Bílý Beránek (Stodůlky)

Bílý Beránek
Oblast Bílého beránka na Výškopisném plánu hlavního města Prahy s okolím (1920–1924)
Oblast Bílého beránka na Výškopisném plánu hlavního města Prahy s okolím (1920–1924)
Základní informace
Výstavba18. století
Zánik1985
StavebníkVavřinec Kubr
Další majitelérod Kubrů z Ruzyně
Poloha
AdresaPraha 5 - Stodůlky, ČeskoČesko Česko
UlicePlzeňská
Souřadnice50°3′42,18″ s. š., 14°18′35,01″ v. d.
Další informace
Rejstříkové číslo památky40847/1-1721 (Pk•MIS•Sez•Obr•WD)
Logo Wikimedia Commons multimediální obsah na Commons
Některá data mohou pocházet z datové položky.

Bílý Beránek (Zum Weissen Lamm, původně U bílé ovce) byl zájezdní hostinec z roku 1740 u říšské (plzeňské, norimberské) silnice (dnes ulice Plzeňská) proti odbočení lipské či slánské silnice (dnes ulice Slánská), u odbočení dnešní Jeremiášovy ulice ve Stodůlkách,[1] nedaleko západně od dvora Háje a kaple Nalezení svatého Kříže. Od roku 1974 do roku 1983 byl zapsán jako kulturní památka, roku 1985 byl zbořen.

Historie

Ruzyňský rychtář Vavřinec Kubr hostinskou usedlost s polnostmi, loukami, zahradami a rybníčkem u nově vyměřené silnice z Prahy založil a na vlastní náklady postavil na vrchnostenském pozemku na zeleném drnu v letech 1738–1740. Název získal hostinec podle chovu ovcí, který byl tehdy ve Stodůlkách rozšířen. Ve zprávě z roku 1740 (tedy rok před bavorsko-francouzskou okupací Prahy) mu nejvyšší purkrabí Jan Arnošt Staffgotsch potvrdil hospodu U bílé ovce jako dědičnou držbu.

Roku 1840 za vlastníka Karla Kubra hostinec vyhořel. Budovu s pozemky majitel prodal svému synovci Matěji Kubrovi, který hostinec obnovil a dál provozoval.[2] V roce 1860 je majitelem hostince jeho syn Jan Kubr.[3] Roku 1939 Kubrovi pro zpeněžení dobytka pronajali hospodářské budovy a část polí Zemědělskému svazu, který přestavěl stáje a přistavěl kanceláře.[2] Kubrovi zde vedli hostinskou činnost až do roku 1949. Až do konce 50. let zde bydlela majitelka Albína Kubrová, pohostinství však provozovala Jednota Praha-západ. Po smrti majitelky byla roku 1961 usedlost vyvlastněna.

Roku 1974 byl hostinec zapsán jako kulturní památka, avšak v roce 1981 požádal ONV Praha 5 o upuštění od ochrany kvůli havarijnímu stavu objektu a roku 1983 byla ochrana zrušena. Při výstavbě sídliště a přestavbě křižovatky v roce 1985 byla budova zbořena.[2] Zhruba na jejím místě nyní stojí kancelářská novostavba čp. 1110 (Jeremiášova 1110/21, Plzeňská 1110/303), kterou vlastní Stodůlská správa nemovitostí spol. s r.o.

Popis

Na empírovou obytnou budovu s mělkým rizalitem v průčelí navazoval dvůr obklopený hospodářskými budovami při Plzeňské ulici.[2]

Odkazy

Reference

  1. ↑ Český úřad zeměměřický a katastrální. Archivní mapy: CPO evid. č. 7346-1, mapový list č. 1. Dostupné z WWW
  2. ↑ a b c d Barbora Lašťovková: Pražské usedlosti. 1. vyd. Praha: Libri, 2001. S. 36 - 37.
  3. ↑ AHMP. Archiválie: STD O2 1833-1860, snímek 100 Dostupné z WWW

Literatura

  • LAŠTOVKOVÁ, Barbora; KOŤÁTKO, Jiří. Pražské usedlosti. Praha: LIBRI, 2007. 360 s. ISBN 978-80-7277-346-6. 

Související články

Externí odkazy

Média použitá na této stránce

Flag of the Czech Republic.svg
Vlajka České republiky. Podoba státní vlajky České republiky je definována zákonem České národní rady č. 3/1993 Sb., o státních symbolech České republiky, přijatým 17. prosince 1992 a který nabyl účinnosti 1. ledna 1993, kdy rozdělením České a Slovenské Federativní republiky vznikla samostatná Česká republika. Vlajka je popsána v § 4 takto: „Státní vlajka České republiky se skládá z horního pruhu bílého a dolního pruhu červeného, mezi něž je vsunut žerďový modrý klín do poloviny délky vlajky. Poměr šířky k její délce je 2 : 3.“
Bílý Beránek - výškopisný plán.jpg
K. ú. Stodůlky, hostinec a křižovatka Bílý Beránek, Výškopisný plán hlavního města Prahy s okolím.