Azatbek Omurbekov

Azatbek Asanbekovič Omurbekov (Азатбек Асанбекович Омурбеков; * asi 1982) je ruský podplukovník, velitel 64. motostřelecké brigády. Médii je označován jako Řezník z Buči.^[1]

Životopis

Omurbekov má burjatské předky, v roce 2014 byl vyznamenán ruským náměstkem ministra obrany Dmitrijem Bulgakovem za „mimořádné služby“ při anexi Krymu. V hodnosti podplukovníka ruské armády byl jmenován velitelem 64. motostřelecké brigády ruských pozemních sil se sídlem v Chabarovsku. Jednotka se zúčastnila kyjevské ofenzívy zahájené 24. února 2022 během ruské invaze na Ukrajinu.^[2] Po dobytí kyjevského předměstí Buča brigáda obsadila město spolu s čečenskými kadyrovskými silami a spáchala masakr v Buči, vraždy a mučení asi 320 ukrajinských civilistů, které mezinárodní společenství považovalo za válečný zločin a akt genocidy ukrajinského lidu.

Médii je označován jako „řezník z Buči“, protože podle dostupných informací je velitelem, který stál za masakrem v tomto ukrajinském městě. Podle zpráv ukrajinské strany Omurbekov nejen konání svých vojáků ve městě toleroval, ale měl se ho také účastnit – údajně osobně popravoval civilisty a znásilnil několik žen.^[3][4]

Omurbekov a jeho muži opustili Buču 30. března 2022. Ukrajinské jednotky pak ve městě našly asi 300 zavražděných civilistů.^[5] Někteří měli svázané ruce, někteří byli před smrtí mučeni. Některá těla ležela na ulicích i několik týdnů. „Ruské jednotky zabily celé rodiny i s dětmi. Snažily se spálit těla. Lidé byli stříleni zezadu, někteří na ulicích, někteří byli naházeni do studní. Byli zabiti ve svých domech, někteří byli přejeti tanky jen tak z rozmaru. Podřezávali jim krky, ženy byly znásilňovány před očima svých dětí,“ popsal dění v Buče po své návštěvě ukrajinský prezident Volodymyr Zelenskyj.^[6]

Zelenskyj se pak vyslovil pro zřízení tribunálu, který by podobně jako Mezinárodní vojenský tribunál v Norimberku po druhé světové válce soudil válečné zločiny, kterých se dopustilo Rusko na Ukrajině.^[6][7]

Krátce před odjezdem na Ukrajinu Omurbekovovi požehnal chabarovský biskup^[2] a po masakru dosáhl mezinárodního významu, byl považován za podněcovatele těchto událostí a dostal přezdívku Řezník z Buče. Kromě toho dobrovolnická komunita InformNapalm, která se věnuje sledování pohybu ruských jednotek, zveřejnila jeho jméno, e-mailovou adresu, telefonní číslo a adresu bydliště.^[2] Je na sankčních seznamech Evropské unie, Japonska, Švýcarska, Ukrajiny a Spojeného království.^[8]

V Rusku byl za své bojové aktivity na Ukrajině oceněn vyznamenáním Hrdina Ruské federace za "odvahu a hrdinství",^[9][10] na budově střední školy v Kupinu, kterou navštěvoval, mu byla odhalena pamětní deska.^[10]

Reference