Bájezíd II.
| Bájezíd II. | |
|---|---|
| basileus a autokrator | |
 | |
| Tituly | basileus a autokrator (osmanský sultán) (1481–1512) |
| Náboženství | sunnitský islám |
| Narození | 3. prosince 1447 Amasya |
| Úmrtí | 26. května 1512 (ve věku 64 let) Istanbul |
| Pohřben | Mešita Bájezída II., Istanbul |
| Předchůdce | Mehmed II. |
| Manželky | Şirin Hatun Nigar Hatun Bülbül Hatun Gülruh Hatun |
| Potomci | Selim I., Şehzade Ahmet, Şehzade Korkut, Ayşe Sultan, Aynışah Sultan, Şehzade Alemşah, Selçuk Sultan, Fatma Sultan, Hundi Sultan, Hümaşah Sultan, Kamerşah Sultan, Hatice Sultan, Gevhermüluk Sultan, Şah Sultan, İlaldı Sultan a Şehzade Şehenşah |
| Dynastie | Osmanská |
| Otec | Mehmed II. |
| Matka | Emine Gülbahar Hatun |
| Podpis |  |
| Některá data mohou pocházet z datové položky. | |
Bájezíd II. (3. prosince 1447 – 26. května 1512[1]) byl v letech 1481 až 1512 osmanským sultánem.
Život
Sultánem se stal jako nejstarší syn Mehmeda II. Ze začátku musel ale o vládu bojovat se svým mladším bratrem Džemem, který nakonec zemřel v exilu v roce 1495.
Během své vlády Bájezíd II. konsolidoval Osmanskou říši, úspěšně vybojoval s Benátkami území současného Řecka a pobřeží Jaderského moře, přičemž musel zároveň čelit z východní strany perské říši Safíovců a na jižní straně mameluckému sultánu Kajtbájovi (ovládal území zhruba dnešního Blízkého východu a Egypta). Nakonec pod tlakem abdikoval na trůn ve prospěch svého nejmladšího syna Selima I. Krátce poté za nevyjasněných okolností zemřel.
Je známý též kvůli přijetí židovských uprchlíků ze Španělska po vyhlášení Dekretu z Alhambry a jejich přesídlení do celé Osmanské říše.
Zejména v porovnání se svým synem Selimem I. je považován za mírumilovného a tolerantního panovníka.
Konkubíny, manželky a potomstvo
Konkubíny
Bayezid měl 8 konkubín:
- Nigar Hatun
- Şirin Hatun
- Bülbül Hatun
- Gülbahar Hatun
- Gülruh Hatun
- Hüsnüşah Hatun
- Muhtereme Hatun
- Gülfem Hatun
S konkubínou Nigar měl jednoho syna a dvě dcery:
- Şehzade Korkut
- Ayşe Sultan
- Sofiye Fatma Sultan
S konkubínou Şirin měl syna a dceru:
- Şehzade Abdullah, guvernér Saruhanu (1481) a Karamanu (1481-83)
- Aynışah Sultan
S konkubínou Bülbül měl dva syny a čtyři dcery:
- Şehzade Ahmet
- Şehzade Mahmud
- Gevhermülük Şah Sultan
- Hatice Sultan
- Hundi Sultan
- Şehzade Şah Sultan
S konkubínou Gülbahar měl syna, budoucího sultána Selim I.
S konkubínou Gülruh měl syna a dceru:
- Şehzade Alemşah
- Kamerşah Sultan
S konkubínou Hüsnüşah měl syna a dceru:
- Şehzade Şehinşah
- Sultanzade Sultan
S konkubínou Muhtereme měl syna Şehzade Mehmeda.
S konkubínou Gülfem neměl žádné děti.
Reference
Externí odkazy
Obrázky, zvuky či videa k tématu Bájezíd II. na Wikimedia Commons
| Předchůdce: Mehmed II. |  | Osmanský sultán 1481 – 26. května 1512 | | Nástupce: Selim I. |
Média použitá na této stránce
.svg)
Every sultan of the Ottoman Empire had his own monogram, called the tughra, which served as a royal symbol. A coat of arms in the European heraldic sense was created in the late 19th century. Hampton Court requested from the Ottoman Empire a coat of arms to be included in their collection. As the coat of arms had not been previously used in the Ottoman Empire, it was designed after this request, and the final design was adopted by Sultan Abdul Hamid II on 17 April 1882.
Autor: BlinxTheKitty, Licence: CC BY-SA 4.0
Possible flag or banner of the Ottoman Empire (or Ottoman army) according to Hieronymus (aka Jérôme) Bosch (crwflags.com), the painter lived in the Middle Ages (c. 1450–1516) in Brabant and some of his paintings show Ottoman flags. These are generally red with a white crescent. It was the end of the XVth century, when the Ottomans had just conquered Constantinople and thus ended the Byzantine Empire, that was a shock for the Christian world.
Levni._Portrait_of__Bayezid_II._1703-30_Topkapi_Saray_museum
Tughra (i.e., seal or signature) of Bayezid II, Sultan of the Ottoman Empire (1481-1512). An explanation of the different elements composing the tughra can be found here.
8th Sultan of the Ottoman Empire, Bayezid II (1447 - 1512).