Bídníci (film, 1982)
Bídníci | |
---|---|
Původní název | Les Misérables |
Země původu | ![]() ![]() |
Jazyk | francouzština |
Délka | 220 min |
Žánry | filmové drama film založený na románu |
Předloha | Bídníci |
Scénář | Alain Decaux Robert Hossein |
Režie | Robert Hossein |
Obsazení a filmový štáb | |
Hlavní role | Lino Ventura Jean Carmet Michel Bouquet Roger Hanin Christiane Jean … více na Wikidatech |
Hudba | André Hossein Michel Magne |
Kamera | Edmond Richard |
Střih | Martine Barraqué |
Výroba a distribuce | |
Premiéra | 1982 28. října 1983 (Německo) |
Ocenění | César pro nejlepšího herce ve vedlejší roli (1983) |
Bídníci na ČSFD, Kinoboxu, IMDb Některá data mohou pocházet z datové položky. |
Bídníci (v originále Les Miserables) je francouzský hraný film z roku 1982, který režíroval Robert Hossein podle stejnojmenného románu Victora Huga.
Děj
Jean Valjean je v roce 1815 propuštěn z vězení v Toulonu, kde strávil 19 let za to, že ukradl bochník chleba a čtyřikrát se pokusil o útěk. Nese si v sobě silnou nenávist ke společnosti až do dne, kdy se mu biskup z Digne ukáže cestu dobra.
V roce 1818 mladá žena Fantine, kterou zbaběle opustil její milenec, se kterým má dceru Cosette, odjíždí z Paříže. Na cestě do svého rodného města Montreuil, kde doufá, že najde práci, naléhavě svěří péči o svou dceru manželům Thénardierům, hostinským z Montfermeilu, ze kterých se ale vyklubou šmejdi nejhoršího druhu.
V roce 1823 je Fatima donucena chudobou k prostituci, zachráněna starostou Montreuil-sur-Mer, panem Madeleinem, před pomstychtivostí policejního inspektora Javerta. Pan Madeleine je ve skutečnosti Jean Valjean, který se rozhodl odčinit krádež u biskupa. Založil v Montreuil prosperující podnik a stal se starostou.
Valjean slíbí umírající Fantine, že se postará o její dceru. Vykoupí ji od Thénardierových a skryje ji před nemilosrdný Javertem v klášteře v Paříži.
V roce 1830 se student práv Marius Pontmercy protlouká životem, protože ho jeho royalistický dědeček vyhodil na ulici kvůli jeho republikánským názorům.
V roce 1831 se Marius během svých procházek v Lucemburské zahradě zamiluje do mladé dívky, kterou často potkává, ale ta se neustále drží u svého otce.
V červnu 1832 vypukne v Paříži krvavé povstání, během něhož Marius nalezne Cosettu a Valjean, zatímco oni sami jsou vypátrání Javertem.
Javert však nakonec Valjeana odmítne zatknout a skončí život skokem do Seiny. Později se Marius a Cosette vezmou. OStarý osamělý Jean Valjean umírá.
Obsazení
Lino Ventura | Jean Valjean / pan Madeleine |
Michel Bouquet | inspektor Javert |
Jean Carmet | Thénardier, hostinský z Montfermeil |
Evelyne Bouix | Fantine |
Valentine Bordelet | Cosette jako dítě |
Christiane Jean | Cosette dospělá |
Frank David | Marius Pontmercy |
Emmanuel Curtil | Gavroche Thénardier |
Françoise Seigner | Thénardierová, hostinská |
Candice Patou | Éponine Thénardierová |
Corinne Dacla | Azelma Thénardierová |
Louis Seigner | Bienvenu Myriel, biskup z Digne |
Fernand Ledoux | Gillenormand, strýc Maria Pontmercyho |
Hervé Furic | Enjolras |
Dominique Davray | La Magnon |
Martine Pascal | matka představená |
Valérie Bony | služka |
Paul Préboist | Fauchelevent |
Robin Renucci | Courfeyrac |
Alexandre Tamar | Grantaire |
Christian Benedetti | Combeferre |
Roger Hanin | hostinský |
Jean-Roger Caussimon | poslanec |
Jean-Marie Proslier | senátor |
Max Montavon | strážce v továrně |
Denise Bailly | stará dáma v kostele |
Eugène Berthier | muž s kárkou |
Aline Bertrand | Magloire, služebná u biskupa Myriela |
Jacques Blal | Gervais, malý kominík |
Jacques Brécourt | Cochepaille, galejník |
Madeleine Bouchez | slečna Baptistine |
Denise Chalem | Noémie |
Jacques Brucher | četník |
Catherine Di Rigo | Azelma |
Luc Delhumeau | zřízenec na radnici |
Viviane Elbaz | sestra Simplice |
André Dumas | zaměstnanec radnice |
Claude Lancelot | Bamatabois |
Agathe Ladner | Éponine |
Gérard Laureau | muž s kárkou |
Guillaume Lagorce | malý Pierre |
Virginie Laner | dělnice |
Gérard Laugier | kněz |
Paul Pavel | muž s kárkou |
Bernard Salvage | bratr v křesťanské škole |
Olivier Proust | četník |
Raymond Studer | Drevet, galejník při procesu s Champmathieum |
Dominique Zardi | Chenildieu, galejník při procesu s Champmathieum |
Rose Thierry | dílovedoucí v továrně |
Armand Mestral | advokát |
Georges Lycan | Gueulemer |
Jean-Pierre Bernard | advokát Champmathieua |
Bernard Dumaine | Mirat |
René Dupré | předseda soudu |
Héléna Manson | bytná v domě Corbeau |
René Morard | Deruche |
Arlette Thomas | sestra v nemocnici |
Tony Joudrier | Bossuet |
Christophe Odent | Bahorel |
Yvette Étiévant | La Bréjon, pronajímatelka u Notre-Dame de Lorette |
Denis Lavant | Montparnasse |
Nathalie Nerval | dcera pana Gillenormanda |
Mado Maurin | Toussaint, chůva Cosetty |
Robert Dalban | kočí |
Mario Luraschi | černý jezdec |
Bernard Fatachi | Bréjon |
Hubert Noël | La Fayette |
Yaseen Khan | služebník pana Gillenormanda |
Robert Bazil | policista ve stokách |
Jacques Bretonnière | vrátný pana Gillenormanda |
Serge Malik | Brejon |
André Chamel | generál |
Alain Nobis | policista ve stokách |
Philippe Rouille | strážce |
Jean-René Gossart | Claquesous |
Jean-Marie Bernicat | generálův zástupce |
Nicolas Hossein | ženichův svědek |
Henri Attal | sluha v Saint-Cloud |
Louise Busson | Provensálka |
Johnny David | Blachevelle |
Sylvie Delaunay | Dahlia |
Guy Di Rigo | důstojník na barikádách |
Béatrice Halimi | Favourite |
Lucienne Koegler | chůva u pana Madeleina |
Maurice Launet | starý Provensálec |
André Obadia | strážce ve věznici |
Jacques Riberolles | pekař |
Valérie Rojan | Zéphine |
Ghislaine Trémoulet | kojící matka |
Michel Weinstadt | Fameuil |
Ocenění
- César: nejlepší herec ve vedlejší roli (Jean Carmet), nominace v kategoriích nejlepší herec (Lino Ventura), nejlepší původní scénář nebo adaptace (Robert Hossein), nejlepší kamera (Edmond Richard), nejlepší výprava (François de Lamothe)
- Mezinárodní filmový festival v Moskvě: Zvláštní cena (Robert Hossein)
Reference
V tomto článku byl použit překlad textu z článku Les Misérables (film, 1982) na francouzské Wikipedii.
Média použitá na této stránce
Bundesdienstflagge (Flag of the federal authorities of Germany). Under German law, federal states, municipalities, institutions or private persons are not allowed to use this flag.