Azid rubidný

Azid rubidný
Obecné
Systematický názevAzid rubidný
Anglický názevRubidium azide
Německý názevRubidiumazid
Sumární vzorecRbN3
Vzhledbezbarvé jehličky[1]
Identifikace
Registrační číslo CAS22756-36-1
PubChem89824
SMILES[N-]=[N+]=[N-].[Rb+]
InChI1S/N3.Rb/c1-3-2;/q-1;+1
Vlastnosti
Molární hmotnost127,49 g/mol
Teplota tání317–321 °C (590–594   K)[2][3]
Hustota2,79 g/cm3[1][2]
Rozpustnost ve vodě0,182 g/100 ml (16  °C, ethanol)[4]
Termodynamické vlastnosti
Standardní slučovací entalpie ΔHf°−0,1 kJ/mol[2]
Bezpečnost
NFPA 704
0
4
3
Není-li uvedeno jinak, jsou použity
jednotky SI a STP (25 °C, 100 kPa).

Některá data mohou pocházet z datové položky.

Azid rubidný je anorganická sloučenina se vzorcem RbN3.[5] Jedná se o rubidiovou sůl kyseliny azidovodíkové (HN3). Stejně jako většina azidů je výbušný.[6]

Příprava

Azid rubidný lze připravit reakcí mezi síranem rubidným a azidem barnatým, při níž vzniká snadno oddělitelný nerozpustný síran barnatý:[7]

Rb2SO4 + Ba(N3)2 → 2 RbN3 + BaSO4

Nejméně v jedné studii byl azid rubidný připraven reakcí mezi butylnitritem, monohydrátem hydrazinu a hydroxidem rubidným:

Tento postup se obvykle používá k syntéze azidu draselného z hydroxidu draselného.[8]

Využití

Azid rubidný byl zkoumán pro možné použití v alkalických článcích, které jsou součástí atomových hodin, atomových magnetometrů a atomových gyroskopů. Azidy jsou žádoucími výchozími materiály, protože se při vystavení UV světlu rozkládají na kovové rubidium a plynný dusík.[9]

Struktura

Při pokojové teplotě má azid rubidný stejnou strukturu jako hydrogendifluorid draselný; jde o deformovanou strukturu chloridu cesného. Při teplotě 315 °C a tlaku 1 atm přechází azid rubidný na normální strukturu chloridu cesného.[6]

Azid rubidný má vysokotlaký strukturní přechod, ke kterému dochází při tlaku přibližně 4,8 kilobaru při teplotě 0 °C.[6]

Reakce

Stejně jako všechny azidy se při zahřátí rozkládá a uvolňuje plynný dusík:

Nebezpečí

Při tlaku 4,1 kilobaru a teplotě přibližně 460 °C se azid rubidný explozivně rozkládá.[6] Za normálních okolností exploduje při teplotě 395 °C.[10] Rozkládá se také při vystavení ultrafialovému záření.[9]

Azid rubidný je velmi citlivý na mechanické nárazy, jeho citlivost na náraz je srovnatelná s citlivostí TNT.[11]

Stejně jako všechny azidy je azid rubidný toxický.

Reference

V tomto článku byl použit překlad textu z článku Rubidium azide na anglické Wikipedii.

  1. a b DALE, Perry. Handbook of Inorganic Compounds. [s.l.]: [s.n.], 1995. Dostupné online. ISBN 9780849386718. S. 333. 
  2. a b c HART, William; BEUMEL, O. F.; WHALEY, Thomas. The Chemistry of Lithium, Sodium, Potassium, Rubidium, Cesium and Francium: Pergamon Texts in Inorganic Chemistry. [s.l.]: Pergamon Press, 2013. Dostupné online. ISBN 9781483187570. S. 438. 
  3. PICTORIUS, Carl W. F. T. Phase Diagrams to High Pressures of the Univalent Azides Belonging to the Space Group D 4hI8-14/mcm [online]. 1968-12-27 [cit. 2022-06-03]. Dostupné v archivu pořízeném dne 2022-02-22. 
  4. HALA, Jiří. IUPAC-NIST Solubility Data Series. 79. Alkali and Alkaline Earth Metal Pseudohalides [online]. Národní institut standardů a technologie, 2022-08-23 [cit. 2022-08-23]. Dostupné v archivu pořízeném z originálu dne 2018-02-01. (anglicky) 
  5. HRNČÍŘ, Jan. Sloučeniny [online]. Liberec: Gymnázium F. X. Šaldy [cit. 2022-06-03]. Dostupné online. 
  6. a b c d PICTORIUS, Carl W. F. T. Phase Diagrams to High Pressures of the Univalent Azides Belonging to the Space Group D 4hI8-14/mcm [PDF]. 1968-12-27 [cit. 2022-06-03]. S. 1, 4, 5. Dostupné v archivu pořízeném dne 2022-02-22. 
  7. HALA, Jiří. IUPAC-NIST Solubility Data Series. 79. Alkali and Alkaline Earth Metal Pseudohalides [online]. Národní institut standardů a technologie, 2002-08-23 [cit. 2022-06-03]. Dostupné v archivu pořízeném z originálu dne 2018-02-01. 
  8. OGDEN, J. Steven; DYKE, John M.; LEVASON, William, Francesco Ferrante, Laura Gagliardi. The Characterisation of Molecular Alkali-Metal Azides. Chemistry - A European Journal. S. 3580–3586. DOI 10.1002/CHEM.200501101. PMID 16491492. 
  9. a b KARLEN, Sylvain; GOBET, Jean; OVERSTOL, Thomas, Jacques Haesler, Steve Lecomte. Lifetime assessment of RbN3-filled MEMS atomic vapor cells with Al2O3 coating. Optics Express. S. 2187–2194. DOI 10.1364/OE.25.002187. PMID 29519066. 
  10. HART, William A.; BEUMEL, O. F.; WHALEY, Thomas P. The Chemistry of Lithium, Sodium, Potassium, Rubidium, Cesium and Francium: Pergamon Texts in Inorganic Chemistry. [s.l.]: Pergamon Press, 2013. ISBN 9781483187570. S. 438. 
  11. BABU, K. Ramesh; VAITHEESWARAN, G. Structure, elastic and dynamical properties of KN3 and RbN3: A van der Waals density functional study. Solid State Sciences. Advanced Centre of Research in High Energy Materials (ACRHEM), University of Hyderabad. S. 17–25. DOI 10.1016/j.solidstatesciences.2013.05.017. 

Média použitá na této stránce

NFPA 704.svg
The "fire diamond" as defined by NFPA 704. It is a blank template, so as to facilitate populating it using CSS.
RbN3.png
Autor: Andif1, Licence: CC BY-SA 4.0
Unit cell of rubidium azide. Created using Diamond 4. Data from Mueller, U. Verfeinerung der Kristallstrukturen von K N3, Rb N3, Cs N3 und Tl N3 Zeitschrift fuer Anorganische und Allgemeine Chemie, 392, 159-166 (1972)
Rubidium azide structure.png
Autor: WhittleMario, Licence: CC BY-SA 4.0
A two-dimensional structure of a molecule of rubidium azide, RbN3.