Azulen

Azulen
Struktura látky
Azulen
Obecné
Systematický název	Azulen/ bicyklo[5.3.0]dekapenten
Sumární vzorec	C10H8
Identifikace
Registrační číslo CAS	275-51-4
Vlastnosti
Molární hmotnost	128,17 g/mol
Teplota tání	99–100 °C
Teplota varu	242 °C
Bezpečnost
GHS09 [1]
H-věty	H411[1]
R-věty	R51/53
Není-li uvedeno jinak, jsou použity jednotky SI a STP (25 °C, 100 kPa). Některá data mohou pocházet z datové položky.

Azulen je organická sloučenina, izomer naftalenu. Jeho jméno pochází ze španělského slova azul, což znamená modrý. Na rozdíl od bezbarvého naftalenu je totiž azulen tmavě modré barvy. Azulenové jádro obsahují některé přírodní terpeny, např. vetivazulen (4,8-dimethyl-2-isopropylazulen) a guajazulen (1,4-dimethyl-7-isopropylazulen). Tyto terpeny se nachází v přírodě jako součást barviv některých hub (například druh Lactarius indigo), v olejích získávaných ze stromu Bulnesia sarmientoi (guajakové dřevo), ale i v dalších rostlinách jako heřmánek pravý (Matricaria recutita) nebo řebříček obecný (Achillea millefolium L.) a také v těle některých mořských bezobratlých. Sloučenina byla objevena již roku 1863 Septimem Piessem a její strukturu objasnil chorvatský chemik Leopold Ružička.

Získává se v podobě silic ze složnokvětých rostlin, nejbohatší zásobou silic je pak guajakové dřevo. Azulen má protizánětlivé a zklidňující účinky a je hojně využíván ve farmacii. Je součástí mnoha mastí, gelů nebo krémů a využívá se i jako složka do výrobků šetrných k dětské pokožce jako zásypy, šampony apod.

V tomto článku byl použit překlad textu z článku Azulene na anglické Wikipedii.

• Obrázky, zvuky či videa k tématu Azulen na Wikimedia Commons
• Chemicalland 21
• Sigma-Aldrich
• Ophthalmo-azulen Archivováno 30. 5. 2020 na Wayback Machine., Dermazulen - Zentiva Archivováno 30. 5. 2020 na Wayback Machine.
• Suchý M., Herout V., Šorm F. Patentní spis - Způsob výroby guajazulenu. Státní úřad pro vynálezy a normalizaci, 1958. Archivováno 30. 5. 2020 na Wayback Machine.