Báňská dráha

Báňská dráha
	; Traťová kolej Báňské dráhy; v prostoru bývalé stanice Michálkovice.
Stát	Česko
Provozovatel dráhy	PKP Cargo International
Technické informace
Délka	14 km
Rozchod koleje	1435 mm (normální)
Traťová třída	C2 (Ostrava střed - Zárubek D4)
Napájecí soustava	neelektrizovaná trať
Maximální sklon	20 ‰
Počet kolejí	1 (dříve 2 v úseku Ostrava střed - Josefova jáma)
Maximální rychlost	40 km/h
Mapa trati
Externí odkazy
	multimediální obsah na Commons
Průběh trati
	2,721
	3,002
	10,470
	0,000
	6,697
	339,050
	Některá data mohou pocházet z datové položky.

Báňská dráha je původní název pro železniční trať o délce 14 km, která spojuje dnešní stanici Ostrava hlavní nádraží se stanicí Doubrava. V současnosti je tato trať rozdělena mezi dva majitele: Správu železnic (jako součást trati Ostrava – Valašské Meziříčí) a PKP Cargo International (PCI).

Historie

Zárodkem Báňské dráhy byla železniční vlečka ze stanice Ostrava v Přívoze (tedy dnešní Ostrava hlavní nádraží) do Vítkovických železáren (VŽ) s odbočkou k jámě Karolina v Moravské Ostravě. Tato trať byla uvedena do provozu 1. srpna 1856, nejprve s koňskou trakcí, která byla 17. července 1858 vystřídána parní trakcí. Tuto trať 1. května 1861 odkoupila od VŽ Severní dráha císaře Ferdinanda (KFNB) a navázala na ní výstavbou trati z Moravské Ostravy - Vítkovice (dnešní nádraží Ostrava střed) k dolům v Michálkovicích s šesti odbočkami. Takto vznikla Báňská dráha s délkou 10,318 km (z Přívozu do Michálkovic), která byla v celé délce zprovozněna pravděpodobně 3. ledna 1863.

Další prodloužení dráhy iniciovalo vedení VŽ v čele s Anselmem Rothschildem, které nechalo postavit prodloužení Báňské dráhy z Michálkovic k jámě Bettina v Doubravě (dána do provozu 12. září 1870) s odbočkami k jámám Eleonora a Stará strojová v Orlové a do stanice Doubrava na bývalou Košicko-bohumínskou dráhu (KBD). V roce 1886 pak i prodloužení z Michálkovic do Doubravy se všemi křídly odkoupila KFNB.

Báňská dráha (tehdy nesoucí německý název Montan-Bahn, Montánní dráha) se stále vyvíjela a vznikala nová křídla k jednotlivým jámám. V roce 1905 pak měla celkovou délku 34,062 km.

Vzhledem k nedostatečné kapacitě byla v roce 1880 dána do provozu druhá kolej v úseku Moravská Ostrava - Vítkovice a stanice Salm, druhá kolej v úseku stanice Salm - stanice Josefova jáma byla vybudována až v průběhu 2. světové války. Kapacitní problémy mezi Přívozem a Moravskou Ostravou - Vítkovicemi KFNB vyřešila pronájmem souběžné Ostravsko-frýdlantské dráhy.

Od roku 1906 provoz na Báňské dráze začaly zajišťovat státní dráhy, ale trať zůstala stále v majetku KFNB. Po 2. světové válce však trať byla znárodněna a stala se součástí Ostravsko-karvinských dolů (OKD). Trať mezi dnešními stanicemi Ostrava hl. n. a Ostrava střed však byla začleněna do ČSD. Takto okleštěná Báňská dráha pak byla začleněna do specializovaného útvaru OKD, který byl pod názvem OKR-Doprava založen k 1. lednu 1952. Dopravu na Báňské dráze však nadále zajišťovaly státní dráhy ČSD.

Útlum těžby uhlí

K významným změnám v provozu na Báňské dráze došlo v průběhu 90. let v souvislosti s útlumem těžby uhlí kolem této trati. Z dolů v bezprostřední blízkosti trati byla zastavena těžba na dolech Zárubek ve Slezské Ostravě, Petr Cingr v Michálkovicích a Fučík 5 v Orlové-Porubě. To přineslo postupnou redukci kolejiště stanic Zárubek, Josefova jáma a Poruba a úplné zrušení stanic Michálkovice, Petřvald (Albrechtova výhybna) a Orlová hlavní jáma. S klesajícím počtem vlaků také pozbyla na významu druhá kolej mezi Josefovou jámou a stanicí Ostrava střed, a tak byla postupně snesena – nejdříve v úseku Zárubek - Ostrava střed, později i mezi Zárubkem a Josefovou jámou.

Byly také sneseny odbočné tratě, které spojovaly Báňskou dráhu s uzavřenými doly Petr Bezruč a Fučík 2.

Poslední významnou změnou ve vedení této tratě byla její přeložka a napojení na bývalou Košicko-bohumínskou dráhu (KBD) v Orlové v roce 1997. Zároveň tak byl opuštěn a snesen původní úsek Báňské dráhy mezi novým napojením a Doubravou.

Současnost

V současnosti jsou na této trati v provozu pouze tři stanice: Zárubek, Josefova jáma a Poruba. Posledně jmenovaná stanice však je nyní pouze jedním ze dvou obvodů stanice Orlová. Z těchto tří stanic má větší význam pouze Zárubek, kde je opravna vozů PKP Cargo International, je odtud obsluhována vlečka dřeviště Salma a je to také úvraťová stanice pro uhelné vlaky směřující z dolů na Karvinsku na vlečku Nové huti. Tyto vlaky a vyrovnávkové vlaky v opačném směru mají také rozhodující podíl ve vlakové dopravě na nynější Báňské dráze.

V současnosti provozuje drážní dopravu na této trati pouze PCI s výjimkou úseku Zárubek - Ostrava střed, kde jezdí také obsluhy ČD Carga.

Budoucnost

Ve střednědobém výhledu nelze na této trati očekávat významnější změny s výjimkou stanic Josefova jáma a Poruba, jejichž osud je nejistý. V dlouhodobé perspektivě se zvažuje případné využití této trati také pro příměstskou železniční dopravu.

V souvislosti s připravovaným urbanistickým využitím prostoru po bývalé koksovně Karolina v Moravské Ostravě, v jehož bezprostřední blízkosti se trať nachází, se zvažovalo snesení trati v tomto prostoru, tedy v úseku Ostrava střed - Zárubek. PCI však odhaduje potřebu zachování tohoto úseku na minimálně 20–25 let, tj. cca do roku 2030. Případné zkrácení této lhůty podmiňuje provozovatel dráhy vybudováním náhradního napojení na síť Správy železnic, což by si vyžádalo v minimální variantě 400 mil. Kč. Případný prodej pozemků, které jsou touto tratí nyní blokovány, by tedy musel vynést minimálně tuto částku, v opačném případě zrušení tohoto úseku není ekonomicky opodstatněné.

Průběh trati v současnosti

km 0,00 - Ostrava uhelné nádraží (obvod stanice Ostrava hlavní nádraží)
km 2,359 - nádraží Ostrava střed
km 2,721 = 3,002 - hranice drah SŽ/PKPCI (změna staničení)
km 4,550 - stanice Zárubek
km 6,066 - odbočná výhybka kolejiště Jan Maria (dříve Důl Jan Maria)
km 7,160 - odbočná výhybka nákladiště Salma (dříve Odbočka Salma, odkud vedla vlečka na Důl Petr Bezruč)
km 8,350 - stanice Josefova jáma
km 10,470 = 0,000 - bývalá stanice Michálkovice (změna staničení)
km 2,775 - bývalá odbočka Petřvald (dříve stanice Petřvald, ještě dříve Albrechtova výhybna)
km 6,120 - stanice Orlová, obvod Poruba (dříve samostatná stanice Poruba)
km 6,697 - výhybka K1, místo napojení na trať Bohumín - Doubrava - Louky nad Olší^[1]