Axel Honneth

Axel Honneth
Axel Honneth (2017)
Narození	18. července 1949 (74 let) Essen
Povolání	filozof, sociolog a vysokoškolský učitel
Alma mater	Univerzita v Bonnu
Ocenění	čestný doktor Univerzity Bordeaux Montaigne (2014) Cena Ernsta Blocha (2015)
Vlivy	Jean-Paul Sartre Jürgen Habermas Stanley Cavell John McDowell Judith Butlerová … více na Wikidatech
multimediální obsah na Commons
Seznam děl v Souborném katalogu ČR
Některá data mohou pocházet z datové položky.

Axel Honneth (* 18. červenec 1949, Essen) je německý filozof a sociolog, profesor na Frankfurtské a Kolumbijské univerzitě a ředitel Institut für Sozialforschung, pracoviště, kde původně vznikla tzv. kritická teorie společnosti neboli Frankfurtské škola a kde se dodnes rozvíjí.

Život a dílo

Axel Honneth je hlavní osobností třetí generaci kritických teoretiků. Z první generace navazuje na Adorna a Horkheimera, z druhé generace především na Jürgena Habermase, u něhož studoval. V návaznosti na Hegela, Marxe, Sartra a další autory rozvíjí svoji kritickou teorii boje o uznání, přičemž ho ovlivnil také Michel Foucault, symbolický interakcionismus George Herberta Meada nebo objektní teorie Donalda Winnicotta. Jeho klíčovým tématem je sociální uznání, které analyzuje v rámci intersubjektivity. Svoji teorii boje o sociální uznání poprvé zformuloval ve své knize Kampf um Anerkennung (Boj za uznání) z roku 1992, poté ji rozvinul v knize Umverteilung oder Anerkennung? z roku 2003 (česky Přerozdělování nebo uznání?, 2004) a podrobně rozpracoval ve svém hlavním díle Das Recht der Freiheit z roku 2011 (česky Právo svobody, 2018). Reformuloval též Marxův a Lukácsův koncept reifikace a další významné termíny kritické teorie společnosti.

Bibliografie

• Kampf um Anerkennung (1992)
• Desintegration - Bruchstücke einer soziologischen Zeitdiagnose (1994)
• Das Andere der Gerechtigkeit. Aufsätze zur praktischen Philosophie (2000)
• Kritik der Macht (2000)
• Leiden an Unbestimmtheit. Eine Reaktualisierung der Hegelschen Rechtsphilosophie (2001)
• Michel Foucault - Zwischenbilanz einer Rezeption (2003)
• Kommunikatives Handeln (2002)
• Umverteilung oder Anerkennung? (2003)
• Dialektik der Freiheit (2005)
• Verdinglichung - Eine anerkennungstheoretische Studie (2005)
• Schlüsseltexte der Kritischen Theorie (2005)
• The Tanner Lectures on Human Values (2005)
• Pathologien der Vernunft. Geschichte und Gegenwart der Kritischen Theorie (2007)
• Bob Dylan. Ein Kongress (2007)
• Erneuerung der Kritik. Axel Honneth im Gespräch (2009)
• Das Recht der Freiheit - Grundriss einer demokratischen Sittlichkeit (2011)

České překlady

• Axel Honneth: Sociální filosofie a postmoderní etika, Praha, Filosofia 1996.
• Axel Honneth, Nancy Fraser: Přerozdělování nebo uznání?, Praha, Filosofia 2004.
• Axel Honneth (ed.): Zbavovat se svéprávnosti. Paradoxy současného kapitalismu, Praha, Filosofia 2007.
• Axel Honneth: Patologie rozumu. Dějiny a současnost kritické teorie, Praha, Filosofia 2011.
• Axel Honneth: Právo svobody. Nárys demokratické mravnosti. Praha, Filosofia 2018.

Literatura

• Marek Hrubec a kol.: Etika sociálních konfliktů. Axel Honneth a kritická teorie uznání, Praha, Filosofia 2012.
• Marek Hrubec: Od zneuznání ke spravedlnosti. Kritická teorie globální společnosti a politiky, Praha, Filosofia 2011.
• Bert van den Brink, David Owen: Recognition and Power: Axel Honneth and the Tradition of Critical Social Theory, Cambridge University Press 2007.
• Jean-Philippe Deranty: Beyond Communication: A Critical Study of Axel Honneth's Social Philosophy, Brill 2009.
• Rauno Huttunen: Habermas, Honneth and Education, Lambert Academic Publishing 2009.
• Marek Hrubec, Nythamar de Oliveira, Emil Sobottka, Giovani Saavedra, eds. Justice and Recognition. On Axel Honneth and Critical Theory, Porto Alegre, PUCRS, and Praha, Filosofia 2015.

Externí odkazy

• Seznam děl v Souborném katalogu ČR, jejichž autorem nebo tématem je Axel Honneth
• Obrázky, zvuky či videa k tématu Axel Honneth na Wikimedia Commons
• Profil na stránkách Kolumbijské univerzity Archivováno 15. 4. 2012 na Wayback Machine.
• Profil na stránkách Institut für Sozialforschung Archivováno 12. 1. 2013 na Wayback Machine.