Azovské moře
| Azovské moře | |
|---|---|
 Azovské moře, satelitní snímek | |
| Maximální hloubka | 15 m |
| Rozloha | 39 000 km² |
| Zeměpisné souřadnice | 46°0′0″ s. š., 37°0′0″ v. d. |
| Nadřazený celek | Černé moře, Atlantský oceán |
| Podřazené celky | žádné |
| Světadíl | Evropa |
| Stát |  Ukrajina,  Rusko |
| Přítoky | Don, Kubáň |
Azovské moře (ukrajinsky Азовське море / Azovs’ke more, rusky Азовское море / Azovskoje more, krymskotatarsky Azaq deñizi) je považováno za část Černého moře, s nímž je spojeno Kerčským průlivem. Leží mezi Krymem (na jihozápadě), jižní Ukrajinou (na severu) a ruskou Kubání (na východě). Rozloha této vodní plochy je kolem 39 000 km². Azovské moře je nejmělčí na světě, jeho maximální hloubka dosahuje 14 metrů. Díky tomu teplota vody velmi kolísá, v létě může dosáhnout místy přes 30 °C, v zimě moře na několik měsíců zamrzá. Voda Azovského moře je brakická, tj. velmi málo slaná, její salinita je cca 11 ‰, (průměrná salinita moří je cca 36 ‰). Hlavní přítoky jsou Don a Kubáň.
Do Azovského moře vybíhá z Krymského poloostrova Arabatská kosa.
Název moře se odvozuje od starobylého města Azov, ležícího nedaleko ústí Donu. V Azovském moři jsou dva významné ukrajinské přístavy Berďansk a Mariupol a ruský přístav Taganrog.
Přístup do Azovského moře
Již 23. října 2003 se stal Kerčský průliv předmětem sporu mezi Ukrajinou a Ruskem, poté co Rusko začalo se stavbou hráze z Tamanského poloostrova k malému ostrovu Tuzla.[zdroj?]
V roce 2018 byl otevřen Krymský most, překlenující průliv, jehož výstavba byla započata v roce 2016, krátce po ruské anexi Krymu.[1]
Současná lodní doprava v průlivu je poznamenána problematickými rusko-ukrajinskými vztahy a de facto je pod kontrolou Ruska. Ačkoli je plavební režim upraven bilaterální smlouvou z roku 2003, která lodím pod ukrajinskou vlajkou i pod vlajkami jiných států zajišťuje právo na volný přístup do Azovského moře. Ruské úřady však mohou všechna plavidla podrobit inspekci. V roce 2018 ukrajinská pohraniční služba ohlásila, že Rusko během několika měsíců zastavilo celkem 150 ukrajinských plavidel směřujících do azovských přístavů Berďansk a Mariupol. Rusko-ukrajinská námořní hranice v oblasti průlivu není dodnes (2018) upravena žádnou bilaterální smlouvou.[2]
Odkazy
Reference
- ↑ Rusko slavnostně otevřelo most na Krym, Putin po něm přejel v kamazu. iDNES.cz [online]. 2018-05-15 [cit. 2018-09-24]. Dostupné online.
- ↑ Pouze s ruským doprovodem. Ukrajina vyslala dvě válečné lodě skrz Kerčský průliv. iROZHLAS [online]. Český rozhlas, 2018-09-23 [cit. 2018-09-24]. Dostupné online.
Externí odkazy
Obrázky, zvuky či videa k tématu Azovské moře na Wikimedia Commons 
Slovníkové heslo Azovské moře ve Wikislovníku- (rusky) Web kamera na břehu Azovského moře Archivováno 16. 7. 2015 na Wayback Machine. Fedotova kosa
- (rusky) Web kamera na břehu Azovského moře Kirillovka
Média použitá na této stránce
The Kerch Strait is a strait connecting the Black Sea and the Sea of Azov, separating the Kerch Peninsula of Crimea in the west from the Taman Peninsula of Russia's Krasnodar Krai in the east.
The Sea of Azov and southern Ukraine in early winter. Caption: On December 10, 2002, winter seemed to have already arrived in southern Ukraine (left) and Russia (right). The landscape is a dull brown, and dotted with small frozen lakes. The Don River flowing into the Sea of Azov from upper right is beginning to freeze in sections, and the Sea itself is developing a covering of ice. The Sea as a gray-green cast, while the Black Sea to the south appears dark, clear blue.
