Axolotlovití

Axolotlovití
Axolotl mexický
Vědecká klasifikace
Říše	živočichové (Animalia)
Kmen	strunatci (Chordata)
Podkmen	obratlovci (Vertebrata)
Třída	obojživelníci (Amphibia)
Podtřída	ocasatí (Caudata)
Řád	axolotli (Ambystomatoidea)
Čeleď	axolotlovití (Ambystomatidae) Gray, 1850
Některá data mohou pocházet z datové položky.

Axolotlovití (Ambystomatidae) je čeleď řádu axolotli. Tato čeleď čítá asi třicet druhů. Přirozeně se axolotlové vyskytují v oblasti od jihovýchodní Aljašky a jižního Labradoru po jižní okraj Mexické plošiny.

Tito živočichové jsou výjimeční způsobem života, některé druhy totiž nedospívají, jiné dospívají za určitých podmínek a některé dospívají vždy. Některé druhy jsou schopny se rozmnožovat i v larválním stádiu. Rozmnožují se lepením vajíček o průměru 3 mm na vodní rostliny. Výrazným prvkem jsou u larev keříčkovité žábry, ty však při proměně v dospělce mizí. Při změně stádia se mění i zbarvení, tvar těla a ocasu.^[1]

Dospělci jsou přibližně 30 cm dlouzí s širokou hlavou, drobnýma očima, výrazným žebrováním a dlouhým válcovitým ocasem. Dýchající plícemi. Mají příčné řady zubů na horním patře, spodní čelist je bezzubá. Dospělci sice vodu opouští ale zůstávají u ní, a nebo si vybírají vlhká místa. Přes den se ukrývají pod kameny, kořeny stromů a v noci loví hmyz, červy či jiné bezobratlé.

Největší z axolotlovitých je Ambystoma dumerilii který dosahuje 12–29 cm, loví dokonce žáby, myši a rejsky, umí dobře lézt po stromech a při vyplašení vydává hlasité štěkavé zvuky. Podobné velikosti dosahuje axolotl tygrovaný, jenž je pojmenován podle jeho zbarvení – má tmavý podklad a žluté skvrny nebo pruhy. Oproti tomu nejmenší z nich je Ambystoma talpoideum dosahující délky asi 10 cm. Zajímavý je též axolotl skvrnitý který žije na souši kde klade vajíčka do různých jamek či dutin stromů, ty se v podzimních nebo jarních deštích naplní vodou. Tam se vajíčka vylíhnou a probíhá zde také vývoj larev.

• Jurij Dmitrijev. Obojživelníci a plazi. In: Praha: ARTIA, 1988. Kapitola Mloci, s. 72–74.

• Jaromír Zpěvák. Obojživelníci a plazi. In: Praha: Aventium, 1995. ISBN 80-7151-648-1. Kapitola Ocasatí, s. 10, 25, 28.

• STANĚK, Václav Jan. Velký obrazový atlas zvířat. In: Praha: Albatros, 1973. S. 266.

• Obrázky, zvuky či videa k tématu axolotlovití na Wikimedia Commons
• Taxon Ambystomatidae ve Wikidruzích
• AmphibiaWeb: Ambystoma talpoideum
• AmphibiaWeb: Ambystoma dumerilii
• AmphibiaWeb: Ambystoma tigrinum
• AmphibiaWeb: Ambystoma maculatum