Aztécká říše

Aztécký trojspolek
Ēxcān Tlahtōlōyān
14281521Místokrálovství Nové Španělsko 
Státní znak
znak
geografie
Mapa2
Vrcholná rozloha Aztécké říše k roku 1519
rozloha:
220 000 km² (rok 1520)
nejvyšší bod:
obyvatelstvo
počet obyvatel:
5–6 mil. (poč. 16. století)
národnostní složení:
Aztékové, Acolhuové, Tepanekové a další
nahuatl, etnické jazyky
státní útvar
teokratická volená monarchie a vojenská konfederace městských států
různá: bavlna (quachtli), kakaové boby, semínka chia
vznik:
1325 – založení Tenochtitlánu
1428 – založení spolku Itzcóatlem
zánik:
15201521Cuauhtémoc (poslední vládce)
1521dobytí říše Španěly
státní útvary a území
předcházející:
TenochtitlánTenochtitlán
TexcocoTexcoco
TlacopánTlacopán
TlatelolcoTlatelolco
AzcapotzalcoAzcapotzalco
ColhuacanColhuacan
ChalcoChalco
XochimilcoXochimilco
XoconochcoXoconochco
CoixtlahuacaCoixtlahuaca
následující:
Místokrálovství Nové ŠpanělskoMístokrálovství Nové Španělsko

Aztécká říše, přesněji Aztécký trojspolek (nahuatl Ēxcān Tlahtōlōyān), byl státní útvar předkolumbovské Ameriky, který se rozkládal na území Mezoameriky (dnešního Mexika), respektive konfederace tří městských států México-Tenochtitlánu, Texcoca a Tlacopánu. Během jeho vlády došlo ke stavbě značného množství měst, ve kterých se do dnešních dnů zachovalo velké množství památek (např. pyramidové chrámy apod.), dnes skrytých částečně v džungli. Říše byla v 16. století rozvrácena španělskými dobyvateli a jejich indiánskými spojenci, které vedl Hernán Cortés.

Historie

Související informace naleznete také v článku Dobývání Aztécké říše.

Aztécká říše vznikla spojením tří městských států Tenochtitlánu, Texcoca a Tlacopánu do konfederace, jež byla vytvořena roku 1428 po vítězné válce proti městskému státu Azcapotzalco, po níž Tenočkové získali rozhodující vojenský a politický vliv. Následně se Tenochtitlán stal hlavním městem konfederace – tzv. Aztéckého trojspolku.

Panovník Itzcóatl zahájil vojenské výboje, provedl administrativní reformy a uspořádal náboženskou hierarchii. Za jeho nástupců Motecuhzomy I., Axayacatla, Tízoca a Ahuitzotla pokračovala územní expanze a do konce 15. století byla podrobena většina kmenů středního a jižního Mexika.

Mapa provincií Aztécké říše (zelená) a okolních států v roce 1519

Na začátku 16. století, za vlády Motecuhzomy II., dosáhla aztécká říše vrcholu své moci, když se stala jedinou dominantní silou Střední Ameriky. Nejednalo se však o ucelený státní útvar, ale násilím udržovaný městský supersvaz, v jehož rámci jádro říše ekonomicky vysávalo silou podrobené vazalské městské státy na okraji a odvádělo jejich obyvatele k rituálnímu obětování bohům. Obětování bylo pravidelnou záležitostí a počet obětí mohl dosahovat až několik desítek tisíc ročně. Nejčastěji bylo obětem za živa vyjímáno srdce. Za účelem pravidelných rituálních obětí existoval také obětní kalendář.

Vedle toho si stále udržoval nezávislost svaz měst nazývaný Tlaxcala, který ovšem série porážek z přelomu 15. a 16. století velmi oslabila a izolovala a jeho osud se již zdál v době příchodu Španělů zpečetěn. Tato situace napomohla Hernánu Cortésovi při dobývání aztécké říše v letech 15191521, neboť jej podpořila jak Tlaxcala, tak řada aztéckých vazalů, kteří využili první příležitost povstat proti nenáviděným vládcům. Při rozhodujícím útoku na Tenochtitlán v létě 1521 tak byla malá Cortésova armáda podporována více než 100 tisíci bojovníky Tlaxcaly a dalších domorodých městských států. Aztécká říše se poté rozpadla. Poslední aztécký panovník Cuauhtémoc (15201521) marně usiloval o obnovení říše a vyhnání španělských dobyvatelů.

Panovníci

  • Ténoch (legendární) – Penca de Nopal – List Nopálu (kaktusu)
  • Acamapichtli (1376–1395) – Puňado de Caňas – Hrst Třtiny
  • Huitzilíhuitl (1395–1417) – Fiesta del Colibrí – Svátek Kolibříka
  • Chimalpopoca (1417–1427) – Escudo Humeante – Dýmající Štít
  • Itzcóatl (1427–1440) – Serpiente de Obsidiana – Pazourkový Had
  • Motecuhzoma Ilhuicamina I. (1440–1469) – Nuestro Seňor Enojado, Flechador de Nube, Cielo – Náš Rozlícený Pán, Nebeský Lukostřelec
  • Axayacatl (1469–1481) – Rostro de Agua – Tvář Vody
  • Tízoc (1481–1486)– Lugar de Gises – Místo Pěny
  • Ahuitzotl (1486–1502) – Ardilla de Agua – Vodní Veverka(nutrie)
  • Motecuhzoma II. (1502–1520) – Nuestro Seňor Enojado, Último Hijo – Náš Rozlícený Pán, Nejmladší Syn
  • Cuitláhuac (1520) – Dueño de excremento – Vlastník výkalů
  • Cuauhtémoc (1520–1521) – Águila que Desciende – Klesající Orel (padlý, sestupující)

(více Seznam aztéckých panovníků)

Náboženství

Tlahuizcalpantecuhtli – bůh planety Venuše byl považován za nebezpečného a zlého boha
Aztécký rituální nůž
Aztékové prováděli lidské oběti pro boha Huitzilopochtli každý den při východu slunce
Související informace naleznete také v článku Aztécká mytologie.

Bohové

  • Centeotl – bůh kukuřice.
  • CoatlicueHadí suknice, bohyně země. Tzv. „květinové války“ – xochiyaoyotl – byly vedeny k získání zajatců, kteří byli obětováni této bohyni.
  • HuitzilopochtliModrý mocný pták po levici, hlavní aztécký bůh a bůh války, který žádá lidské oběti.
  • MayahuelAgave, bohyně pulque, alkoholu z kvašené kukuřice.
  • Mictlantecuchtli – bůh podsvětí, přes tohoto boha vcházely duše zemřelých do podsvětí.
  • OmetecuhtliDvojí pán (viz níže).
  • OmecihuatlDvojí žena – Dvojí pán a Dvojí žena byl manželský pár původních božstev, tvůrců pozdějších božstev a lidí.
  • QuetzalcoatlOpeřený had, přesněji Vzácný bůh – staré toltécké božstvo.
  • TezcatlipocaKouřící zrcadlo, aztécký bůh slunce toltéckého původu, střídavě vlídný a střídavě krutý. Je nepřítelem boha Quetzalcoatla.
  • Tlaloc – bůh deště, přinášející plodnost a vyžadující dětské oběti.
  • Tlazolteotl – bohyně lásky, bohatství a čarodějnictví.
  • Xipe TotecPán z kůže stažený, bůh zlatotepců, zemědělství a mučení kajícníků.
  • Xuihtecuhtli – bůh ohně, slunce a vulkánů.
  • XochiquetzalKvětinové pírko,Opeřený Květ,Vzácný květ, bohyně květin, ovoce, řemeslníků, manželství a plodnosti, rozkoše, milenců a prostitutek.
  • Xolotl – bůh noční oblohy.
  • Ehecatl (resp. Ehecatecuhtli) – Pán větru, „Ten jenž přináší bouřku“.
  • HuehueteotlVelmi starý vznešený bůh, býval ztotožňován s Ometeotlem, dále patron ohně.
  • Tonatiuh – Bůh slunce – uctíván zejména v Tezcocu (Texcocu).
  • YiyacatecuhtliPán se špičatým nosem, bůh mexických obchodníků pochtecah, zobrazován s pytlem na zádech.

Kalendář

Sluneční kámen, běžně znám také jako Aztécký kalendář

Aztékové měli podobně jako Mayové rovněž kalendář dvojího druhu, jeden 260denní zvaný Tonalpohualli (počet dní), resp. Tonalamatl (kniha dní) a dále 365denní zvaný xiuhpohualli (vzácný počet). Kalendář xiuhpohualli měl osmnáct měsíců po dvaceti dnech a pět dnů na závěr roku, zvaných nemontemi (neužitečné), které byly pokládány za nešťastné a v těchto dnech se nedoporučovalo zahajovat práce.

Názvy jednotlivých dnů

  1. Cipactli – cocodrillo – krokodýl
  2. Ehecatl – viento – vítr
  3. Calli – casa – dům
  4. Cuetzpallin – llagartija – ještěrka
  5. Coatl – serpiente – had
  6. Miquiztli – muerte – smrt
  7. Mazatl – venado – jelen
  8. Tochtli – conejo – králík
  9. gogol – agua – voda
  10. Itzcuintli – perro – pes
  11. Ozomatli – mono – opice
  12. Malinalli – hierba – tráva
  13. Acatl – caňa – třtina
  14. Ocelotl – jaguar – jaguar
  15. Cuauhtli – aguila – orel
  16. Cozcacuauhtli – buitre – sup
  17. Ollin – terremoto (seizmo) – pohyb (zemětřesení)
  18. Tecpatl – cuchillo – nůž
  19. Quiahuitl – lluvia – déšť
  20. Xochitl – flor – květina

Názvy jednotlivých měsíců

Maska aztéckého boha Tezcatlipoca
  1. Atlcahualo – fin de las lluvias – konec dešťů
  2. Tlacaxipehualiztli – desollamiento – stahování (kůže z člověka)
  3. Tozoztontli – pequeňa velacion – krátká hlídka
  4. Hueytozoztli – gran velacion – velká stráž
  5. Toxcatl – sarta de maíz – šňůra(náhrdelník) z kukuřice
  6. Etzalcualiztli – comida de maíz y de fríjol tierno – jídlo z kukuřice a fazolí(měkkých)
  7. Tecuhilhuitontli – pequeňa fiesta de los seňores – malý svátek pánů
  8. Hueytecuhilhuitl – gran fiesta de los seňores – velký svátek pánů
  9. Tlaxochimaco – ofrenda de flores – obětování květin
  10. Xocohuetzi – caída de los frutos – padání ovoce
  11. gogopoaniztli – barrida de calles – zametání ulic
  12. Pachtontli – epoca de poco heno – období, kdy je málo sena
  13. Hueypachtli – epoca de mucho heno – období, kdy je mnoho sena
  14. Quecholli – flamenco – plameňák(vzácná pera)
  15. Panquetzaliztli – izamiento de banderas – vztyčování vlajky
  16. Hueymiccailhuitl – gran fiesta de los muertes – velký svátek mrtvých
  17. Atemoztli – cascada o caída de aguas – vodopády nebo padání vod
  18. Tititl – retraimiento – svraštělý
  19. Izcalli – resurgimiento – vzkříšení

Poznámka: Nepanuje shoda u 15. měsíce

Kodexy

První strana aztéckého kodexu Mendoza z roku 1540 s výjevem z aztécké (mixtécké) mytologie jako symbolem Tenochtitlánu (budoucí státní znak Mexika).
Kodex Tovar: Muž určený jako oběť během festivalu Tlacaxipehualiztli bojuje s jaguářím válečníkem
  • Kodex Mendoza
  • Kodex Azcatitlán
  • Kodex Tovar
  • Kodex Magliabechiano

Odkazy

Literatura

  • BRENIŠÍNOVÁ, Monika. Láska, zlomené srdce i stahování z kůže. Sexuální život Aztéků. Dějiny a současnost. 2020, roč. XLII, čís. 1, s. 32–35. ISSN 0418-5129. 

Související články

Média použitá na této stránce

Flag of Spain (1785-1873 and 1875-1931).svg
Autor: previous version User:Ignaciogavira ; current version HansenBCN, designs from SanchoPanzaXXI, Licence: CC-BY-SA-3.0
Flag of Spain (1785-1873 and 1875-1931)
Codex Magliabechiano (141 cropped).jpg
Aztec ritual human sacrifice portrayed in the page 141 (folio 70r) of the Codex Magliabechiano..
Imperial Flag of Haiti (1849-1859).svg
Autor: Baselle, Licence: CC BY-SA 4.0
This vector image includes elements that have been taken or adapted from this file:
Glifo Michhuahcān.png
Autor: Ricardo gs, Licence: CC BY-SA 4.0
Glyph of Michhuahcan
Aztec Empire.png
Autor: Aldan-2, Licence: CC BY-SA 4.0
The Aztec empire in 1519 during the reign of Moctezuma Xocoyotzin or Moctezuma II
Suntur Paucar.svg
Autor: Adapted from Huhsunqu, made by Pachakutec, Licence: CC BY-SA 2.5
Suntur Paucar, según descripción de las crónicas de Bernabé cobo
Azcapotzalco ZP.svg
Aztec glyph for Azcapotzalco.
Tenochtitlan Glyph ZP.svg
The Aztec glyph for Tenochtitlan, from the Codex Telleriano-Remensis (16th century).
Aztec Empire (orthographic projection).svg
© Sémhur / Wikimedia Commons, CC BY-SA 4.0
Aztec Empire (orthographic projection)
Culhuacan glyph.svg
Aztec glyph for Culhuacan
Flag of Empire of Brazil (1870-1889).svg

Flag of the Second Empire of Brazil, with 20 stars, representing the new provincies of Rio Negro (1850, later Amazonas) and Paraná (1853), furthermore the loss of the province of Cisplatina (1828).

Reformed standard according to this book, an official publication of the government of Brazil, on page 74.
Bandera del Primer Imperio Mexicano.svg
Flag of the First Mexican Empire. The flag have the Colors of the Three Imperial Guarantees: Independence, Religion and Union. In the center is the National Arms, conformed by the Crowned Mexican Eagle, this time without the Snake.
Tlatelolco glyph.svg
The Aztec glyph for Tlatelolco, from Nombres Geográficos de México (1885) by Antonio Peñafiel.
Flag of the Princes of Brazil.svg
Flag of the Princes of Brazil (1645-1815), the obsoleted title used to indicate the presumptive heirs of the Portuguese throne.
Territorial Organization of the Aztec Empire 1519.png
Autor: Giggette, Licence: CC BY-SA 3.0
Territorial Organization of the Aztec Empire 1519

The Triple Alliance

  • Tenochtitlan, modern Mexico City
  • Texcoco (Tezcoco or Tetzcoco)
  • Tlacopan, modern Mexico City

Tributary Provinces

  • Atlán
  • Atotonilco de Pedraza
  • Atotonilco del Grande
  • Axocopan
  • Cihuatlan
  • Coixtlahuaca
  • Cotaxtla
  • Cuahuacan
  • Cuauhnāhuac
  • Cuilapan
  • Huatusco
  • Huaxtepec
  • Malinalco
  • Ocuilan
  • Oxitipan
  • Quiauhteopan
  • Soconusco
  • Tepeaca
  • Tepecoacuilco
  • Tlachco
  • Tlacozauhtitlan
  • Tlapacoyan
  • Tlapan
  • Tlatlauhquitepec
  • Tlaxiaco
  • Tochpan
  • Tochtepec
  • Toluca
  • Tzicoac
  • Xilotepec
  • Xocotilan
  • Yoaltepec

Strategic Provinces

  • Acatlan
  • Ahautlan
  • Ayotlan
  • Chiapan
  • Chiauhtlan
  • Cuauhchinanco
  • Huexotla
  • Ixtepexi
  • Ixtlahuaca
  • Miahuatlan
  • Misantla
  • Ocuituco
  • Tecomaixtlahuacan
  • Tecpantepec
  • Temazcaltepec
  • Teozacoalco
  • Teozapotlan
  • Tetela
  • Xalapa
  • Cempoalatl, or Zempoala
  • Zompaynco
Glifo Xochimilco.svg
Autor: Yavidaxiu, Licence: CC BY 3.0
Glifo Xochimilco, emblema de la delegación del mismo nombre en el Distrito Federal (México). Vectorización de imagen que aparece en el Códice Osuna.
Tovar Codex (folio 134).png
This illustration, from the second section of the Codex Tovar, depicts a scene of gladiatorial sacrificial rite, celebrated on the festival of Tlacaxipehualiztli.
Flag Kingdom of Brazil.svg
Hypothetical flag of the Kingdom of Brazil (1816-1822).
Tetzcoco glyph.svg
Autor: Cihuaweb, Licence: CC BY-SA 4.0
Nahuatl glyph for the altepetl of Tetzcoco
Glyphs for the member States of the Aztec Triple Alliance.svg
Autor: FDRMRZUSA; See sourced files for original author(s), Licence: CC BY-SA 4.0
Glyphs for the member States of the Aztec Triple Alliance.
Flag of Cross of Burgundy.svg
Autor: Ningyou., Licence: CC-BY-SA-3.0
Flag with the cross of Burgundy (saltire). Also named Cross of Burgundy flag. It was used in the Catholic Monarchy and in its viceroyalties such as New Spain and Peru. It was also used by Spain as a military or king flag. Used by the Carlist movement.
Flag of Spain (1785–1873, 1875–1931).svg
Autor: previous version User:Ignaciogavira ; current version HansenBCN, designs from SanchoPanzaXXI, Licence: CC-BY-SA-3.0
Flag of Spain (1785-1873 and 1875-1931)
Royal Banner of the Crown of Castille (Habsbourg Style).svg
Autor: Heralder, Licence: CC BY-SA 3.0
Royal Standard of the Crown of Castile (House of Habsburg Style)
Aztec or Mixtec sacrificial knife 2.jpg
Autor: unknown, Licence: CC BY-SA 3.0
Sacrificial knife, Aztec or Mixtec, Late Postclassic (15th-16th century AD). Probably of ceremonial use only. British Museum, London.
Xoconochco District glyph.svg
Traditional glyph of Xoconochco (present-day Soconusco, a Chiapas Mexican state region) Aztec district, pre-Hispanic era.
Tlacopan glyph.svg
Autor: Cihuaweb, Licence: CC BY-SA 4.0
Nahuatl glyph for the altepetl of Tlacopan
Borgia 53 bottom left.jpg
The bottom left quarter of page 53 of the Codex Borgia, depicting the deity Tlāhuizcalpantecuhtli piercing a woman with a spear or arrow. Meanwhile, a turtle runs away. (This was one of several enigmatic drawings Cecilia and Eduard Seler had to ponder upon in their study, between their dangerous and exhausting travels and excavation campaigns.)
Mixtechi-aztechi, maschera di tezcatlipoca con mosaico in turchese, 1400-1521 circa, 0.JPG
(c) I, Sailko, CC BY-SA 3.0
Mixtechi-aztechi, maschera di tezcatlipoca con mosaico in turchese, 1400-1521 circa, 0