Ázerbájdžánština

Ázerbájdžánština

Azərbaycan dili

Азәрбајҹан дили

آذربایجان دیلی
Mapa rozšíření jazyka
Mapa rozšíření jazyka
RozšířeníÁzerbájdžán, Írán a také v částech států Gruzie, Irák, Kazachstán, Rusko, Sýrie, Turecko, Ukrajina
Počet mluvčích25–30 milionů
Klasifikace
PísmoLatinka v Ázerbájdžánu (dříve cyrilice), Perská abeceda v Íránu
Postavení
Regulátornení oficiální regulátor
Úřední jazykÁzerbájdžán (severní dialekt), Irák (jižní dialekt – je uznáván jako oficiální na severu Iráku, kde žijí Turkmeni)
Kódy
ISO 639-1az
ISO 639-2aze (B)
ISO 639-3není
Ethnologueaze
Wikipedie
az.wikipedia.org (severní)
azb.wikipedia.org (jižní)
Některá data mohou pocházet z datové položky.

Ázerbájdžánština či azerština je turkický jazyk, kterým mluví Ázerbájdžánci, kteří žijí hlavně v Ázerbájdžánské republice, kde se mluví o severní variantě ázerbájdžánštiny, a v ázerbájdžánské oblasti v Íránu, kde se mluví o jižní variantě ázerbájdžánštiny. Ačkoli mezi oběma formami ázerbájdžánštiny existuje velmi vysoký stupeň vzájemné srozumitelnosti, existují značné rozdíly ve fonologii, lexikonu, morfologii, syntaxi a zdrojích výpůjček.

Severní ázerbájdžánština má oficiální status v Ázerbájdžánské republice a Dagestánu (federální subjekt Ruska), ale jižní ázerbájdžánština nemá oficiální status v Íránu, kde žije většina Ázerbájdžánců.

V Ázerbájdžánu se nazývá Azərbaycan dili, Ázerbájdžánci ji často nazývají také Türki.

Rozšíření jazyka

Celkově ázerbájdžánštinu používá 25 až 30 milionů rodilých mluvčích. (Asi 16 až 23 milionů v Íránu, 8 milionů v Ázerbájdžánu a 800 000 v dalších menších komunitách.) Jde o turkický jazyk oghuzské větve blízce příbuzný turečtině ovlivněný perštinou a arabštinou.

Další dialekty jazyka jsou používány v severozápadních oblastech Íránu (Íránský Ázerbájdžán), kde jde o převládající jazyk a zároveň lingvu franku pro ostatní tamní menšiny, například Kurdy, Armény a další. Jazyk je dále rozšířen v Dagestánu (Rusko), jihovýchodní Gruzii, severním Iráku a východním Turecku.

Mezi ázerbájdžánštinou a jinými oghuzskými jazyky (např. turečtinou, turkmenštinou či kaškajštinou v Turecku, na Kavkazu, Kypru a Balkáně, v Iráku, Sýrii a západní Evropě), je poměrně vysoká úroveň vzájemné srozumitelnosti. Počet rodilých mluvčích v této podskupině dosahuje 100 milionů a celkový počet mluvčích 125 milionů.

Písmo

Severní ázerbájdžánština používala do roku 1929 pro zápis arabské písmo. Od roku 1929 do roku 1939 používala latinku. Jelikož byl Ázerbájdžán součástí Sovětského svazu, v roce 1939 se pro zápis začala používat cyrilice. Po osamostatnění Ázerbájdžánu v roce 1991 se tam ázerbájdžánština opět začala psát latinkou, upravenou podle tureckého pravopisu. V Dagestánu se nadále používá cyrilice.

Jižní ázerbájdžánština používá a vždy používala arabské písmo.

Ázerbájdžánská abeceda sestává z 32 písmen.

Velká písmena:

A, B, C, Ç, D, E, Ə, F, G, Ğ, H, X, I, İ, J, K, Q, L, M, N, O, Ö, P, R, S, Ş, T, U, Ü, V, Y, Z

Malá písmena:

a, b, c, ç, d, e, ə, f, g, ğ, h, x, ı, i, j, k, q, l, m, n, o, ö, p, r, s, ş, t, u, ü, v, y, z

Ázerbájdžánština má 9 samohlásek (A, E, Ə, I, İ, O, Ö, U, Ü) a 23 souhlásek:

Výslovnost

Následující tabulka obsahuje vývoj ázerbájdžánské abecedy a její přibližnou výslovnost v češtině:

Ázerbájdžánská abeceda
Arabské písmoLatinkaCyriliceLatinkaVýslovnost v češtině
do roku 19291929–19391939–1991 1991 (přibližná)
ا,آA aА аA ajako a
B bБ бB bjako b
Ç çҸ ҹC cjako
چC cЧ чÇ çjako č
D dД дD djako d
 E eЕ еE e jako e
,(کسره)Ə əӘ әƏ əjako æ), je překládáno jako ä, a někdy jako e
F fФ фF fjako f
گG gҜ ҝG gjako g'
Ƣ ƣҒ ғĞ ğprodlužuje předchozí samohlásku
,H hҺ һH hjako h
X xХ хX xjako ch
 Ь ьЫ ыI ıtzv. zadopatrové i, jako y
یI iИ иİ ijako i
ژƵ ƶЖ жJ jjako ž
K kК кK kjako k
Q qГ гQ qjako g
L lЛ лL ljako l
M mМ мM mjako m
N nН нN njako n
O oО оO ojako o
 Ɵ ɵӨ өÖ öjako německé ö
پP pП пP pjako p
R rР рR rjako r
,,S sС сS sjako s
Ş şШ шŞ şjako š
,T tТ тT tjako t
U uУ уU ujako u
Y yҮ үÜ üjako německé ü
V vВ вV vjako v
یJ jЈ јY yjako j
,,,Z zЗ зZ zjako z

Příklady

Číslovky

ÁzerbájdžánskyČesky
bir, бирjeden
iki, икиdva
üç, үчtři
dörd, дөрдčtyři
beş, бешpět
altı, алтыšest
yeddi, једдиsedm
səkkiz, сǝккизosm
doqquz, доггузdevět
on, онdeset

Vzorový text

Otče náš (modlitba Páně)

Göylərdə olan Atamız,
Adın müqəddəs tutulsun.
Padşahlığın gəlsin.
Ko olsun Senin istediin,
Göydə olduğu kimi Yerdə də
Sənin iradən olsun.
Gündəlik çörəyimizi bizə bu gün ver.
Bizə borclu olannarı bağışladığımız kimi
Bizi borclarımızı da bağısla.
Bizi sınağa çəkmə,
Lakin bizi şəndən xilas et.
Amin.

Všeobecná deklarace lidských práv

ázerbájdžánsky (latinka)

Bütün insanlar ləyaqət və üquqlarına görə azad bərabər doğulurlar. Onarın şüuralrı və vicdanları var və bir-birlərinə münasibətdə ardaşlıq runhunda davranmalıdırlar.

ázerbájdžánsky (cyrilice)

Бүтүн инсанлар ләјагәт вә һүгугларына ҝөрә азад бәрабәр доғулурлар. Онларын шүурлары вә виҹданлары вар вә бир-бирләринә мүнасибәтдә гардашлыг руһунда давранмалыдырлар.

česky

Všichni lidé se rodí svobodní a sobě rovní co do důstojnosti a práv. Jsou nadáni rozumem a svědomím a mají spolu jednat v duchu bratrství.

Odkazy

Externí odkazy

Média použitá na této stránce

Map of the Azerbaijani language.svg
Autor: Golden, based on File:Idioma azerí.png od User:Fobos92, Licence: CC BY-SA 4.0
Distribution of the Azerbaijani language in the Caucasus and vicinity.
New Turkic alphabets.svg
Dieses Bild zeigt verschiedene lateinisch-basierte Alphabete (sogenanntes "Einheitliches Alphabet") der Turkvölker in den frühen 1920er Jahren bis zu deren Ablösung durch russisch-basierte Kyrillalphabete ab 1938/40. Daneben werden einige moderne turkvölkische Alphabete (sogenannte "neue türkische Alphabete") angeführt, die sich vom modernen Lateinalphabet der Türkei ableiten.
Mehr siehe hier.
Sonderzeichen: Ə, Ƣ (Gha), Ɵ (kein großes Theta!), Ƶ, Ƅ (kein kleines b!), Ŋ, Ƴ
"Azerbaijan" In 3 AWT.png
Autor: Aykhan Zayedzadeh, Licence: CC BY-SA 4.0
"Azerbaijan" Word In 3 Azerbaijani Writing Types