Bílkova vila

Bílkova vila
Bílkova vila (2012)
Bílkova vila (2012)
Účel stavby

Rezidence sochaře a architekta Františka Bílka, dnes sídlo Galerie hlavního města Prahy

Základní informace
SlohRané secese
ArchitektiFrantišek Bílek
Výstavba1911
Přestavba2008-2010
Stavebníkstavitel František Bílek
Současný majitelČeský stát
Pojmenováno poFrantišek Bílek
Poloha
AdresaMickiewiczova 233/1, 160 00 Praha 6, Hradčany, ČeskoČesko Česko
UliceMickiewiczova
Souřadnice
Další informace
Rejstříkové číslo památky40396/1-1422 (PkMISSezObrWD)
Logo Wikimedia Commons multimediální obsah na Commons
Logo Wikimedia Commons galerie na Commons
Některá data mohou pocházet z datové položky.

Bílkova vila je dvoupodlažní secesní budova čp. 233/IV v Mickiewiczově ulici 1, (u křižovatky ChotkovaBadeniho) v Praze 6 na Hradčanech, situovaná v zahradě, z jižní strany ohraničené ulicí U Písecké brány. Stavba je společně s okolní zahradou a pomníkem Komenský se loučí s vlastí zapsána na seznamu kulturních památek České republiky.[1] Vila je ve správě Galerie hlavního města Prahy, která v ní zřídila stálou expozici otevřenou pro veřejnost.[2] Je zapsána v katalogu moderní architektury mezinárodní organizace Iconic Houses, která sdružuje mimořádná díla světových architektů, architektonicky významné domy, domy umělců a ateliéry z 20. století přístupné veřejnosti jako domovní muzea.[3][4]

Historie

Bílkova vila, ateliér (1927)

Při bourání Mariánských hradeb byla vypsána soutěž na architektonické řešení uvolněného prostoru, které se zúčastnil také grafik, sochař a architekt František Bílek. V přednášce Stavba budoucího chrámu v nás, která vyšla jako samostatná brožura[5], Bílek vysvětlil svou vizi budoucí stavby: načrtl své uchopení světa jako chrámu stvořeného Bohem - pro lidi. Umění v tomto chrámu je však podle Bílka určeno jen pro ty, kteří jsou "zasvěceni", to jest citliví a přístupní poznání vyšších – duchovních hodnot.

Díky své popularitě sochaře získal přízeň magistrátu a tím i nejlepší nárožní pozemek. Na něm dal podle vlastního návrhu pro sebe a svou manželku dal v roce 1911 postavit vilu jako rezidenci s ateliérem. Stavba znázorňuje umělcovu secesní představu harmonie organických tvarů. Na sečené obilné pole se stopou kosy má upomínat do oblouku otočený konvexní půdorys monumentální stavby z režného zdiva, sevřené mezi plastickými sloupy upomínajícími na snopy obilí nebo lotosové květy. Řešení vstupu je příbuzné předsíni starověkého chrámu v egyptském Luxoru. Oproti tomu jednoduché geometrické řešení dveří a velkých oken je v souladu s pozdní fází geometrické secese a nastupující moderny. Byl jedním z prvních domů s plochou střechou v Praze. Interiéry vily včetně nábytku jsou rovněž Bílkovým dílem. Bílkova manželka Berta, rozená Nečasová, darovala po manželově smrti vilu i s ateliérem a souborem soch městu Praha. Prostorný umělcův ateliér je dnes součástí expozice Galerie hlavního města Prahy, která v objektu sídlí od roku 1963.

Vila byla v letech 2008 až 2010 zrekonstruována, veškeré kanceláře přesunuty do sousední vily č. 3, terén zahrady byl rovněž upraven, prostříhán živý plot, pokáceny břízy a další dřeviny, přerostlé smrky zkráceny na poloviční výšku. 24. září 2010 jako galerie opět otevřena pro veřejnost.[6]

"Bílkova vila představuje komplexní stylový celek, koncipovaný velkou tvůrčí osobností. Patří proto k nejvýznamnějším muzeím, jež charakterizují Prahu z období secese. Ve srovnání s honosnými secesními fasádami v Pařížské třídě a s některými vilami v Bubenči však jde o dílo naprosto konsistentní, jež nezapírá svůj český původ, i když se hlásí k myšlenkám světovým'.

V červnu 2022 byla k výročí 150. narozenin Františka Bílka otevřena ve vile nová stálá expozice, v níž jsou kromě původního vybavení interiéru prezentována díla z jeho vrcholného tvůrčího období. V prostorách bývalého ateliéru jsou vystaveny monumentální sochy a figurální kompozice včetně návrhu pražského Husova pomníku. Další sochařská díla, grafická a keramická tvorba jsou rozmístěna po celém interiéru vily. Do největší místnosti v prvním patře byl instalován rozměrný model Žižkova pomníku (1912–1925).[2]

Architektura

Architektura této stavby byla přesně promyšlena a měla podle jejího tvůrce symbolizovat „…život jako pole plné zralých klasů, skýtající výživu bratří na každý den“. Tato myšlenka se projevila v realizaci vysokými sloupy (z nichž některé jsou jen ve zlomku) ve tvaru snopů obilných klasů, které jako podpůrné sloupy nesoucí římsy stojí před průčelím budovy. Připomínají tak lotosové sloupy egyptských chrámů. Mimo to je do stavby včleněna řada jiných symbolů, hlavně křesťanských.[7] Vila je ojedinělým dokladem symbolismu v evropské architektuře.

Galerie

Odkazy

Reference

  1. Bílkova vila - Památkový Katalog. pamatkovykatalog.cz [online]. [cit. 2023-03-28]. Dostupné online. 
  2. a b Bílkova vila. GHMP [online]. 2020-07-02 [cit. 2023-03-28]. Dostupné online. 
  3. Iconic Houses. Národní památkový ústav. Projekty. [cit. 2023-12-05]. Dostupné online
  4. Villa Bílek. Iconic Houses. [cit. 2023-12-05]. Dostupné online. (anglicky)
  5. František Bílek:Stavba budoucího chrámu v nás. 1. vyd. s ilustracemi autora, bibliofilie Sáňka Meditace Praha 1908; 2. vyd.: Nadace Lyry Pragensis, Praha 1996, ISBN 9788070590447
  6. http://www.novinky.cz/bydleni/reality-a-finance/208750-zrekonstruovana-bilkova-vila-se-opet-otevre-verejnosti-24-zari.html
  7. P. Krajči, D. Dvořáková, Z.Lukeš, R. Sedláková, P. Veverka, P. Vlček: Slavné pražské vily, Praha Foibos 2007, ISBN 80-7037-128-5, str. 51-53

Literatura

  • Petr Wittlich, Jindřich Vybíral, Zdeněk Lukeš, Martin Krummholz, Hana Larvová: František Bílek a jeho pražský ateliér. Vydala GHMP Praha 2010, ISBN 978-80-7010-769-0

Související články

Externí odkazy

Média použitá na této stránce

Flag of the Czech Republic.svg
Vlajka České republiky. Podoba státní vlajky České republiky je definována zákonem České národní rady č. 3/1993 Sb., o státních symbolech České republiky, přijatým 17. prosince 1992 a který nabyl účinnosti 1. ledna 1993, kdy rozdělením České a Slovenské Federativní republiky vznikla samostatná Česká republika. Vlajka je popsána v § 4 takto: „Státní vlajka České republiky se skládá z horního pruhu bílého a dolního pruhu červeného, mezi něž je vsunut žerďový modrý klín do poloviny délky vlajky. Poměr šířky k její délce je 2 : 3.“
Praha Bílkova vila 2.jpg
Autor: VitVit, Licence: CC BY-SA 4.0
Bílkova vila v Praze
Sochy v interiéru Bílkovy vily.jpg
Autor: Miroslava Fišerová, Licence: CC BY-SA 4.0
sochy v interiéru Bílkovy vily
František Bílek - Bílkova vila Praha 6, reliéf na severní stěně.jpg
Autor: Dobroš, Licence: CC BY-SA 4.0
František Bílek - Bílkova vila Praha 6, reliéf na severní stěně
Bílkova vila ateliér 1927.jpg
Ateliér Františka Bílka, Praha, 1927
Bílkova vila (04).jpg
Autor:
This image is a work by Miloslav Rejha (User:M.Rejha). When reusing, please credit me as: Miloslav Rejha, Wikimedia Commons.

I would appreciate being notified if you use my work outside Wikimedia. Do not copy this image illegally by ignoring the terms of the license below, as it is not in the public domain. If you would like special permission to use, license, or purchase the image please contact me. More of my work can be found in my photostream on Flickr.

, Licence: CC BY-SA 3.0
Bílkova vila
Bílkova vila (06).jpg
Autor:
This image is a work by Miloslav Rejha (User:M.Rejha). When reusing, please credit me as: Miloslav Rejha, Wikimedia Commons.

I would appreciate being notified if you use my work outside Wikimedia. Do not copy this image illegally by ignoring the terms of the license below, as it is not in the public domain. If you would like special permission to use, license, or purchase the image please contact me. More of my work can be found in my photostream on Flickr.

, Licence: CC BY-SA 3.0
Bílkova vila
Socha Mojžíše v interiéru Bílkovy vily.jpg
Autor: Miroslava Fišerová, Licence: CC BY-SA 4.0
socha Mojžíše v interiéru Bílkovy vily
Vstup do Bílkovy vily v Praze.jpg
Autor: Miroslava Fišerová, Licence: CC BY-SA 4.0
vstup do Bílkovy vily v Praze - v popředí sousoší Komenský se loučí s vlastí