Bílý Potok

Bílý Potok
Střed obce s kostelem
znakvlajka
Lokalita
Status	obec
Pověřená obec	Frýdlant
Obec s rozšířenou působností	Frýdlant (správní obvod)
Okres	Liberec
Kraj	Liberecký
Historická země	Čechy
Stát	Česko Česko
Zeměpisné souřadnice	50°52′26″ s. š., 15°13′20″ v. d.
Základní informace
Počet obyvatel	708 (2024)[1]
Rozloha	18,21 km²[2]
Katastrální území	Bílý Potok pod Smrkem
Nadmořská výška	430 m n. m.
PSČ	463 62
Počet domů	324 (2021)[3]
Počet částí obce	1
Počet k. ú.	1
Počet ZSJ	1
Kontakt
Adresa obecního úřadu	Obecní úřad Bílý Potok Bílý Potok 337 463 62 Hejnice ou.bilypotok@volny.cz
Starosta	Jiří Hovorka
Oficiální web: www.bily-potok.cz
(c) Karte: NordNordWest, Lizenz: Creative Commons by-sa-3.0 de Bílý Potok
Další údaje
Kód obce	546631
Kód části obce	4651
Geodata (OSM)	OSM, WMF
multimediální obsah na Commons
Zdroje k infoboxu a českým sídlům. Některá data mohou pocházet z datové položky.

Bílý Potok (německy Weißbach) je obec na severu České republiky v Libereckém kraji, v okrese Liberec. Leží 12 km východně od Frýdlantu, v údolí řeky Smědá v Jizerských horách. Obcí vedle Smědé dále protékají Bílý potok, Černý potok a Hajní potok. Žije zde 708^[1] obyvatel.

Název obce je prvně zaznamenán v podobě Weiszbach (1597), dále pak Weisz Pach (1598), Weiszbach (1603), až po Weiszpach (1634).^[4]

Zakládací listina obce je datována 13. července 1594, kdy Melchior z Redernu vyhověl žádosti lužických osadníků o zanechání nejhořejšího úseku údolí říčky k osídlení.^[4] Z hlediska typu zástavby se jedná o lánovou ves.^[5] Jméno dala obci Kateřina z Redernu podle potoka pramenícího na Smědavské hoře. Padesát let po založení obce zde žilo 58 obyvatel – převážně zemědělců a dřevorubců.

Po bitvě na Bílé hoře se Kryštof z Redernu skrýval nějaký čas v Bílém Potoce, poté uprchl ze země Smutnou stezkou (Trauersteig) exulantů. Stezka vedla z Bílého Potoka přes Smrk do Meffersdorfu v Lužici. Z frýdlantského panství tudy v tajnosti uprchlo postupně 2000 osob. V roce 1651 uprchli touto stezkou i všichni obyvatelé Bílého potoka a přehnali do Lužice i své krávy. V novém bydlišti se exulanti zasloužili o rozvoj textilního průmyslu. Paul Ullrich z Bílého potoka založil v Bergstrass v roce 1660 první bělidlo a Martin Merkel v roce 1676 postavil první barvírnu ve Wiegandsthalu. Tato místa připadla po 2. světové válce Polsku, byla přejmenována a původní obyvatelstvo bylo vyhnáno.^[6]

V roce 1773 zde žilo v Bílém Potoce 101 lidí. O dva roky později byla dokončena první dřevěná kaple, v roce 1819 byla postavena první škola. Roku 1838 postihla okolní kraj zničující povodeň, po které bylo zastaveno splavování dřeva a v obci se začal prosazovat průmysl textilní a sklářský. V polovině 19. století měl Bílý Potok již 277 domů a žilo v něm asi 1800 obyvatel.

V letech 1888–1890 byl na místě původní kaple zbudován z příspěvků obyvatel kostel Nejsvětější trojice, který byl vysvěcen 28. září 1890. Díky příspěvkům místních obyvatel byla také v letech 1893–1895 dokončena silnice na Smědavu.

Maxima počtu svých obyvatel dosáhl na začátku 20. století, kdy zde žilo 2340 obyvatel v 410 domech. Prakticky veškeré obyvatelstvo bylo německé národnosti. Zdejší železnice byla dána do provozu roku 1900. Po druhé světové válce bylo místní německé obyvatelstvo odsunuto a ani příchod nových osadníků z vnitrozemí nemohl tento úbytek obyvatel nahradit – v roce 1947 zde žilo 827 obyvatel. Do roku 1970 počet obyvatel stoupl na 945, ale do roku 1991 opět klesl na 597.

Dne 18. června 1901 se v obci narodil podplukovník Miloš Melich, který během druhé světové války působil jako pomocný pozemní personál u 311. perutě v Anglii.^[7]

Obec v letech 1999 a 2000 neúspěšně usilovala o zisk titulu Vesnice roku.^[8][9]

V srpnu 2010 byla obec zasažena povodněmi. Díky své poloze obec neutrpěla tolik škod jako obce položené dále na řece Smědé.^[10]

O rok později, v roce 2011, se obcí prohnala další povodeň, která však neměla tak katastrofické účinky jako ta z roku 2010.

Během let 2014 až 2018 by měla být v katastru obce postavena nová rozhledna, která bude patřit do projektu česko-polské hřebenovky. Jeho snahou je využitím přírodních krás na česko-polské státní hranici zvýšit turistický ruch a zaměstnanost v tomto regionu. Obdobná příhraniční cesta existovala již od roku 1902.^[11]

V obci se nachází úpravna vody. Existují plány, podle nichž do ní měla být přiváděna voda z přehradní nádrže Souš. Opětovně se tyto představy objevily roku 2016 ve snaze o ochranu zdejší pitné vody.^[12]

Během léta roku 2018 se objevily zprávy, že by místní poštovní úřad měl být zrušen a nahrazen pobočkou fungující v síti Pošta Partner.^[13] Pošta nakonec zůstala původní.^[zdroj?]

Bílý Potok je místem s největším ročním průměrným úhrnem srážek v České republice. Za rok zde spadne 1705 mm vody^[14] (dle jiných zdrojů dokonce 1750 mm).^[15] Hlavní příčinou jsou tvary zdejších hor, což ve spojení s obvyklým směrem větrů a dalšími faktory způsobuje výrazné orografické zesílení srážek.

Dopravní obsluha obce je zajišťována kromě autobusů také vlaky, byť územím obce neprochází žádná železniční trať. Železniční stanice Bílý Potok pod Smrkem, která je konečnou regionální železniční trati 038 z Raspenavy se ale nachází na katastru sousedních Hejnic, přibližně dvě stě metrů od hranice obce.

Obcí prochází silnice 290 z Frýdlantu na Smědavu a dále do obce Desná. Část ze Smědavy do Desné, která vede okolo vodní nádrže Souš, je ovšem otevřena pouze pro automobily do 3,5 tuny, a to pouze během letního období. V srpnu 2019 byl zahájen zkušební měsíční provoz nové autobusové linky 790, spojující Smědavu a Tanvald. Linka je kvůli přísným podmínkám ochrany vodního díla zajišťována elektrobusem.^[16]

• Kostel Nejsvětější Trojice – postaven z příspěvků občanů v letech 1888–1890, vysvěcen 28. září 1890 farářem Reinherdem Seifertem.
• Nad koupalištěm – přechodně chráněná plocha vyhlášena roku 1992 na ploše 1,14 ha na ochranu mokřadní louky s cennými rostlinnými společenstvy
• Socha svatého Jana Nepomuckého
• NPR Jizerskohorské bučiny
• NPR Rašeliniště Jizery
• PR Černá jezírka
• PP Quarré

• Frýdlantské cimbuří – žulová skála v hřebeni Poledních kamenů s vyhlídkou do rokle Černého potoka.
• Paličník – skalisko nad údolím Smědé s vyhlídkou a vrchol stejnojmenné státní přírodní rezervace.

• Kočičí kameny (od 2014)^[17]
• Frýdlantské cimbuří (v přípravě)

• Smědava

• Bártlova bouda
• Hubertka
• Jizerskohorské technické muzeum

• Bílý Potok pod Smrkem (železniční zastávka)
• Socha svatého Jana Nepomuckého (Bílý Potok)

• Obrázky, zvuky či videa k tématu Bílý Potok na Wikimedia Commons
• Bílý Potok v Registru územní identifikace, adres a nemovitostí (RÚIAN)