Báb (okres Nitra)

Báb
Kostel svatého Emericha a Kalvárie
Poloha
Souřadnice	48°18′41″ s. š., 17°52′13″ v. d.
Nadmořská výška	150 m n. m.
Stát	Slovensko Slovensko
Kraj	Nitranský
Okres	Nitra
Báb
Rozloha a obyvatelstvo
Rozloha	20,1 km²
Počet obyvatel	1 195 (2021)[1]
Hustota zalidnění	59,5 obyv./km²
Správa
Status	obec
Starosta	Katarína Mego Töröková
Vznik	1156 (první písemná zmínka)
Oficiální web	obecbab.sk
Telefonní předvolba	037
PSČ	951 34
Označení vozidel (do r. 2022)	NR
NUTS	500046
multimediální obsah na Commons
Některá data mohou pocházet z datové položky.

Báb je obec na Slovensku v okrese Nitra. Vznikla v roce 1955 spojením obcí Veľký Báb a Malý Báb. Žije zde přibližně 1 200^[1] obyvatel.

Poloha

Báb leží v jihozápadní části Nitrianské pahorkatiny, 19 km od Nitry. V obci je vodní nádrž Báb, jímž protéká Bábský potok, který je levým přítokem říčky Jarčie.^[2][3] Území obce tvoří sprašová pahorkatina. Její nadmořská výška se pohybuje v rozmezí 132–192 m, ve středu obce je výška 150 m n. m., z větší části je povrch odlesněn.^[4]

Historie

První písemná zmínka o obci Veľký Báb pochází z roku 1156, kde je vedena jako Bab, jako farnost a majetek nitranského hradu. Ostřihomský arcibiskup Martírius se tehdy rozhodl darovat církevní desátky ze 70 vesnic své diecéze ostřihomské kapitule a zlepšit tak materiální zabezpečení jejích kanovníků.^[5] V roce 1751 v obci žilo 78 rodin, v roce 1787 žilo 445 obyvatel v 90 domech, v roce 1828 v 57 domech žilo 400 obyvatel.^[6]

Malý Báb je doložen v roce 1365, v roce 1788 mu bylo uděleno trhové právo. V roce 1787 žilo v obci 528 obyvatel v 111 domech a v roce 1828 v 57 domech žilo 400 obyvatel.^[6]

Hlavní činností v obcích bylo zemědělství.^[6]

Kostel

Římskokatolická farnost Báb náleží pod děkanáz Lužianky diecéze nitranské.^[7] V roce 1834 patřily pod farnost Báb filiální farnosti Rumanová a Pustá Kert (Pusté Sady).^[8] Z nich zůstala farnost Rumanová s filiálním kostelem Panny Marie Růžencové.^[9]

V Bábu se nachází římskokatolický kostel svatého Emericha z roku 1721, který byl přestavěn v roce 1770 v barokním slohu, na místě dřívějšího sakrálního objektu.^[5] Kostel je jednolodní zaklenut pruskými klenbami, ukončen půlkruhovým kněžištěm a ve štítovém průčelí má vestavěnou věž. Klasicistní hlavní oltář mezi pilastry nese obraz svatého Emericha před Pannou Marií. Boční oltáře jsou zasvěcené Pietě a svatému Janu Nepomuckému. Jejich provedení je v rokokovém stylu. Z poloviny 18. století pochází rokoková kazatelna s reliéfem ze života Krista.^[8]

Na uměle vytvořených pahorcích u hřbitova Malý Báb je Kalvárie se třemi kříži.

Kaštel

V části obce Alexandrův dvůr stojí secesní kaštel přestavěn v roce 1908, který byl zakoupen v roce 1880 zemanským rodem Scheyovců od zemanského rodu Esterháziovců. Po druhé světové válce byl sídlem Výzkumného ústavu tabákového. V roce 1994 přešel do soukromých rukou.^[10] V roce 2002 byl prohlášen kulturní památkou Slovenska pod číslem 11822/1.^[11]

Kaštel je dvojpodlažní budova s rizality na půdorysu nepravidelného obdélníku. Střední rizalit je zvýšený, boční jsou nižší. Dispozice objektu je třítraktová.^[12]

Kaštel stojí uprostřed rozsáhlého historického parku, který byl založen v druhé polovině 19. století ve volnokrajinářském stylu.^[13] Park o rozloze 4,22 ha byl prohlášen za krajinnou významnou památku v roce 1982 a v roce 2002 byl Bábský park prohlášen za chráněný areál s III. stupněm ochrany. Ve státním seznamu je chráněny areál Bábský park veden pod evidenčním číslem 919.^[14][15]

Odkazy

Reference

Literatura

• KROPILÁK, Miroslav, ed. Vlastivedný slovník obcí na Slovensku I. 1. vyd. Bratislava : VEDA, 1977. 526 s.

Externí odkazy

• Obrázky, zvuky či videa k tématu Báb na Wikimedia Commons
• Oficiální stránky
• Slovníkové heslo Báb ve Wikislovníku