničeny. Přesto se dochovala část jednoho z prvních prototypů letounu CF-105 Arrow, která je nyní uložena v kanadském leteckém muzeu v Ottawě.
Repliky letounu
V roce 1989 se Allan Jackson, jeden z bývalých zaměstnanců společnosti Avro Canada, který byl propuštěn po ukončení projektu Arrow v roce 1959, rozhodl že postaví repliku letounu CF-105 Arrow. V roce 1996 bylo 70 % repliky hotovo. Tehdy Jacksona vyhledal producent dvoudílné minisérie The Arrow a požádal ho, aby dokončil repliku pro účely natáčení seriálu. Po dokončení seriálu byla replika několikrát vystavována na různých leteckých přehlídkách, aby nakonec skončila v muzeu v kanadském městě Wetaskiwin. Další repliku letounu CF-105 Arrow vlastní Avro Museum of Canada. Jde o stroj schopný letu, vyrobený v měřítku 2:3. Replika je postavena z moderních kompozitních materiálů, vyžádala si 5 let práce desítek dobrovolníků a náklady ve výši cca 500 000 dolarů. Další repliku, tentokrát postavenou ve skutečné velikosti, má Canadian Air and Space Museum v Torontu.
Specifikace
Technické údaje
- Osádka: 2 osoby
- Délka: 23,71 m
- Rozpětí: 15,24 m
- Výška: 6,25 m
- Nosná plocha: 113,8 m²
- Hmotnost prázdná: 22 245 kg
- Pohotovostní hmotnost: 25 820 kg
- Maximální vzletová hmotnost: 31 120 kg
- Pohonná jednotka: 2 × proudový motor Pratt & Whitney J75-P-3
- Tah motoru: 55,6 kN (každý motor)
- Tah motoru s přídavným spalováním: 104,53 kN (každý motor)
Výkony
- Maximální rychlost: 2104 km/h ve výšce 15 000 m (možnost Mach 2+)
- Cestovní rychlost: 977 km/h ve výšce 11 000 m
- Akční rádius: 660 km
- Dostup: 16 150 m
Výzbroj
- 1 – 4 × Douglas AIR-2 Genie
- 8 × Hughes AIM-4 Falcon, Velvet Glove, AIM-7 Sparrow
Odkazy
Reference
V tomto článku byl použit překlad textu z článku Avro Canada CF-105 Arrow na anglické Wikipedii.
Externí odkazy
Obrázky, zvuky či videa k tématu Avro Canada CF-105 Arrow na Wikimedia Commons - (anglicky) Avro Canada CF-105 Arrow 2
Média použitá na této stránce
Autor: Ken Mist from Brampton, Canada, Licence: CC BY-SA 2.0
Location: Toronto Aerospace Museum, Downsview Airport, Toronto.
Replica of the Avro CF-105 Arrow, Registration number RL-203
From Wikipedia:
RL-201 first flew on 25 March 1958 with Chief Development Test Pilot S/L Janusz Zurakowski at the controls. Four more J75-powered Mk.1s were delivered in the next 18 months. The test flights went surprisingly well; the aircraft demonstrated excellent handling throughout the flight envelope. Much of this was due to the natural qualities of the delta-wing, but an equal amount can be attributed to the Arrow's stability augmentation system. The aircraft flew supersonically on only its third flight and, on its seventh flight, achieved a speed of over 1,000 miles per hour at 50,000 feet, while climbing and still accelerating. A top speed of Mach 1.98 would eventually be reached at three quarters throttle.Autor: Původně soubor načetl Ba777-236 na projektu Wikipedie v jazyce angličtina, Licence: CC BY 2.5
Avro Arrow replica at TAM Arrow Rollout
Avro CF-105 Arrow RL206 Serial 25206 nose section on display at the Canada Aviation Museum in Ottawa Ontario, 09 Oct 2006
Autor: Balcer, Licence: CC BY 2.5
Full-sized replica of an Avro Arrow on display at the Canadian Air and Space Museum, Downsview (Toronto).
Autor: Dennis Jarvis, Licence: CC BY-SA 2.0
A model of the Avro Arrow, in Barry's Bay, Ontario. Photograph retouched by the author to remove the base of the model [1].
The Avro Arrow was born out of the necessity for the protection of Canada. During the height of the Cold War (1950s) era, the Soviets had introduced new long range bombers, that were capable of flying over the North Pole to attack North America. This was a very serious threat as the continent lived in fear of a surprise nuclear attack.
Production was started and less than 4 years later, the Arrow was completed. Roll out was October 4, 1957. First flight was March 25 1958.
A source of national pride, the Arrow incorporated advanced technical innovations and became a symbol of Canadian excellence. One of the finest achievements in Canadian aviation history, the delta wing Avro Canada CF-105 Arrow was never allowed to fulfill its mission. The Arrow weapons platform along with the Iroquois engine was cancelled by the Conservative Diefenbaker government February 20, 1959, less than 3 weeks before the MK2 Arrow was to take flight.