Azhdarchoidea
Azhdarchoidea Stratigrafický výskyt: Svrchní jura až svrchní křída, před 150 až 66 miliony let | |
---|---|
Zhejiangopterus, zástupce skupiny | |
Vědecká klasifikace | |
Říše | živočichové (Animalia) |
Kmen | strunatci (Chordata) |
Podkmen | obratlovci (Vertebrata) |
Třída | plazi (Reptilia) |
Řád | ptakoještěři (Pterosauria) |
Podřád | Pterodactyloidea |
Nadčeleď | Azhdarchoidea Nessov, 1984 |
Některá data mohou pocházet z datové položky. |
Azhdarchoidea je skupinou ptakoještěrů z podřádu pterodaktyloidů.[1] Patří sem také největší známí pterosauři vůbec, například rody Arambourgiania nebo Quetzalcoatlus. Mláďata těchto velkých pterosaurů patrně obsadila ekologické niky malých druhů ptakoještěrů a postupně je koncem křídy na mnoha místech vytlačila.[2]
Český objev
Fosilie pravděpodobného menšího zástupce této nadčeledi byly roku 1880 objeveny i na území dnešní České republiky, a to mezi Chocní a Zářeckou Lhotou.[3] V roce 2015 byl tento taxon formálně popsán jako Cretornis hlavaci.[4] Žil v období turonu (svrchní křída, asi před 92 miliony let) a v rozpětí křídel dosahoval zhruba 1,6 metru (mohlo však jít o dosud nedorostlé mládě).[5]
Paleobiologie
Podle některých odhadů dokázali tito ptakoještěři urazit ohromné vzdálenosti. Například zástupci rodu Quetzalcoatlus zvládli pravděpodobně přeletět v rozmezí 7 až 10 dní na vzdálenost kolem 16 000 kilometrů, a to jen s relativně malým výdejem energie.[6]
Velcí ptakoještěři se dokázali aktivně pohybovat i po souši, přičemž kráčeli za pomoci zadních končetin (předními se spíše jen opírali). Dokládá to anatomie obřích azdarchidů i dochované série fosilních stop.[7]
Dlouhou dobu se předpokládalo, že na úplném konci období křídy, tedy krátce před hromadným vymíráním před 66 miliony let, byli pterosauři už pouze vymírající skupinou s velice nízkou biodiverzitou (v podstatě už tehdy měly existovat pouze obří formy specializovaných azhdarchidů, kterým přímo ekologicky nekonkurovali mnohem menší zástupci ptáků). Novější výzkumy z Maroka, USA, Kanady i odjinud ale ukazují, že druhová rozmanitost ptakoještěrů byla v globálním rozsahu stále vysoká i krátce před vymíráním (zhruba v posledním milionu let křídy), a to například i v ekosystémech geologického souvrství Hell Creek, ze kterého známe populární dinosaury, jako je Tyrannosaurus rex nebo Triceratops horridus.[8][9]
Klasifikace
Aktualizováno podle Davida Unwina, 2006.
- Nadčeleď Azhdarchoidea
- Lacusovagus
- Čeleď Chaoyangopteridae
- Chaoyangopterus
- Eoazhdarcho
- Eopteranodon
- Jidapterus
- Shenzhoupterus
- Čeleď Lonchodectidae
- Lonchodectes
- Čeleď Tapejaridae
- Podčeleď Tapejarinae
- Huaxiapterus
- Javelinadactylus[10]
- Sinopterus
- Tapejara
- Tupandactylus
- Podčeleď Thalassodrominae
- Podčeleď Tapejarinae
- Čeleď Azhdarchidae
- Nejisté, ale zřejmě validní rody azhdarchoidů
- Bennettazhia
- Bogolubovia
- Doratorhynchus
- "Ornithocheirus" bunzeli
Odkazy
Reference
- ↑ SMITH, Roy E.; MARTILL, David M. First occurrence of azhdarchoid pterosaurs in the Gault Formation (Lower Cretaceous, Albian) of England, United Kingdom with a brief review of Gault pterosaurs. S. 491–500. Proceedings of the Geologists' Association [online]. 2022-12. Roč. 133, čís. 6, s. 491–500. Dostupné online. DOI 10.1016/j.pgeola.2022.06.003. (anglicky)
- ↑ University of Portsmouth. Tiny pterosaurs dominated cretaceous skies. phys.org [online]. 2021-10-28 [cit. 2023-05-10]. Dostupné online. (anglicky)
- ↑ SOCHA, Vladimír. Ptakoještěři žili i na našem území. Druhohorní draci létali nad Chocní. veda.instory.cz [online]. 2020-06-30. Dostupné online.
- ↑ SOCHA, Vladimír. Kam patřil český ptakoještěr. DinosaurusBlog.com [online]. 27. července 2021. Dostupné online. (česky)
- ↑ BROULÍK, Petr. Kosti ptakoještěra si možná vzali dělníci jako suvenýr, myslí si vědec. iDNES.cz [online]. 2018-12-04 [cit. 2023-05-10]. Dostupné online. (anglicky)
- ↑ SOCHA, Vladimír. Quetzalcoatlus byl mezikontinentálním letcem. OSEL.cz [online]. 10. září 2021. Dostupné online. (česky)
- ↑ PADIAN, Kevin; CUNNINGHAM, James R.; LANGSTON, Wann; CONWAY, John. Functional morphology of Quetzalcoatlus Lawson 1975 (Pterodactyloidea: Azhdarchoidea). S. 218–251. Journal of Vertebrate Paleontology [online]. 2021-12-14. Roč. 41, čís. sup1, s. 218–251. Dostupné online. DOI 10.1080/02724634.2020.1780247. (anglicky)
- ↑ SOCHA, Vladimír. Gigantičtí ptakoještěři nad hlavami tyranosaurů. OSEL.cz [online]. 27. srpna 2024. Dostupné online. (česky)
- ↑ Longrich, N. R.; Martill, D. M.; Andres, B. (2018). Late Maastrichtian pterosaurs from North Africa and mass extinction of Pterosauria at the Cretaceous-Paleogene boundary. PLoS Biology. 16 (4): e1002627.
- ↑ CAMPOS, Hebert Bruno Nascimento. RETRACTED ARTICLE: A new azhdarchoid pterosaur from the Late Cretaceous Javelina Formation of Texas. S. 2255–2255. Biologia [online]. 2022-08. Roč. 77, čís. 8, s. 2255–2255. Dostupné online. DOI 10.1007/s11756-021-00841-7. (anglicky)
Literatura
- Witton, Mark P. (2008). A new azhdarchoid pterosaur from the Crato Formation (Lower Cretaceous, Aptian?) of Brazil. Palaeontology. 51 (6): 1289-1300. doi: 10.1111/j.1475-4983.2008.00811.x.
- Lü, J., Unwin, D. M., Xu, L., and Zhang, X. (2008). A new azhdarchoid pterosaur from the Lower Cretaceous of China and its implications for pterosaur phylogeny and evolution. Naturwissenschaften. 95 (9): 891–897. doi: 10.1007/s00114-008-0397-5
- Kellner, A. W. A.; and Campos, D.A. (2007). "Short note on the ingroup relationships of the Tapejaridae (Pterosauria, Pterodactyloidea". Boletim do Museu Nacional. 75: 1–14.
- Yusuke Goto, Ken Yoda, Henri Weimerskirch & Katsufumi Sato (2022). How did extinct giant birds and pterosaurs fly? A comprehensive modeling approach to evaluate soaring performance. PNAS Nexus. pgac023. doi: https://doi.org/10.1093/pnasnexus/pgac023
Externí odkazy
- Obrázky, zvuky či videa k tématu Azhdarchoidea na Wikimedia Commons
Média použitá na této stránce
Autor:
- Information-silk.png: Mark James
- derivative work: KSiOM(Talk)
A tiny blue 'i' information icon converted from the Silk icon set at famfamfam.com
(c) John.Conway from en.wikipedia.org, CC BY-SA 3.0
The en:pterosaur Zhejiangopterus linhaiensis by John Conway [1]