Bílý potok (přítok Bíliny)

Bílý potok
Chybí zde svobodný obrázek
Základní informace
Délka toku15,8 km
Plocha povodí39,8 km²
Průměrný průtok0,28 m³/s
SvětadílEvropa
Hydrologické pořadí1-14-01-0200
Pramen
Ústí
Protéká
ČeskoČesko Česko (Ústecký krajŠumná, Litvínov)
Úmoří, povodí
Atlantský oceán, Severní moře, Labe, Bílina
Některá data mohou pocházet z datové položky.

Bílý potok je drobný vodní tok v okrese Most, stékající z Krušných hor do Mostecké pánve a tvořící levostranný přítok řeky Bíliny.

Pramen

Potok pramení v Krušných horách na západním svahu vrchu Pestrý (875 m) v nadmořské výšce 860 metrů. V potoku je vysoký obsah huminových látek, který je způsoben přítomností rašelinišť poblíž pramene potoka a jeho přítoků.

Průběh toku

Horní tok – prochází mrazovým údolím Šumného dolu a protéká ve svém přirozeném korytě a vysoké čistotě vod

Střední tok – začíná před aglomerací Litvínov kde je koryto regulováno buď zpevněním anebo přímo betonovými zdmi. Zde se zároveň i potok "ztrácí" do podzemí kde je veden v délce asi 500 m zároveň je zde nápusť pro Pilařský rybník. Poté, co tok opouští podzemí je veden regulovaným korytem s kaskádami. U supermarketu Penny Market je vybudováno odlehčovací koryto, jež odvádí "velké vody" do nádrže Rudý sever. Po opuštění města směřuje jižním směrem podél komunikace I/15 LitvínovMost.

Dolní tok – je oblast, kde tok vede otevřeným korytem směrem k petrochemickým závodům Záluží. V úseku, kde vede tok závodem je v úseku několika set metrů zatrubněn. Vzhledem k omezeným kapacitním možnostem zatrubnění bylo vybudováno již zmíněné odlehčovací koryto, jež je zaústěno do Loupnice. Po opuštění potrubí protéká Bílý potok otevřeným korytem prostorem čistírenského komplexu odpadních vod chemických provozů. Bezprostředně po opuštění areálu Chemopetrol, a.s. se Bílý potok vlévá do řeky Bíliny. V dolní části toku kvalita vod klesá následkem znečištění průmyslem.

Dolní tok v současnosti probíhá zcela odlišně od původního. Ještě v polovině 19. století totiž Bílý potok ústil do Bíliny o několik kilometrů dále a plynul mnohem východněji, přes dnes zaniklá sídla Dolní Litvínov, Lipětín, Růžodol, Pláň a Kopisty až k tehdejšímu starému Mostu.

Přítoky

Divoký potok (levostranný)

Pramení nad obcí Meziboří na úpatí kopce Střelná (868 m n. n), na průtoku obcí je veden v délce 0,5 km pod zemí a pod zástavbou. Podél silnice do Litvínova teče dál ze svahu Krušných hor, pak protéká Litvínovem, kde vede 0,5 km pod zemí. Soutok se nalézá pod silnicí II/271 a I/27, kde je regulované koryto stejně jako většina toku.

Panenský potok (pravostranný)

Je umělý potok, jedna část pramení pod Litvínovskou částí Hamr, kde po bývalém lomu Rudý sever vznikly vodní plochy jako je Šedák a Bílá Voda. Ze Šedáku potok "pramení". Po půl kilometru je tok rozdělen a část se vlévá do Bílého potoka a část do Loupnice pod poldrem.

Další

Bílý potok nemá žádné jiné významnější přítoky. Všechny jsou drobné, pochází většinou z oblastí rašelinišť a jsou bezejmenné.

Vodní režim

Průměrný průtok Bílého potoka na 1,0 říčním kilometru činí 0,28 m³/s.[1]

Plán na přečerpávací vodní elektrárnu

V roce 2009 se objevil plán soukromé společnosti Synergion Šumný důl, a.s. na vybudování PVE (přečerpávací vodní elektrárna) v údolí Šumného dolu nad městem Litvínov.[2] Jedná se o velmi sporný projekt, se kterým zatím souhlasí pouze Meziboří, sousední obec Klíny i Ústecký kraj jsou proti.[3] Sporná je stavba i z hlediska ochrany přírody. Je zde vyhlášen přírodní park a vyskytují se zde chráněné druhy rostlin.

Odkazy

Reference

  1. Evidenční list hlásného profilu stanice Záluží [online]. [cit. 2016-09-21]. Dostupné v archivu pořízeném dne 2020-06-02. 
  2. U Meziboří má vyrůst vodní elektrárna za 30 miliard
  3. Šumný důl může za pár let zcela změnit obří vodní elektrárna

Související články

Externí odkazy

Média použitá na této stránce

No river cs.svg
Autor: Gumruch (SVG), Licence: CC0
Náhrada chybějící fotky vodního toku v češtině
Flag of the Czech Republic.svg
Vlajka České republiky. Podoba státní vlajky České republiky je definována zákonem České národní rady č. 3/1993 Sb., o státních symbolech České republiky, přijatým 17. prosince 1992 a který nabyl účinnosti 1. ledna 1993, kdy rozdělením České a Slovenské Federativní republiky vznikla samostatná Česká republika. Vlajka je popsána v § 4 takto: „Státní vlajka České republiky se skládá z horního pruhu bílého a dolního pruhu červeného, mezi něž je vsunut žerďový modrý klín do poloviny délky vlajky. Poměr šířky k její délce je 2 : 3.“
Icon - upload photo 2.svg
Icon of a sunset photograph