Aztékové

Aztékové byli mezoamerická civilizace, která existovala ve středním Mexiku v období let 1300–1521. Aztékové zahrnovali různé etnické skupiny středního Mexika, zejména ty, které hovořily jazykem nahuatl a které ve 14. až 16. století ovládaly velkou část Mezoameriky. Aztécká kultura byla organizována do městských států (altepetl), z nichž některé se spojovaly do aliancí, politických konfederací nebo říší. Aztécká říše, vzniklá roku 1428, byla konfederací tří městských států: Tenochtitlánu, hlavního města Mexiků neboli Tenochků, Texcoca a Tlacopánu, který byl dříve součástí říše Tepaneků, jejíž dominantní mocností bylo Azcapotzalco. Ačkoli se pojem Aztékové^[1] často úzce omezuje jen na Mexiky z Tenochtitlánu, používá se také v širším smyslu pro nahuiská uskupení nebo obyvatele středního Mexika v předhispánské éře^[2] i ve španělské koloniální éře (1521–1821).^[3] Definice pojmu „Aztékové“ jsou předmětem vědeckých diskusí, a to již od doby, kdy jej německý vědec Alexander von Humboldt na počátku 19. století zavedl do běžného užívání.^[4]

Většina etnických skupin středního Mexika měla po roce 1200 obdobné základní kulturní rysy. Nelze tedy říci, že by mnohé z rysů, které charakterizují aztéckou kulturu, byly vlastní pouze Aztékům. Ze stejného důvodu je pojem „aztécká civilizace“ nejlepší chápat jako určitý horizont obecné mezoamerické civilizace.^[5] Kultura středního Mexika zahrnuje pěstování kukuřice, společenské rozdělení na šlechtu (pipiltin) a prostý lid (macehualtin), panteon (zahrnující i bohy Tezcatlipocu, Tlaloca a Quetzalcoatla) a kalendářní systémy xiuhpohualli o 365 dnech a tonalpohualli o 260 dnech. Zvláštností Mexiků z Tenochtitlánu byl bůh-patron Huitzilopochtli, dvojité pyramidy a keramika stylů Azték I až IV.^[6]

Aztécká kultura a historie je známá především z archeologických nálezů, například z vykopávek chrámu Templo Mayor v Ciudad de México, z domorodých písemností a ze svědectví španělských conquistadorů (Hernán Cortés, Bernal Díaz del Castillo) a zejména z popisů aztécké kultury a historie ze 16. a 17. století. Ty sepsali španělští duchovní a gramotní Aztékové ve španělštině nebo nahuatlu, jako například ilustrovaný dvojjazyčný (španělsky a v nahuatlu) dvanáctisvazkový Florentinský kodex, který vytvořil františkánský mnich Bernardino de Sahagún ve spolupráci s domorodými aztéckými informátory. Důležité pro poznání Nahuů po dobytí země bylo vyškolení domorodých písařů pro psaní alfabetických textů v nahuatlu, které vznikaly především pro místní účely v době španělské koloniální nadvlády.

Od 13. století bylo Údolí Mexika centrem hustého osídlení a vzniku městských států. Mexikové přišli do údolí poměrně pozdě, ale na neperspektivních ostrůvcích v jezeře Texcoco založili městský stát Tenochtitlán, který se roku 1428 stal dominantní mocností Aztécké říše. Ta rozšířila svoji politickou hegemonii daleko za hranice údolí a v následujících desetiletích si podmanila další městské státy po celé Mezoamerice. Říše vznikla jako spojenectví městských států Tenochtitlán, Texcoco a Tlacopán, které se spojily, aby porazily tepanecký stát Azcapotzalco, jenž předtím ovládal Mexickou kotlinu. Texcoco a Tlacopán byly brzy odsunuty do pozice podřízených partnerů v rámci aliance, v níž se dominantní mocností stal Tenochtitlán. Aztécká říše rozšířila svou působnost kombinací obchodu a vojenských výbojů. Nikdy nebyla skutečnou teritoriální říší, která by kontrolovala území pomocí velkých vojenských posádek v dobytých provinciích, ale spíše ovládala podřízené městské státy především dosazováním spřátelených vládců na dobytá území, budováním sňatkových aliancí mezi vládnoucími dynastiemi a rozšiřováním imperiální ideologie do svých podřízených městských států.^[7] Ty platily aztéckému vládci (huey tlatoani) daně, nikoliv tribut,^[8] což byla ekonomická strategie omezující komunikaci a obchod mezi odlehlými státy, které se tak staly ohledně nákupu luxusního zboží závislými na vladařském centru.^[9] Politická síla říše sahala daleko na jih Mezoameriky, kde si podmanila státy jako Chiapas a Guatemala. Tím obsáhla Mezoameriku od Tichého až po Atlantský oceán.

Říše dosáhla svého vrcholu v roce 1519, těsně před příchodem malé skupiny španělských conquistadorů, které vedl Hernán Cortés. Ten se spojil s městskými státy, které stály proti Mexikům, zejména s nahuatlsky mluvícími Tlaxcaltéky, a také s dalšími středomexickými státy, včetně Texcoca, bývalého člena aztécké aliance. Po pádu Tenochtitlánu 13. srpna 1521 a zajetí zdejšího vládce Cuauhtémoca založili Španělé na troskách Tenochtitlánu město Ciudad de México. Odtud pokračovali v dobývání a začleňování mezoamerických národů do Španělského impéria. Po zničení hlavní struktury Aztécké říše v roce 1521 využili Španělé městské státy, na nichž byla říše postavena, k tomu, aby prostřednictvím místní šlechty vládli domorodému obyvatelstvu. Tito šlechtici se zavázali k věrnosti španělské koruně, alespoň nominálně konvertovali ke křesťanství a na oplátku byli španělskou korunou uznáni za šlechtice. Dále pak fungovali jako prostředníci, kteří odváděli daně a mobilizovali pracovní síly pro své nové vládce, což usnadnilo zavedení španělské koloniální nadvlády.^[10]

• Centeotl – bůh kukuřice.
• Coatlicue – Hadí suknice, bohyně země. Tzv. „květinové války“ – xochiyaoyotl – byly vedeny k získání zajatců, kteří byli obětováni této bohyni.
• Huitzilopochtli – Modrý mocný pták po levici, hlavní aztécký bůh a bůh války, který žádá lidské oběti.
• Mayahuel – Agave, bohyně pulque, alkoholu z kvašené kukuřice.
• Mictlantecuchtli – bůh podsvětí, přes tohoto boha vcházely duše zemřelých do podsvětí.
• Ometecuhtli – Dvojí pán (viz níže).
• Omecihuatl – Dvojí žena – Dvojí pán a Dvojí žena byl manželský pár původních božstev, tvůrců pozdějších božstev a lidí.
• Quetzalcoatl – Opeřený had, přesněji Vzácný bůh – staré toltécké božstvo.
• Tezcatlipoca – Kouřící zrcadlo, aztécký bůh slunce toltéckého původu, střídavě vlídný a střídavě krutý. Je nepřítelem boha Quetzalcoatla.
• Tlaloc – bůh deště, přinášející plodnost a vyžadující dětské oběti.
• Tlazolteotl – bohyně lásky, bohatství a čarodějnictví.
• Xipe Totec – Pán z kůže stažený, bůh zlatotepců, zemědělství a mučení kajícníků.
• Xuihtecuhtli – bůh ohně, slunce a vulkánů.
• Xochiquetzal – Květinové pírko,Opeřený Květ,Vzácný květ, bohyně květin, ovoce, řemeslníků, manželství a plodnosti, rozkoše, milenců a prostitutek.
• Xolotl – bůh noční oblohy.
• Ehecatl (resp. Ehecatecuhtli) – Pán větru, „Ten jenž přináší bouřku“.
• Huehueteotl – Velmi starý vznešený bůh, býval ztotožňován s Ometeotlem, dále patron ohně.
• Tonatiuh – Bůh slunce – uctíván zejména v Tezcocu (Texcocu).
• Yiyacatecuhtli – Pán se špičatým nosem, bůh mexických obchodníků pochtecah, zobrazován s pytlem na zádech.

Aztékové měli podobně jako Mayové rovněž kalendář dvojího druhu, jeden 260denní zvaný Tonalpohualli (počet dní), resp. Tonalamatl (kniha dní) a dále 365denní zvaný xiuhpohualli (vzácný počet). Kalendář xiuhpohualli měl osmnáct měsíců po dvaceti dnech a pět dnů na závěr roku, zvaných nemontemi (neužitečné), které byly pokládány za nešťastné a v těchto dnech se nedoporučovalo zahajovat práce.

Názvy jednotlivých dnů

1. Cipactli – cocodrillo – krokodýl
2. Ehecatl – viento – vítr
3. Calli – casa – dům
4. Cuetzpallin – llagartija – ještěrka
5. Coatl – serpiente – had
6. Miquiztli – muerte – smrt
7. Mazatl – venado – jelen
8. Tochtli – conejo – králík
9. Gogol – agua – voda
10. Itzcuintli – perro – pes
11. Ozomatli – mono – opice
12. Malinalli – hierba – tráva
13. Acatl – caňa – třtina
14. Ocelotl – jaguar – jaguar
15. Cuauhtli – aguila – orel^{[pozn. 1]}
16. Cozcacuauhtli – buitre – sup
17. Ollin – terremoto (seizmo) – pohyb (zemětřesení)
18. Tecpatl – cuchillo – nůž
19. Quiahuitl – lluvia – déšť
20. Xochitl – flor – květina

Názvy jednotlivých měsíců

(c) I, Sailko, CC BY-SA 3.0

1. Atlcahualo – fin de las lluvias – konec dešťů
2. Tlacaxipehualiztli – desollamiento – stahování (kůže z člověka)
3. Tozoztontli – pequeňa velacion – krátká hlídka
4. Hueytozoztli – gran velacion – velká stráž
5. Toxcatl – sarta de maíz – šňůra(náhrdelník) z kukuřice
6. Etzalcualiztli – comida de maíz y de fríjol tierno – jídlo z kukuřice a fazolí(měkkých)
7. Tecuhilhuitontli – pequeňa fiesta de los seňores – malý svátek pánů
8. Hueytecuhilhuitl – gran fiesta de los seňores – velký svátek pánů
9. Tlaxochimaco – ofrenda de flores – obětování květin
10. Xocohuetzi – caída de los frutos – padání ovoce
11. Gogopoaniztli – barrida de calles – zametání ulic
12. Pachtontli – epoca de poco heno – období, kdy je málo sena
13. Hueypachtli – epoca de mucho heno – období, kdy je mnoho sena
14. Quecholli – flamenco – plameňák(vzácná pera)
15. Panquetzaliztli – izamiento de banderas – vztyčování vlajky
16. Hueymiccailhuitl – gran fiesta de los muertes – velký svátek mrtvých
17. Atemoztli – cascada o caída de aguas – vodopády nebo padání vod
18. Tititl – retraimiento – svraštělý
19. Izcalli – resurgimiento – vzkříšení

• Kodex Mendoza
• Kodex Azcatitlán
• Kodex Tovar
• Kodex Magliabechiano

V tomto článku byl použit překlad textu z článku Aztecs na anglické Wikipedii.

• Aztécká kuchyně

• Obrázky, zvuky či videa k tématu Aztékové na Wikimedia Commons