Bílý mlýn (Čakovice)

Bílý mlýn (Čakovice)
Chybí zde svobodný obrázek
Základní informace
Výstavbapřed 1713
Zánik1980
Poloha
AdresaBělomlýnská 18, Praha 9 - Čakovice, ČeskoČesko Česko
UliceBělomlýnská
Souřadnice
Některá data mohou pocházet z datové položky.

Bílý mlýn (Malý) je zaniklý vodní mlýn v Praze 9-Čakovicích, který stál na Červenomlýnském potoce v místech ulice Bělomlýnská při cestě z Čakovic do Třeboradic.[1]

Historie

Vodní mlýn původně patřil s celou rybniční soustavou čakovickému panství a byl pronajímán; k roku 1713 měl nájemce mlynáře Jana Sýkoru. V roce 1770 jej hraběnka Šliková prodala Václavu Haškovi a roku 1797 jej koupila hraběnka z Klebelsbergu od mlynáře Tomáše Koníčka. V letech 1808–1909 byl v majetku rodiny Vegrichtů; v protokolu z cejchování v roce 1878 stojí, že: „Bývalá činže z mlýna jest již vykoupena, jiná služebnost nestává.“

Mlýn roku 1909 odkoupila firma Schoeller, která vlastnila cukrovar v Čakovicích, pro odvod odpadních vod a ubytování zaměstnanců. Roku 1980 byly budovy zbořeny.

Popis

Původně mlýn tvořila jedna budova na obdélném půdorysu, která stála za potokem a mlýnské kolo měla na jižní straně. Později vyhořel a byl znovu vystavěn; pojmenování „Bílý“ získal v polovině 19. století podle bílého zdiva. Nový mlýn tvořily tři budovy postavené kolem čtvercového dvora, na západní straně otevřeného k silnici. Všechny tyto budovy měly sklepy s valenými stropy.

Za silnicí býval rybník lichoběžníkového tvaru o rozloze 1500 m².

Odkazy

Reference

  1. Bílý, Malý mlýn, Na hrázi. Vodní mlýny (vodnimlyny.cz). 2012–2017, Rudolf Šimek, Lukáš Kovář, 4.8.2015. [cit. 2021-06-26]. Dostupné online.

Literatura

  • KLEMPERA, Josef. Vodní mlýny v Čechách. III., Praha a okolí. 1. vyd. Praha: Libri, 2001. 263 s. ISBN 80-7277-051-9. Kapitola Bílý mlýn u Ďáblic. S. 85-86

Související články

Externí odkazy

Média použitá na této stránce

No building photo cs2.svg
Autor: , Licence: CC BY-SA 3.0
Náhrada chybějícího obrázku stavby v češtině
Flag of the Czech Republic.svg
Vlajka České republiky. Podoba státní vlajky České republiky je definována zákonem České národní rady č. 3/1993 Sb., o státních symbolech České republiky, přijatým 17. prosince 1992 a který nabyl účinnosti 1. ledna 1993, kdy rozdělením České a Slovenské Federativní republiky vznikla samostatná Česká republika. Vlajka je popsána v § 4 takto: „Státní vlajka České republiky se skládá z horního pruhu bílého a dolního pruhu červeného, mezi něž je vsunut žerďový modrý klín do poloviny délky vlajky. Poměr šířky k její délce je 2 : 3.“