Bílá Opava
Bílá Opava | |
---|---|
Základní informace | |
Délka toku | 13,2 km |
Průměrný průtok | 0,45 (v ústí) m³/s |
Světadíl | Evropa |
Pramen | |
Praděd 1260 m n. m. | |
Ústí | |
do Opavy ve Vrbně pod Pradědem 544 m n. m. | |
Protéká | |
Česko (Moravskoslezský kraj – Karlova Studánka, Ludvíkov, Vrbno pod Pradědem) | |
Úmoří, povodí | |
Atlantský oceán, Baltské moře, Odra, Opava | |
multimediální obsah na Commons | |
Některá data mohou pocházet z datové položky. |
Bílá Opava je řeka v České republice v pohoří Hrubý Jeseník dlouhá 13,2 km, nejmenší ze tří zdrojnic Opavy. Pramení na jižních svazích Pradědu u chaty Barborka ve výšce 1280 m a ve Vrbně pod Pradědem ústí do Střední Opavy ve výšce 544 m. Průměrný průtok v ústí 0,45 m³/s.[1] Na horním toku tvoří kaňon a v něm četné peřeje, kaskády a vodopády.
Průběh toku
Od pramene teče řeka východním směrem, po cca 2 km se zařezává do hlubokého kaňonu (viz dále), který opouští kousek nad Karlovou Studánkou, kde část řeky překonává umělý vodopád. Odtud teče již otevřenějším údolím severovýchodním směrem až k ústí ve Vrbně pod Pradědem.
Přítoky
Ovčárenský potok, Pradědský potok
Města
Bílá Opava protéká lázeňskou obcí Karlova Studánka a městem Vrbno pod Pradědem.
Ochrana přírody
Celý tok řeky leží v CHKO Jeseníky, horní tok (kaňon) navíc v Národní přírodní rezervaci Praděd, respektive její původně samostatné části Bílá Opava.
Fauna a flóra
Kromě vlastního kaňonu jsou chráněny zejména pralesovité porosty jesenického smrku. Rostou zde i chráněné rostliny růže alpská, mléčivec alpský, havéz česnáčková, papratka alpínská aj. Z živočichů lze uvést zejména ptáky: skorec vodní, konipas horský, sýkora parukářka, kulíšek nejmenší aj. Z hmyzu lze připomenout zejména jesenický endemit okáče menšího sudetského.[2]
Kaňon Bílé Opavy
V délce asi 2,5 km si Bílá Opava razí cestu rulovými úbočimi Pradědu a Vysoké hole, na kterých peřejemi, kaskádami a vodopády překonává výškový rozdíl asi 400 m. Konec kaňonu charakterizuje také změna hornin – je tvořen zejména břidlicemi a křemenci. Nejvyšší z vodopádů – Velký vodopád – dosahuje výšky 7,9 m a je součástí kaskády o výšce 16,4 m a délce 40 m.[3]
Kaňon vznikl v důsledku složité geologické stavby, kde vrstvy hornin různě odolávaly vodní erozi. Některé rulové balvany byly vymlety do podoby tzv. obřích hrnců, známých z Vydry či Mumlavy.
Turistika
Kaňon Bílé Opavy je přístupný po žluté turistické značce (spojené s naučnou stezkou) od hotelu Hubertus v Karlově Studánce. Na prvních dvou kilometrech již lze pozorovat peřeje (dozvuky výše položeného kaňonu) a řadu po předchozích povodních opuštěných koryt. Na rozcestí Rezervace Bílé Opavy je umístěn informačí kiosek. Trasa po žluté je dále extrémně náročná a méně zdatní turisté by měli raději volit modrou turistickou značku a kaňon obejít po jeho hraně. Následující 2 km patří k tomu nejkrásnějšímu, co lze v Jeseníkách spatřit. Četné lávky a žebříky stoupají vysoko nad korytem řeky i v těsné blízkosti vodopádů, v některých exponovaných místech je cesta jištěna pouze řetězy, jedná se o tzv. zajištěnou cestu. Po spojení s modrou turistickou značkou je trasa dále již dobře schůdná.
Cestu kaňonem Bílé Opavy se doporučuje používat pouze pro výstup, nicméně ač byla v minulosti trasa skutečně jednosměrná, dnes ji lze absolvovat i z chaty Ovčárna pod Pradědem, kam jezdí kyvadlově autobus z rozcesti Hvězda u Karlovy Studánky. V zimě je trasa po žluté značce zcela neschůdná a je proto uzavřena.
Historie
Přírodní rezervace Bílá Opava byla vyhlášena roku 1963 na ploše 280 ha, později byla začleněna do Spojené přírodní rezervace Praděd a od roku 1992 je součástí Národní přírodní rezervace Praděd. V roce 1982 byly instalovány panely naučné stezky. Povodeň v roce 1997 smetla původní lávky a žebříky v kaňonu a musely být instalovány nové. Po větrné smršti v roce 2004 byl kaňon kvůli polomům rok uzavřen.
Odkazy
Reference
- ↑ Bílá Opava (vodopády Bílé Opavy) - turistické informace [online]. Pamětihodnosti.cz, n.d. [cit. 24-07-2007]. URL: http://www.pametihodnosti.cz/pamatka/502/info/bila_opava_vodopady_bile_opavy_prirodni_pamatka.html Archivováno 12. 9. 2007 na Wayback Machine.
- ↑ Naučná stezka Bílá Opava [online]. Jeseníky-Praděd.cz, n.d. [cit 24-07-2007]. URL: http://www.jeseniky-praded.cz/chko/bo/bo.htm Archivováno 3. 10. 2008 na Wayback Machine.
- ↑ Naučná stezka Bílá Opava [online]. ČeskéHory.cz, n.d. [cit 24-07-2007]. URL:http://www.ceskehory.cz/jeseniky/mesta.asp?id=202 Archivováno 13. 11. 2004 na Wayback Machine.
Související články
Externí odkazy
- Obrázky, zvuky či videa k tématu Bílá Opava na Wikimedia Commons
- Ludvíkov – aktuální vodní stav na stránkách Povodí Odry
- Naučná stezka Bílá Opava
- Přes vodopády Bílé Opavy na Praděd
- Vodopády Bílé Opavy
- Jeseníky, údolím Bílé Opavy Archivováno 25. 10. 2007 na Wayback Machine.
Média použitá na této stránce
Vlajka České republiky. Podoba státní vlajky České republiky je definována zákonem České národní rady č. 3/1993 Sb., o státních symbolech České republiky, přijatým 17. prosince 1992 a který nabyl účinnosti 1. ledna 1993, kdy rozdělením České a Slovenské Federativní republiky vznikla samostatná Česká republika. Vlajka je popsána v § 4 takto: „Státní vlajka České republiky se skládá z horního pruhu bílého a dolního pruhu červeného, mezi něž je vsunut žerďový modrý klín do poloviny délky vlajky. Poměr šířky k její délce je 2 : 3.“
Autor: Vlach Pavel, Licence: CC BY-SA 4.0
Řeka Bílá Opava v centru Karlovy Studánky