Béžová tuková tkáň

Rozdíl v počtu mitochondrií, rozložení jádra a počtu tukových kapének u bílých, béžových a hnědých adipocytů.

V těle existují dva typy tuku – hnědý (BAT – brown adipose tissue) a bílý (WAT – white adipose tissue). Hnědý tuk se dále dělí na klasické hnědé adipocyty – hnědá tuková tkáň a na nověji objevené béžové adipocyty - béžová tuková tkáň („Brite“ adipose tissue – Brown in white adipose tissue). Oba tyto typy hnědých adipocytů mají schopnost termogenní – zahřívací aktivity.[1]

Hlavní funkcí béžových adipocytů je ochrana proti zvýšení WAT v těle vyvolané stravou s vysokým obsahem tuku, čímž se spolu s BAT stávají do budoucna slibnou cestou k léčbě obezity.[2]

Obecná charakteristika

Béžový adipocyt je kulovitá buňka s několika drobnými tukovými kapénky v cytoplazmě. Jejich béžová barva se odvíjí od množství mitochondrií. Jsou lokalizovány v místech WAT, kde za nestimulovaných podmínek vykazují fenotyp unilokulární, či paucilokulární s malým množstvím mitochondrií a malou expresí UCP1 – spící forma. Za stimulovaných podmínek jsou aktivní formou s multilokulárním fenotypem s výrazným množstvím mitochondrií a významnou expresí UCP1.[3]

Význam a fungování UCP1 v mitochondriích.

Výskyt

Výskyt WAT v lidském těle.

Klasický BAT se vyskytuje převážně u novorozenců v oblasti orgánů (např. ledvin) a dále v okolí lopatek apod. Se stářím jejich množství a účinnost klesá. Béžové adipocyty se vyskytují mezi buňkami WAT, kde mohou být v aktivní formě, kdy se fenotypově podobá klasické BAT anebo ve spící formě, kdy se fenotypově podobá WAT.[3]

Tvorba

Tvorba béžového adipocytu z preadipocytu a z bílého adipocytu UCP1+.

Při určité stimulaci, jako je např. vystavení chladu, dojde ke zvýšení mitochondriální funkce, s kterou se ve WAT začnou indukovat béžové adipocyty z jejich preadipocytů, tj. z adipocytů schopných exprimovat mitochondriální protein UCP1, který je klíčový pro netřesoucí termogenezi. Tato tvorba se nazývá de novo. Béžový adipocyt může stimulací vzniknout také přímo z WAT procesem transdiferenciace tzv. hnědnutím, který má na různých místech lidského těla s výskytem WAT jinou intenzitu, např. tříselný WAT hnědne ve větší míře než gonadální WAT. Hnědnutí je reverzibilní, tudíž při odstranění určité stimulace se béžový adipocyt mění zpět na WAT a je tudíž plastický.[4][1][5]

Původ

Na rozdíl od BAT vykazující původ z kosterního svalu na základě jejich pozitivity Myf5 (myogenní faktor 5) jsou béžové adipocyty Myf5 negativní a na základě jejich pozitivity Myh14 (Myosin-14) vykazují původ z hladké svaloviny.[4]

Reference

  1. ↑ a b BARGUT, Thereza Cristina Lonzetti; SOUZA-MELLO, Vanessa; AGUILA, Marcia Barbosa. Browning of white adipose tissue: lessons from experimental models. Hormone Molecular Biology and Clinical Investigation. 2017-01-18, roč. 31, čís. 1. Dostupné online [cit. 2021-03-19]. ISSN 1868-1891. DOI 10.1515/hmbci-2016-0051. 
  2. ↑ STINE, Rachel R.; SHAPIRA, Suzanne N.; LIM, Hee-Woong. EBF2 promotes the recruitment of beige adipocytes in white adipose tissue. Molecular Metabolism. 2016-01, roč. 5, čís. 1, s. 57–65. Dostupné online [cit. 2021-03-19]. ISSN 2212-8778. DOI 10.1016/j.molmet.2015.11.001. 
  3. ↑ a b CHECHI, Kanta; VAN MARKEN LICHTENBELT, Wouter; RICHARD, Denis. Brown and beige adipose tissues: phenotype and metabolic potential in mice and men. Journal of Applied Physiology. 2017-03-16, roč. 124, čís. 2, s. 482–496. Dostupné online [cit. 2021-03-19]. ISSN 8750-7587. DOI 10.1152/japplphysiol.00021.2017. PMID 28302705. 
  4. ↑ a b VAN DEN BERG, Susan M.; VAN DAM, Andrea D.; RENSEN, Patrick C. N. Immune Modulation of Brown(ing) Adipose Tissue in Obesity. Endocrine Reviews. 2016-11-16, roč. 38, čís. 1, s. 46–68. Dostupné online [cit. 2021-03-19]. ISSN 0163-769X. DOI 10.1210/er.2016-1066. 
  5. ↑ DEMPERSMIER, Jon; SUL, Hei Sook. Shades of Brown: A Model for Thermogenic Fat. Frontiers in Endocrinology. 2015-05-08, roč. 6. Dostupné online [cit. 2021-03-19]. ISSN 1664-2392. DOI 10.3389/fendo.2015.00071. 

Média použitá na této stránce

UCP1 in the cell.jpg
Autor: Paul G. Crichton, Yang Lee, Edmund R.S. Kunji, Licence: CC BY-SA 4.0
The function of uncoupling protein UCP1 is shown with respect to the electron transport chain
Adipogenese a transdiferenciace.png
Autor: Butulad, Licence: CC BY-SA 4.0
Tvorba béžového adipocytu z preadipocytu a bílého adipocytu UCP1+
Typy adipocytů.svg
Autor:

JPG: KTroike

SVG a překlad do češtiny: Martin Tauchman, Licence: CC BY-SA 4.0
Typy adipocytů
White adipose distribution in the body..jpg
Autor: Cook, A. and Cowan, C., Adipose (March 31, 2009), StemBook, ed. The Stem Cell Research Community, StemBook, doi/10.3824/stembook.1.40.1, http://www.stembook.org., Licence: CC BY 3.0
White adipose falls under two major classifications: visceral, or surrounding organs, and subcutaneous, under the skin. Fat is distributed widely throughout the body and has different functions and growth properties depending on its location. For example, adipose surrounding sex organs can secrete sex hormones, subcutaneous fat is responsive to energy storage needs and structural fat pads on the feet have not been shown to secrete any factors of interest, nor do they show significant changes in growth. Excessive visceral or gut fat, composed of retroperitoneal fat (“behind the peritoneum”), omental fat (adipose in a sheet of connective tissue hanging as a flap originating at the stomach and draping the intestines), and mesenteric fat (adipose in the sheets of connective tissue holding the intestines in their looping structure), has been shown to be a risk factor for diabetes and cardiovascular disease.