Azid olovnatý
Azid olovnatý | |
---|---|
![]() Azid olovnatý (modifikace beta) 01 | |
![]() Azid olovnatý (modifikace beta) 05 | |
Obecné | |
Systematický název | Azid olovnatý |
Anglický název | Lead(II) azide |
Německý název | Bleiazid |
Sumární vzorec | Pb(N3)2 |
Vzhled | Bílá pevná látka |
Identifikace | |
Registrační číslo CAS | 13424-46-9 |
EC-no (EINECS/ELINCS/NLP) | 236-542-1 |
Indexové číslo | 082-003-00-7 |
PubChem | 61600 |
UN kód | 0129 |
SMILES | [N-]=[N+]=N[Pb]N=[N+]=[N-] |
InChI | InChI=1S/2N3.Pb/c2*1-3-2;/q2*-1;+2 |
Vlastnosti | |
Molární hmotnost | 219,2 g/mol |
Teplota rozkladu | 310 °C (exploze) |
Hustota | 4,71 g/cm3 (α-modifikace) 4,93 g/cm3 (β-modifikace) |
Rozpustnost ve vodě | 0,002 3 g/100 g (18 °C, α-modifikace) |
Součin rozpustnosti | 2,58×10−9 (18 °C, α-modifikace) |
Struktura | |
Krystalová struktura | kosočtverečná (α-modifikace) jednoklonná (β-modifikace) |
Hrana krystalové mřížky | α-modifikace a= 663 pm b= 1 131 pm c= 1 625 pm β-modifikace a= 509,3 pm b= 884,4 pm c= 1 750,8 pm β= 90° 10´ |
Termodynamické vlastnosti | |
Standardní slučovací entalpie ΔHf° | 436,7 kJ/mol |
Standardní slučovací Gibbsova energie ΔGf° | 528,8 kJ/mol |
Bezpečnost | |
[1] Nebezpečí[1] | |
H-věty | H200 H360Df H332 H302 H373 H410 |
R-věty | R3, R20/22, R33, R50/53, R61, R62 |
S-věty | S45, S53, S60, S61 |
Některá data mohou pocházet z datové položky. |
Azid olovnatý (Pb(N3)2) je anorganickou sloučeninou olova a dusíku, je to sůl kyseliny azidovodíkové. Je to krystalická látka, která podobně jako ostatní azidy těžkých kovů snadno vybuchuje. Nedextrinovaný azid olovnatý je mimořádně citlivý na tření (prakticky nejvíce z běžných třaskavin s konkurentem v podobě jednoduchého acetylidu stříbra - neplést s podvojnou solí acetylidu stříbra Ag2C2·AgNO3, podvojná sůl je na tření citlivá méně) a velmi citlivý na nárazy. Samotný azid olovnatý je jen středně citlivý na iniciaci malým plamenem či jiskrou, proto se v rozbuškách kombinuje s jinými třaskavinami, které jsou více citlivé na krátký plamen či menší jiskru. Běžné výboje statické elektřiny mohou i přes tento fakt azid olovnatý detonovat. Používá se jako třaskavina do průmyslových, ale i vojenských rozbušek. Azid olovnatý je nekompatibilní s mědí, proto jsou rozbušky z obsahem azidu olovnatého vyráběny z hliníku. Dlouhodobý kontakt s mědí (např. vodiče palníku) v přítomnosti vlhkosti může vzácně vést ke vzniku mnohem citlivějšího azidu mědnatého a náhodné detonaci.
V průmyslových i amatérských aplikacích se azid olovnatý plní do dutinek bez přímého kontaktu s rukou pro vysoké riziko náhodné detonace, která by při přímém kontaktu s končetinami vedla ke zraněním.
Výroba
Azid olovnatý získáme reakcí azidu sodného s dusičnanem olovnatým nebo octanem olovnatým. Používá se přitom 4 % roztok azidu sodného, ke kterému se postupně vlévá 10 % roztok dusičnanu olovnatého:
2 NaN3 (aq) + Pb(NO3)2 (aq) → 2 NaNO3 + Pb(N3)2
V rámci této reakce vznikají krystalky azidu olovnatého, které jsou ve vodě jen málo rozpustné.
Pro zamezení vzniku podlouhlých krystalů (lehce zlomitelné a tudíž náchylné k detonaci), přidáváme do roztoku s dusičnanem 3 g dextrinu na každých 100 g dusičnanu olovnatého.
Odkazy
Reference
- ↑ a b Lead azide. pubchem.ncbi.nlm.nih.gov [online]. PubChem [cit. 2021-05-23]. Dostupné online. (anglicky)
Literatura
- VOHLÍDAL, Jiří; ŠTULÍK, Karel; JULÁK, Alois. Chemické a analytické tabulky. 1. vyd. Praha: Grada Publishing, 1999. ISBN 80-7169-855-5.
Externí odkazy
Obrázky, zvuky či videa k tématu Azid olovnatý na Wikimedia Commons
Média použitá na této stránce
Globally Harmonized System of Classification and Labelling of Chemicals (GHS) pictogram for explosive substances
Globally Harmonized System of Classification and Labelling of Chemicals (GHS) pictogram for substances hazardous to human health.
Autor: Daniel Grohmann, Licence: CC BY-SA 3.0
Jehlice azidu olovnatého (modifikace beta) pod mikroskopem