Bílý Potok

Bílý Potok
Typická chalupa - Příklad místní německé lidové architektury
Typická chalupa - Příklad místní německé lidové architektury
Znak obce Bílý PotokVlajka obce Bílý Potok
znakvlajka
Lokalita
Statusobec
LAU 2 (obec)CZ0513 546631
Pověřená obecFrýdlant
Obec s rozšířenou působnostíFrýdlant
(správní obvod)
Okres (LAU 1)Liberec (CZ0513)
Kraj (NUTS 3)Liberecký (CZ051)
Historická zeměČechy
StátČeskoČesko Česko
Zeměpisné souřadnice
Základní informace
Počet obyvatel680 (2022)[1]
Rozloha18,21 km²
Katastrální územíBílý Potok pod Smrkem
Nadmořská výška430 m n. m.
PSČ463 62
Počet domů324 (2021)[2]
Počet částí obce1
Počet k. ú.1
Počet ZSJ1
Kontakt
Adresa obecního úřaduObecní úřad Bílý Potok
Bílý Potok 337
463 62 Hejnice
ou.bilypotok@volny.cz
StarostaJiří Hovorka
Oficiální web: www.bily-potok.cz
Bílý Potok
Další údaje
Kód obce546631
Kód části obce4651
Geodata (OSM)OSM, WMF
Logo Wikimedia Commons multimediální obsah na Commons
Jak číst infobox Zdroje k infoboxu a českým sídlům.
Některá data mohou pocházet z datové položky.

Bílý Potok (německy Weißbach) je obec na severu České republikyLibereckém kraji, v okrese Liberec. Leží 12 km východně od Frýdlantu, v údolí řeky SmědáJizerských horách. Obcí vedle Smědé dále protékají Bílý potok, Černý potok a Hajní potok. Žije zde 680[1] obyvatel.

Etymologie

Název obce je prvně zaznamenán v podobě Weiszbach (1597), dále pak Weisz Pach (1598), Weiszbach (1603), až po Weiszpach (1634).[3]

Historie

Zakládací listina obce je datována 13. července 1594, kdy Melchior z Redernu vyhověl žádosti lužických osadníků o zanechání nejhořejšího úseku údolí říčky k osídlení.[3] Z hlediska typu zástavby se jedná o lánovou ves.[4] Jméno dala obci Kateřina z Redernu podle potoka pramenícího na Smědavské hoře. Padesát let po založení obce zde žilo 58 obyvatel – převážně zemědělců a dřevorubců.

Po bitvě na Bílé hoře se Kryštof z Redernu skrýval nějaký čas v Bílém Potoce, poté uprchl ze země Smutnou stezkou (Trauersteig) exulantů. Stezka vedla z Bílého Potoka přes Smrk do Meffersdorfu v Lužici. Z frýdlantského panství tudy v tajnosti uprchlo postupně 2000 osob. V roce 1651 uprchli touto stezkou i všichni obyvatelé Bílého potoka a přehnali do Lužice i své krávy. V novém bydlišti se exulanti zasloužili o rozvoj textilního průmyslu. Paul Ullrich z Bílého potoka založil v Bergstrass v roce 1660 první bělidlo a Martin Merkel v roce 1676 postavil první barvírnu ve Wiegandsthalu. Tato místa připadla po 2. světové válce Polsku, byla přejmenována a původní obyvatelstvo bylo vyhnáno.[5]

V roce 1773 zde žilo v Bílém Potoce 101 lidí. O dva roky později byla dokončena první dřevěná kaple, v roce 1819 byla postavena první škola. Roku 1838 postihla okolní kraj zničující povodeň, po které bylo zastaveno splavování dřeva a v obci se začal prosazovat průmysl textilní a sklářský. V polovině 19. století měl Bílý Potok již 277 domů a žilo v něm asi 1800 obyvatel.

V letech 18881890 byl na místě původní kaple zbudován z příspěvků obyvatel kostel Nejsvětější trojice, který byl vysvěcen 28. září 1890. Díky příspěvkům místních obyvatel byla také v letech 18931895 dokončena silnice na Smědavu.

Maxima počtu svých obyvatel dosáhl na začátku 20. století, kdy zde žilo 2340 obyvatel v 410 domech. Prakticky veškeré obyvatelstvo bylo německé národnosti. Zdejší železnice byla dána do provozu roku 1900. Po druhé světové válce bylo místní německé obyvatelstvo odsunuto a ani příchod nových osadníků z vnitrozemí nemohl tento úbytek obyvatel nahradit – v roce 1947 zde žilo 827 obyvatel. Do roku 1970 počet obyvatel stoupl na 945, ale do roku 1991 opět klesl na 597.

Dne 18. června 1901 se v obci narodil podplukovník Miloš Melich, který během druhé světové války působil jako pomocný pozemní personál u 311. perutě v Anglii.[6]

Obec v letech 1999 a 2000 neúspěšně usilovala o zisk titulu Vesnice roku.[7][8]

V srpnu 2010 byla obec zasažena povodněmi. Díky své poloze obec neutrpěla tolik škod jako obce položené dále na řece Smědé.[9]

O rok později, v roce 2011, se obcí prohnala další povodeň, která však neměla tak katastrofické účinky jako ta z roku 2010.

Během let 2014 až 2018 by měla být v katastru obce postavena nová rozhledna, která bude patřit do projektu česko-polské hřebenovky. Jeho snahou je využitím přírodních krás na česko-polské státní hranici zvýšit turistický ruch a zaměstnanost v tomto regionu. Obdobná příhraniční cesta existovala již od roku 1902.[10]

V obci se nachází úpravna vody. Existují plány, podle nichž do ní měla být přiváděna voda z přehradní nádrže Souš. Opětovně se tyto představy objevily roku 2016 ve snaze o ochranu zdejší pitné vody.[11]

Během léta roku 2018 se objevily zprávy, že by místní poštovní úřad měl být zrušen a nahrazen pobočkou fungující v síti Pošta Partner.[12] Pošta nakonec zůstala původní.[zdroj?]

Podnebí

Bílý Potok je místem s největším ročním průměrným úhrnem srážek v České republice. Za rok zde spadne 1705 mm vody[13] (dle jiných zdrojů dokonce 1750 mm).[14] Hlavní příčinou jsou tvary zdejších hor, což ve spojení s obvyklým směrem větrů a dalšími faktory způsobuje výrazné orografické zesílení srážek.

Doprava

Dopravní obsluha obce je zajišťována kromě autobusů také vlaky, byť územím obce neprochází žádná železniční trať. Železniční stanice Bílý Potok pod Smrkem, která je konečnou regionální železniční trati 038 z Raspenavy se ale nachází na katastru sousedních Hejnic, přibližně dvě stě metrů od hranice obce.

Obcí prochází silnice 290 z Frýdlantu na Smědavu a dále do obce Desná. Část ze Smědavy do Desné, která vede okolo vodní nádrže Souš, je ovšem otevřena pouze pro automobily do 3,5 tuny, a to pouze během letního období. V srpnu 2019 byl zahájen zkušební měsíční provoz nové autobusové linky 790, spojující Smědavu a Tanvald. Linka je kvůli přísným podmínkám ochrany vodního díla zajišťována elektrobusem.[15]

Pamětihodnosti

Turistické cíle

Vyhlídky

  • Frýdlantské cimbuří – žulová skála v hřebeni Poledních kamenů s vyhlídkou do rokle Černého potoka.
  • Paličník – skalisko nad údolím Smědé s vyhlídkou a vrchol stejnojmenné státní přírodní rezervace.

Ferraty

Turistické středisko

Zajímavá místa

Odkazy

Reference

  1. a b Český statistický úřad: Počet obyvatel v obcích – k 1. 1. 2022. Praha. 29. dubna 2022. Dostupné online. [cit. 2022-05-02]
  2. Český statistický úřad: Výsledky sčítání 2021 – otevřená data. Dostupné online. [cit. 2022-04-18]
  3. a b PROFOUS, Antonín. Místní jména v Čechách: jejich vznik, původní význam a změny. 1. vyd. Praha: Státní nakladatelství učebnic, 1951. 630 s. Kapitola Bílý Potok, s. 446. 
  4. Bílý Potok na seznamu lánových vsí
  5. ŠTĚŘÍKOVÁ, Edita. Exulantská útočiště v Lužici a Sasku. 1. vyd. Praha: Kalich, 2004. 549 s. ISBN 80-7017-008-5. S. 20. 
  6. NOVÁK, Vladimír. Armáda v Liberci a Libereckém kraji: vojenské posádky, vojenské útvary, vojenská zařízení, vojenské školy. Liberec: Knihy 555, 2008. 136 s. ISBN 978-80-86660-27-1. Kapitola Účast vojenských letců z Libereckého regionu ve druhé světové válce, s. 50. 
  7. Shrnutí ročníku 1999 [online]. Praha: Ministerstvo pro místní rozvoj České republiky [cit. 2015-09-21]. Kapitola Seznam zúčastněných obcí. Dostupné online. 
  8. Shrnutí ročníku 2000 [online]. Praha: Ministerstvo pro místní rozvoj České republiky [cit. 2015-09-21]. Kapitola Seznam zúčastněných obcí. Dostupné online. 
  9. Silnice poškodila povodeň v roce 2010, opravy začínají nyní. ČT24 [online]. [cit. 2022-11-10]. Dostupné online. 
  10. MASTNÍK, Aleš. Betonový válec a v něm schodiště. Harrachov bude mít novou rozhlednu. iDNES.cz [online]. 2014-12-10 [cit. 2014-12-10]. Dostupné online. 
  11. TRDLA, Martin. Na pole jedině s lapačem jisker. Kraj zpřísnil podmínky zemědělcům. iDNES.cz [online]. 2016-08-06 [cit. 2016-08-06]. Dostupné online. 
  12. TRDLA, Martin. Pro dopis ke starostovi nebo do obchodu. Malé obce se bojí o pošty. iDNES.cz [online]. 2018-07-26 [cit. 2018-07-27]. Dostupné online. 
  13. HEBELKOVÁ, Libuše. Už víte, kde u nás nejvíc prší? [online]. Praha: Meteopress, 2001-02-09 [cit. 2011-05-31]. Dostupné v archivu pořízeném dne 2016-03-03. 
  14. KOCHÁNEK, Ladislav. 1000 českých nej… a ještě něco navíc. Ilustrace František Zálabský. 4. vyd. Praha: Albatros, 1996. 108 s. ISBN 80-00-00446-1. Kapitola Podnebí, s. 13. 
  15. FOGL, Adam. Schváleno! Elektrobus z Tanvaldu na Smědavu vyjede poprvé v sobotu. liberecky.denik.cz. 2019-08-02. Dostupné online [cit. 2019-08-04]. 
  16. http://ferraty.wikina.cz/kocici-kameny/info-2/

Související články

Externí odkazy

Média použitá na této stránce

Flag of the Czech Republic.svg
Vlajka České republiky. Podoba státní vlajky České republiky je definována zákonem České národní rady č. 3/1993 Sb., o státních symbolech České republiky, přijatým 17. prosince 1992 a který nabyl účinnosti 1. ledna 1993, kdy rozdělením České a Slovenské Federativní republiky vznikla samostatná Česká republika. Vlajka je popsána v § 4 takto: „Státní vlajka České republiky se skládá z horního pruhu bílého a dolního pruhu červeného, mezi něž je vsunut žerďový modrý klín do poloviny délky vlajky. Poměr šířky k její délce je 2 : 3.“
Czech Republic adm location map.svg
(c) Karte: NordNordWest, Lizenz: Creative Commons by-sa-3.0 de
Location map of the Czech Republic
Information-silk.svg
Autor: , Licence: CC BY 2.5
A tiny blue 'i' information icon converted from the Silk icon set at famfamfam.com
Bily Potok LB CZ flag.png
Vlajka obce Bílý Potok, okres Liberec. List tvoří modré karé nad stejně velkým červeno–žlutě polceným polem a šest vodorovných pruhů, zelený, vlnité, střídavě bílé a zelené se třemi vrcholy a dvěma prohlubněmi, a zvlněný bílý. V karé bílé vozové kolo. V červeném poli bílý středový vodorovný pruh s červenými zkříženými ostrvemi se čtyřmi suky široký dvě pětiny žerďového okraje červeného pole. Ve žlutém poli vyniká od žerďového okraje pole černý orel s červenou zbrojí.
Bily Potok LB CZ CoA.jpg
Znak obce Bílý Potok, okres Liberec. Zvýšeně dělený štít, nahoře polcený. V pravém modrém poli stříbrné vozové kolo, levé pole červeno-zlatě polcené, vpravo stříbrné břevno se zkříženými červenými ostrvemi se čtyřmi suky, vlevo doleva vynikající černý orel s červenou zbrojí. Dolní pole pětkrát zeleno-stříbrně vlnitě dělené.
Bílý Potok, dům číslo 250.jpg
Autor: Jan Polák, Licence: CC BY-SA 3.0
Pořízeno s vybavením z grantového projektu Wikimedia ČR „Fotoaparát