Béla Štěpán Széchenyi
Béla Štěpán Széchenyi | |
---|---|
Hrabě Béla Széchenyi jako nově zvolený strážce uherské koruny v roce 1900 (foto Ed. Ellingera v Rakouských ilustrovaných novinách) | |
Narození | 3. února 1837 Pešť |
Úmrtí | 2. prosince 1918 (ve věku 81 let) Budapešť |
Povolání | objevitel, politik a geograf |
Politické strany | Adresná strana Deákova strana |
Choť | Johanna Erdödyová de Monyorókerék et Monoszló (1846–1872) |
Rodiče | Štěpán Széchenyi a Krescencie ze Seilernu |
Příbuzní | Otto Jiří Széchenyi (sourozenec) László Teleki[1] (vnuk) |
Funkce | poslanec maďarského Národního shromáždění (1861) poslanec maďarského Národního shromáždění (1865–1868) člen Sněmovny magnátů (1885–1918) |
multimediální obsah na Commons | |
Některá data mohou pocházet z datové položky. |
Béla Štěpán Maria Széchenyi, hrabě ze Sárvár-Felsővidéku (maďarsky Gróf sárvár-felsővidéki Széchenyi Béla István Mária, německy Béla Széchenyi Graf von Sárvár-Felsővidék, 3. února 1837, Pešť - 2. prosince 1918, Budapešť) byl maďarský šlechtic z hraběcího rodu Széchenyiů, politik a cestovatel, zastával úřad strážce uherské koruny
Život
Béla Széchenyi se narodil v Pešti jako syn významného uherského politika a dobrodince Štěpána Széchenyiho a jeho manželky Marie Krescencie, rozené hraběnky ze Seilernu. Měl jednoho mladšího vlastního bratra Ottu Jiřího (1839–1922) a sedm starších nevlastních sourozenců z matčina prvního manželství s Karlem Zichym.
Oženil s hraběnkou Johannou (Jankou) Erdödyovou (1846–1872), která zemřela krátce po porodu druhé dcery.
- Alice (2. 9. 1871 Nagycenk – 20. 3. 1945 Pomáz), manž. 1895 hrabě Tibor Teleki de Szék (18. 5. 1871 Gyömrő – 26. 9. 1942 tamtéž)[2][3]
- Hana (14. 10. 1872 Nagycenk – 1. 11. 1957 Gmunden), manž. 1902 hrabě Lajos Lőrinc Károlyi (10. 8. 1872 Heiligendamm – 23. 5. 1965 Friesach)[4]
V roce 1861 zúčastnil zasedání uherského zemského sněmu, kde rozhodně prosazoval rovnost Židů.
V roce 1863 podnikl cestu do Severní Ameriky, kterou popsal ve svém díle Amerikai utam (Moje americká cesta, Pešť 1865). V roce 1865 navštívil Alžír a mezi lety 1877 a 1880 v doprovodu několika učenců také Čínu a jihovýchodní Asii.
Některé výsledky svého bádání sám publikoval ve spisech Maďarské akademie věd.
4. prosince 1900 byl zvolen strážcem koruny.
Hrabě Béla Štěpán Széchenyi zemřel 2. prosince 1918 v Budapešti.
Reference
V tomto článku byl použit překlad textu z článku Béla Széchenyi na německé Wikipedii.
- ↑ Leo van de Pas: Genealogics.org. 2003.
- ↑ Teleki 3. genealogy.euweb.cz [online]. [cit. 2023-08-18]. Dostupné online.
- ↑ Alice Széchényi. geni_family_tree [online]. 1871-09-02 [cit. 2023-08-18]. Dostupné online.
- ↑ Károlyi 2. w.genealogy.euweb.cz [online]. [cit. 2023-08-18]. Dostupné online.
Literatura
- Gustav Kreitner: Im fernen Osten. Die Reisen des Grafen Béla Széchenyi in Indien, Japan, China, Tibet und Birma in den Jahren 1877 bis 1880. Alfred Hölder Verlag, Wien 1881
- Széchenyi, Béla Graf. In: Constantin von Wurzbach: Biographisches Lexikon des Kaiserthums Oesterreich, Band 41, Wien 1880, S. 224–226. (Digitalisat in: austrian literature online – alo)
Externí odkazy
- Obrázky, zvuky či videa k tématu Béla Štěpán Széchenyi na Wikimedia Commons
- Béla Széchenyi na internetovém archivu
Média použitá na této stránce
Széchenyi Béla
A XIX. században a tudományos érdeklődés hazánkban a Kelet felé fordult: az őshaza felkutatása, népünk és nyelvünk eredetének tisztázása fontos kérdés volt, de Ázsia földrajzi, geológiai, etnológiai, zoológiai és botanikai leírásában is nagy szerepet játszottak magyar utazók, tudósok. E tudományos expedíciók sorába tartozik gróf Széchenyi Béla (1837-1908), az Akadémiát alapító Széchenyi István fia, kelet-ázsiai expedíciója is, melynek három tagja volt: Kreitner Gusztáv (1847-1893) osztrák térképész főhadnagy, Szentkatolnai Bálint Gábor (1844-1913) nyelvész, aki azonban betegsége miatt visszafordulni kényszerült, és a geológus, geográfus Lóczy Lajos (1849-1920).
1879 http://dunhuang.mtak.hu/hu/b.htmGraf Béla Széchenyi von Sárvár-Felsővidék (1837–1918), maďarský cestovatel a politik