Axminsterský koberec
Axminsterský koberec je souhrnné označení pro tkaniny s mnohobarevným hrubým útkem, vyráběné jako imitace ručně vázaných orientálních koberců. Axminsterské výrobky se dají rozdělit na žinylkové, cívkové a skřipcové koberce.
Historie axminsterských koberců
Z roku 464 před n. l. pochází dosud nejstarší ručně vázaný vlasový koberec (cca 350 000 uzlů /m²) nalezený v Altaji.
- 1685 začala výroba vlasových (prutových) koberců ve Wiltonu – předchůdce axminsterských výrobků
- 1755 byla založena továrna na vlasové koberce v Axminsteru
- 1839 začal Skot Paisley tkát žinylkové koberce.
- 1876 Američan Skinner přišel s tkacím strojem Royal Axminster
- 1878 Tomkinson a Adams vynalezli cívkový axminsterský stroj (Royal a cívkový stroj se někdy ztotožňují)
- V 90. letech 19. století vynalezl Greenwood skřipcový mechanizmus, použil ho na axminsterském stroji a později spojil s žakárovým ústrojím[1]
- V 70. letech 20. století se přestaly vyrábět žinylkové axminstry
Na začátku 21. století se část výroby přesunula do Číny, největší světový producent axminsterů sídlí však stále ještě v Anglii. Údaje o rozsahu výroby nejsou publikovány.[2]
Způsob výroby
Žinylkový axminster
Koberec vzniká tak, že se do základní tkaniny zatkává kolmo k osnově žinylka označovaná jako předdílo. Předdílo je proužek z velmi řídké osnovy a z hrubého hustého útku, zpravidla z vlněných nití. Vyrábí se na speciálním skřipcovém stavu s útkovou záměnou až ve 24 barvách v plátnové nebo perlinkové vazbě. Takto vzniklá tkanina – žinylka - se pak jako plochý proužek nebo zakroucená s kruhovým průřezem „nasazuje“ s pomocí zvláštního hřebene na podkladovou tkaninu, se kterou se spojí tzv. přitkávací osnovou.
Výroba je poměrně nákladná, tkací stroj musí obsluhovat dva pracovníci. Axminstru s kulatou žinylkou se říkalo také vlněný peršan.
Cívkový axminster
Několik desítek válcových cívek zavěšených na nekonečném pásu obíhá nad tkacím strojem, na jednotlivých cívkách je navinuta vlasová příze v počtu nití a v barvách potřebných pro jedno nasazení (jeden řádek) tkaniny. Niti z každé cívky se pak nasazují v patřičném řádku na podkladovou tkaninu, každá z nich se obepne shora a zdola po jednom vazebním útku a zastřihne tak, že se nad každým spojem vytvoří dva chomáčky vláken. [3]
Skřipcový axminster
je výrobek, u kterého se podobně jako u ručně vázaných koberců každá vlasová nit vtahuje speciálním skřipcem do podkladové tkaniny. Skřipec vytáhne ze zásobníku jednotlivé kolmo nastavitelné vlasové niti nastříhané na žádanou délku a přidržuje je tak dlouho nad základní tkaninou, až se sváže útkem k vazné osnově. Výběr barev a jednotlivých ústřižků nití je řízen žakárovým ústrojím. Tkanina se pak postřihuje, kartáčuje a paří.[4]
Vlastnosti
Vlasová příze v axminsterských kobercích je 2-3 x skaná, nejčastěji ze směsi 80/20 vlna/polyamid, délka vlasu bývá 5-12 mm, podkladová tkanina je většinou z polyesterové příp. jutové příze. Jako standardní se udává hustota 65 000-120 000 „uzlů“ (chomáčků) na m², v luxusním provedení do 150 000 (nejjemnější ručně vázané koberce mají až 450 000 uzlů/m²). Maximální šířka koberců dosahuje 4,5 m, vzorování až ve 12 barvách.[5]
V USA se prodávaly v roce 2007 cívkové axminstery (v přepočtu) za 3,70 €/m² a (údajně) žinylkové koberce za 5,60.[6]
Použití
Žinylkové koberce se zřejmě vyráběly jen do konce 60. let 20. století. Pokud se nabízejí na prodej, jedná se jen o sběratelské objekty.[7]
Koberce z cívkových axminsterů, často vzorované v „anglickém stylu“, se používají např. jako podlahová krytina v anglických hostincích nebo i v bytech.
S koberci tkaných na skřipcových strojích s elektronickým žakárovým ústrojím se vybavují především hotely[8] a veřejné prostory[9]
Odkazy
Reference
- ↑ Historie axminsterkého koberce (anglicky): http://www.axminster-carpets.co.uk/all-about-carpet/the-history-of-carpet/ Archivováno 14. 4. 2012 na Wayback Machine
- ↑ Největší světový výrobce axminsterských koberců (anglicky): http://selector.com/au/suppliers/brintons-limited/products/custom-axminster-carpet Archivováno 29. 11. 2011 na Wayback Machine
- ↑ Technologie výroby cívkového axminstru (anglicky): http://www.scribd.com/doc/46250336/Axminster-Carpet
- ↑ Cívkové a skřipcové tkací stroje v 21. století (anglicky): http://www.cholleton.com/en/carpet_manufacturing_processes.php Archivováno 22. 8. 2017 na Wayback Machine
- ↑ Hodnocení jakosti axminsterských koberců) anglicky): http://www.cholleton.com/en/wool_carpet_custom_made_axminster.php Archivováno 22. 8. 2017 na Wayback Machine
- ↑ Ceny koberců v USA 2007 (anglicky): http://chestofbooks.com/home-improvement/furniture/Home-Furnishing/VI-Carpets-And-Carpeting.html#ixzz1jKtu2VYk
- ↑ Poradce v otázkách ke kobercům (2008, anglicky): http://www.magi-grip.co.uk/pages/Magi-Grip_2008/about_rug_creep.htm Archivováno 19. 10. 2014 na Wayback Machine
- ↑ Hotely vybavené axminsterskými koberci (2007): http://www.cholleton.com/en/latest_ref.php Archivováno 22. 8. 2017 na Wayback Machine
- ↑ Axminsterský koberec v budově magistrátu města Prahy: http://www.bocapraha.cz/reference/MAGISTRAT-HL.-MESTA-PRAHY---NOVA-RADNICE,-PRAHA__s155x392.html Archivováno 18. 9. 2011 na Wayback Machine
Literatura
- Pospíšil a kol.: Příručka textilního odborníka, SNTL Praha 1981, str. 676-677
- Hofer: Textil- und Modelexikon, Deutscher Fachverlag Frankfurt/Main 1997, ISBN 3-87150-518-8, str. 51 a 349
- Hennig a kol.: Gewebetechnik, VEB Fachbuchverlag Leipzig 1978, str. 382-384
Média použitá na této stránce
Oelsnitz/Vogtland, Teppich-Museum Schloss Voigtsberg
Oelsnitz/Vogtland, Teppich-Museum Schloss Voigtsberg
Oelsnitz/Vogtland, Teppich-Museum Schloss Voigtsberg