Báňský záchranář

Báňský záchranář je vyškolená osoba, která je nápomocná při likvidací důlních nehod (otřesy, požáry, výbuchy metanu nebo uhelného prachu, průtrží plynů a hornin, průvaly vod a tekoucích písku), nebo při poskytování první pomoci pracovníka v dole. Provádí činnost při záchraně lidských životů a majetku v podzemí a na povrchu.^[1]

Báňská záchranná služba má na území České republiky dlouholetou tradici, která sahá až do devadesátých let devatenáctého století, kdy započaly práce horníků s různými pomůckami v nedýchatelném prostředí. Letopočet 1897 se připomíná jako rok vzniku organizované a předpisem nařízené báňské záchranné služby, kdy byla založena Báňská záchranná služba Rakousko-uherské monarchie. Nařízení c.k. báňského hejtmanství ve Vídni z 6. dubna stanovuje opatření na ochranu postižených horníků a majetku pro případ výbuchu třaskavých plynů, uhelného prachu nebo požáru v jámě a na dolech OKR (Ostravsko-karvinský revír). Dále nařizuje zřízení záchranné stanice na povrchu v blízkosti jámy, počet dýchacích přístrojů a elektrických svítidel (ty musí splňovat množství 5 % počtu nejsilnější obsazené směny), dále byl doporučen typ dýchacího přístroje Pneumotophor od firmy Waldech, musí být vycvičen dvojnásobný počet zaměstnanců v používání dýchacího přístroje než je počet dýchacích přístrojů.

Nařízení c.k. báňského hejtmanství ve Vídní z 23. června 1908 nařizuje zřízení ústředních báňských záchranných stanic. První ústřední báňská záchranná stanice vznikla na Kladensku na Dole Jan v Libušíně již v roce 1907, první schválená ústřední báňská záchranná stanice v OKR vznikla na Dole Vilém pro doly v majetku Severní dráhy Ferdinandovy 6. září 1911 a první moderní ÚZS s šestinedělním školením nováčků byla zřízená v roce 1912 a schválená 18. dubna 1914 v Lazích.^[2]

Báňským záchranářem se může stát jen ten, kdo dosáhl věku 21 let a je zdravotně způsobilý pro práce v báňském sboru, má nejméně dvouletou odbornou praxi v hornické činnosti, absolvoval základní školení a praktický výcvik pro báňské záchranáře a úspěšně vykonal závěrečnou zkoušku z báňského záchranářství na hlavní báňské záchranné stanici. Musí složit slib báňského záchranáře do rukou ředitele hlavní báňské záchranné stanice. Dále je nutné, aby uchazeč měl středoškolské vzdělání ukončené maturitním vysvědčením a je nutno doložit výpis z trestního rejstříku o bezúhonnosti uchazeče (toto je nutné pokud se bude chtít stát profesionálním báňským záchranářem na Hlavní báňské stanici Ostrava).^[3]

V roce 2015 byly na území Česka čtyři hlavní báňské záchranné stanice: HBZS Ostrava^[4], HBZS Hodonín^[5], HBZS Most^[6], HBZS Praha^[7] a tři samostatné Závodní báňské záchranné stanice: Dolní Rožínka, Hamr a Odolov.^[8][9][10]

„Já, báňský záchranář, slibuji na svou čest a svědomí, že budu vždy čestným, ukázněným a poslušen příkazů svých nadřízených. Budu zachovávat mlčenlivost ve služebních věcech. Ze všech sil budu pomáhat při záchraně lidských životů a majetku při závažných provozních nehodách. Při svém jednání budu mít na zřeteli především zájmy společnosti.“

Jde o resortní medaili, která je udělována za výjimečné zásluhy při záchraně života nebo majetku. Může být udělena i za zvláštní zásluhy o zvýšení odborné úrovně báňské záchranné služby, nebo záchranářské taktiky, a to při splnění podmínky 10 let činnosti v báňské službě. Záchranářský záslužný kříž může být bronzový, stříbrný nebo zlatý.

Medaile uděluje a předává předseda Českého báňského úřadu.

• Specializace – lékař záchranář. Jelikož báňská záchranná stanice poskytuje odbornou lékařskou první pomoc v podzemí, fárá i do dolu lékař. Je definován jako lékař s kvalifikací báňského záchranáře s předepsanou lékařskou atestaci danou předpisy Ministerstva zdravotnictví ČR.^[2]
• Specializace – zdravotnický záchranář je zdravotnický pracovník nelékařského zdravotnického povolání, který vykonává činnosti podle vyhlášky č.55/2011 sb., o činnostech zdravotnických pracovníků a jiných pracovníků, v § 17 a 109, dále absolvoval základní školení a praktický výcvik pro báňské záchranáře a úspěšně vykonal závěrečnou zkoušku z báňského záchranářství na hlavní báňské záchranné stanici a dále složil slib do rukou ředitele báňské záchranné stanici.^[2]
• Specializace – záchranář pro urgentní medicínu – nový obor specializačního vzdělávání zdravotnických záchranářů. Zakončen atestační zkouškou dle § 60 zákona č. 96/2004 Sb, dále absolvoval základní školení a praktický výcvik pro báňské záchranáře a úspěšně vykonal zkoušku z báňského záchranářství na hlavní báňské záchranné stanici a dále složil slib do rukou ředitele báňské záchranné stanici.^[2]
• Specializace – báňský záchranář – zdravotník. Uchazeč musí absolvovat akreditovaný (na který musí být doporučen a vyslán vedením HBZS Ostrava) kurz řidič dopravy nemocných, raněných a rodiček a v dalším stupni absolvuje akreditovaný kurz řidiče RZP (rychlá zdravotnická pomoc). Tímto získá osvědčení o odborné způsobilosti k výkonu zdravotnického povolání pod odborným dohledem. Zdravotníci HBZS Ostrava, kteří slouží v týdenní pohotovosti na stanici (řidič, dva zdravotníci a lékař) vyjíždějí k pracovním úrazům pracovníků v dole spolu se sloužícím lékařem fárají na místo mimořádné události a jsou plně nápomocní při vyšetřování a ošetřování postiženého.^[2]
• Specializace – báňský záchranář – lezec. Lezeckou činnost může vykonávat jen báňský záchranář, který absolvoval nejméně desetidenní základní školení a praktický výcvik pro lezce na HBZS a prokázal svou odbornou způsobilost úspěšně vykonanou zkouškou z lezectví. Lezec si udržuje lezeckou kvalifikaci tím, že jednou za čtvrtletí absolvuje školení a praktický výcvik zaměřený na používání lezecké techniky. Četařem v oddílu báňských lezců může být jen záchranář lezec, který má kvalifikaci četaře záchranáře a absolvoval speciální výcvik v používání horolezecké techniky nebo průmyslového lezectví v délce 40hodin a úspěšně vykonal zkoušku z používání této techniky a má akreditaci k seznamování uživatelů s používáním OOPP proti pádu, a dále slaňovacích a záchranných zdvihacích zařízení (Kendler, Rollglis, Trojnožka – UCL). Má nejméně dvouletou praxi lezce, z toho alespoň roční praxi v důlních podmínkách.^[2]
• Specializace – báňský záchranář – potápěč. Potápěčskou činnost může vykonávat jen báňský záchranář, který absolvoval nejméně desetidenní základní školení a praktický výcvik pro potápěče na HBZS (nebo v rámci pořádaných výcviků na určené lokalitě) a prokázal svou odbornou způsobilost úspěšně vykonanou zkoušku z potápění. Četařem v oddílu báňských záchranářů potápěčů může být jen záchranář potápěč, který absolvoval také speciální výcvik v používání potápěčské techniky v délce 40 hodin na HBZS Ostrava (nebo v rámci pořádaných výcviků na určené lokalitě) a úspěšně vykonal zkoušku z používání této techniky, tuto zkoušku opakuje každé tři roky. Má nejméně tříletou potápěčskou praxi a kvalifikaci četaře záchranáře.^[2]
• Specializace – báňský záchranář – mechanik. Mechanikem může být jen zaměstnanec, který absolvoval základní školení a praktický výcvik pro báňského záchranáře a desetidenní praktický výcvik mechanika na hlavní báňské záchranné stanici zakončený úspěšně vykonanou zkouškou. Dále si může rozšířit odbornost a stát se mechanikem oddílu báňských lezců nebo se může stát mechanikem oddílu báňských potápěčů.
• Specializace – báňský záchranář – četař. Četařem může být jen báňský záchranář s nejméně tříletou záchranářskou praxi, který absolvoval školení četaře na hlavní báňské záchranné stanici v délce 8 vyučovacích hodin a úspěšně vykonal zkoušku z báňského záchranářství, tuto zkoušku opakuje každé tři roky.^[2]
• Specializace – báňský záchranář – velitel důlní základny. Velitel základny (důlní, nebo povrchové) řídí činnost báňských záchranářů přidělených na základnu (místo odkud odcházejí záchranáři do akce) a má alespoň kvalifikaci četaře. Je podřízen VZS a plní jeho příkazy předané přímo nebo zprostředkovaně a zajišťuje jejich splnění na přidělené základně a příslušných pracovištích. Je přímo nadřízen všem záchranářům přidělených na základnu.^[2]
• Specializace – báňský záchranář – velitel záchranných sborů. Je to osoba která řídí a organizuje činnost všech báňských záchranářů při záchranářské akci (většinou je to velitel dané závodní báňské záchranné stanici – ZBZS).^[2]
• Specializace – vedoucí likvidace havárie (nemusí být báňský záchranář). Je to osoba která řídí práce na zdolávání a odstraňování jejich následků při likvidace havárie, jehož práva a povinnosti stanovuje vyhláška – ČBÚ č. 71/20002 Sb.^[2]

Ing. Lubomír Hájek

Petr Faster

Profesor Roman Makarius

Miroslav Hanus

Ing. Jaroslav Šebesta

Ing. František Papřok

Ing. Václav Pošta

• Služební řád HBZS Ostrava. Ostrava: Montanex, 2006.
• MAKARIUS, Roman a Petr FASTER. Memento důlních nehod v českém hornictví. Ostrava: Montanex, 2008. ISBN 978-80-7225-271-8
• FASTER, Petr, Roman MAKARIUS a Václav POŠTA. Báňské záchranářství 1: kompendium pro báňského záchranáře, Ostrava: Montanex, 2000. ISBN 9788072252718
• Služební řád HBZS Ostrava. 2019
• KUBA, Stanislav; SZYROKÁ, Květuše. Doubrava. Ostrava: Montanex, 2006. 93 s. ISBN 8072252224. 
• KUBA, Stanislav. Již opět z věžě zaznívá...Z historie Dolu ČSA. Ostrava: Montanex, 2008. 111 s. ISBN 9788072252664. 
• ŠEBESTA, Jaroslav. ...osmnáct let v pohotovosti na hbzs Ostrava. Ostrava: Montanex, 2005. 95 s. ISBN 8072251511. 

• Obrázky, zvuky či videa k tématu báňský záchranář na Wikimedia Commons
• Prezentace k Báňské záchranné službě
• Časopis Záchranář

• Hlavní báňská záchranná stanice Ostrava
• Průtrž hornin a plynů
• Průvaly vod a bahnin
• Výbuchy plynů a uhelného prachu v dole
• Důlní inerferometr
• Důlní sebezáchranný přístroj ZP 4