Bílkova (Praha)

Bílkova
Pohled od ulice Elišky Krásnohorské
Pohled od ulice Elišky Krásnohorské
Umístění
StátČeskoČesko Česko
MěstoPraha
Městská částPraha 1
Část obceStaré Město
Poloha
Začíná naPařížská
Končí naKozí
Další údaje
PSČ110 00
Kód ulice443620
Logo Wikimedia Commons multimediální obsah na Commons
Některá data mohou pocházet z datové položky.

Bílkova ulice v dnešní podobě vznikla po asanaci Židovského města v roce 1893 spojením 3 částí ulic. Západní část se jmenovala “Masařská“ podle zdejších (židovských) masných krámů. Prostřední část ulice se jmenovala “Scheplesova“ podle zdejších lázní pana Scheplesa. Východní část ulice se jmenovala od roku 1400 V cípu nebo Ve dvorci (Přesný záznam nebyl dochován) a byla patrně lepá.

Historie a názvy

Lokalita ulice byla původně rozdělena[1]:

  • západní část se nazývala "Masařská" podle masných krámů
  • střední část se nazývala "Scheplsova" podle lázní pana Scheplesa
  • východní část se nazývala "V cípu" nebo "Ve dvorci".

Od 15. století až do roku 1840 se jmenovala Bílkova, v letech 1840-1870 “Malá křížová“ a od roku 1870 až do současnosti se jmenuje opět Bílkova.

Bílkova se jmenovala podle rozlehlého dvoru u Bílků

Budovy, firmy a instituce

  • Galerie la femme - Bílkova 2[2]
  • italská restaurace a pizzeria Pepenero - Bílkova 4[3]
  • restaurace Baterka - Bílkova 5[4]
  • pekárna Mansson bakery - Bílkova 8[5]
  • hotel YouResidence - Bílkova 11[6]
  • Dinitz, první košer restaurace v Praze - Bílkova 12[7]

Odkazy

Externí odkazy

Reference

  1. Archivovaná kopie. www.praha1.cz [online]. [cit. 2018-03-11]. Dostupné v archivu pořízeném dne 2018-03-12. 
  2. http://www.glf.cz/cz
  3. Archivovaná kopie. pepenero.cz [online]. [cit. 2018-03-11]. Dostupné v archivu pořízeném z originálu. 
  4. Archivovaná kopie. www.baterka.com [online]. [cit. 2018-03-11]. Dostupné v archivu pořízeném z originálu. 
  5. http://www.mansson-bakery.com
  6. http://www.youresidence.cz/cec/index.asp
  7. http://www.dinitz.cz/cs

Literatura

  • RUTH, František. Kronika královské Prahy a obcí sousedních. Praha: Pavel Körber, 1903-1904. 1246 s. Dostupné online. Kapitola Bílkova, s. 60–61. 
  • •LAŠŤOVKA, Marek. Pražský uličník: encyklopedie názvů pražských veřejných prostranství. Praha: Libri, 1997. ISBN 80-85983-24-9.

Média použitá na této stránce

Praha tabule tl.svg
Autor: Pokud má díla používáte mimo projekty Wikimedia, ocenil bych upozornění.

Nekopírujte tento soubor nelegálně ignorováním licenčních podmínek níže jako by bylo volné dílo. Pokud byste rádi dostali speciální svolení, licenci nebo byste chtěli zakoupit tento obrázek, prosím, kontaktujte mě pro sjednání podmínek.

Více z mé práce najdete v mé osobní galerii., Licence: CC BY-SA 4.0
Levý horní roh uliční tabule.
Praha tabule tr.svg
Autor: Pokud má díla používáte mimo projekty Wikimedia, ocenil bych upozornění.

Nekopírujte tento soubor nelegálně ignorováním licenčních podmínek níže jako by bylo volné dílo. Pokud byste rádi dostali speciální svolení, licenci nebo byste chtěli zakoupit tento obrázek, prosím, kontaktujte mě pro sjednání podmínek.

Více z mé práce najdete v mé osobní galerii., Licence: CC BY-SA 4.0
Pravý horní roh uliční tabule.
Praha tabule bl.svg
Autor: Pokud má díla používáte mimo projekty Wikimedia, ocenil bych upozornění.

Nekopírujte tento soubor nelegálně ignorováním licenčních podmínek níže jako by bylo volné dílo. Pokud byste rádi dostali speciální svolení, licenci nebo byste chtěli zakoupit tento obrázek, prosím, kontaktujte mě pro sjednání podmínek.

Více z mé práce najdete v mé osobní galerii., Licence: CC BY-SA 4.0
Levý dolní roh uliční tabule.
Praha tabule br.svg
Autor: Pokud má díla používáte mimo projekty Wikimedia, ocenil bych upozornění.

Nekopírujte tento soubor nelegálně ignorováním licenčních podmínek níže jako by bylo volné dílo. Pokud byste rádi dostali speciální svolení, licenci nebo byste chtěli zakoupit tento obrázek, prosím, kontaktujte mě pro sjednání podmínek.

Více z mé práce najdete v mé osobní galerii., Licence: CC BY-SA 4.0
Pravý dolní roh uliční tabule.
Flag of the Czech Republic.svg
Vlajka České republiky. Podoba státní vlajky České republiky je definována zákonem České národní rady č. 3/1993 Sb., o státních symbolech České republiky, přijatým 17. prosince 1992 a který nabyl účinnosti 1. ledna 1993, kdy rozdělením České a Slovenské Federativní republiky vznikla samostatná Česká republika. Vlajka je popsána v § 4 takto: „Státní vlajka České republiky se skládá z horního pruhu bílého a dolního pruhu červeného, mezi něž je vsunut žerďový modrý klín do poloviny délky vlajky. Poměr šířky k její délce je 2 : 3.“