Bílov (okres Plzeň-sever)

Bílov
Severní strana návsi
Lokalita
Status	obec
Pověřená obec	Kralovice
Obec s rozšířenou působností	Kralovice (správní obvod)
Okres	Plzeň-sever
Kraj	Plzeňský
Historická země	Čechy
Stát	Česko Česko
Zeměpisné souřadnice	50°1′5″ s. š., 13°25′30″ v. d.
Základní informace
Počet obyvatel	80 (2024)[1]
Rozloha	6,22 km²[2]
Katastrální území	Bílov v Čechách
Nadmořská výška	552 m n. m.
PSČ	331 41
Počet domů	33 (2021)[3][4]
Počet částí obce	1
Počet k. ú.	1
Počet ZSJ	1
Kontakt
Adresa obecního úřadu	Bílov 3 331 41 Kralovice obecbilov@volny.cz
Starosta	Mgr. Pavel Bulín
Oficiální web: www.bilovukralovic.cz
(c) Karte: NordNordWest, Lizenz: Creative Commons by-sa-3.0 de Bílov
Další údaje
Kód obce	530239
Kód části obce	4391
Geodata (OSM)	OSM, WMF
multimediální obsah na Commons
Zdroje k infoboxu a českým sídlům. Některá data mohou pocházet z datové položky.

Bílov (německy Bilau) je malá obec v severní části okresu Plzeň-sever. Obec má 80^[1] obyvatel. Obec je součástí Mikroregionu Kralovicko.

Vesnice se rozkládá v nadmořské výšce 560 m na jihovýchodním úpatí kopce Bukovce v Žihelské pahorkatině. Bílov leží 5,5 km severozápadně od Kralovic.

Ves byla pravděpodobně založena mezi roky 1175 a 1197 z pověření plaského kláštera. Své jméno získala po svém zakladateli Bílovi. Ves čítala 16 nájemných rolníků, roku 1404, kdy je ves poprvé písemně připomínána, získali rolníci od opata Bohumíra právo zákupní na obhospodařovanou půdu.

Roku 1419 začaly husitské války, během kterých byl vypleněn klášter v sousedním Potvorově a roku 1420 i samotný plaský klášter. Osiřelý klášter nepřinášel králi Zikmundovi žádný zisk a tak jej spolu s Kralovicemi a 14 vesnicemi včetně Bílova připsal bratřím Hanušovi a Bedřichovi z Kolovrat. Bratří byli nepřáteli Táborů a sirotků, kteří roku 1425 vtrhli do kraje a jejich majetek vyplenily. V Bílově shořely 4 z 16 statků, dva z nich byly obnoveny teprve roku 1570.

Po smrti Bedřicha z Kolovrat roku 1432 připadl Bílov k Hanušově krašovskému panství a Bílov zůstal v držení Hanuše až do jeho smrti. Jeho syn a dědic Hanuš II. z Kolovrat, toho času probošt kapituly pražské a administrátor arcibiskupství, roku 1480 postoupil Újezd s dalšími vesnicemi a polovinou městečka Kralovic nazpět plaskému klášteru za 1 600 kop. K roku 1556 byl Bílov jednou z pěti vsí, které byly v majetku kláštera. V roce 1558 bylo v Bílově uváděno 12 usedlostí, za třicetileté války byla ves z části poničena.

Ke klášteru ves patřila s malými přestávkami až do jeho zrušení roku 1785, poté přešla do správy Náboženského fondu. Roku 1826 koupil plaské panství i s Bílovem kancléř kníže Metternich. V letech 1909 a 1931 postihly katastrofální požáry celý Bílov a většina dřevěných stavení s doškovými střechami shořela.

Od 1. července 1985 do 31. prosince 1992 byla vesnice součástí města Kralovice a od 1. ledna 1993 je samostatnou obcí, ale Bukovina, Řemešín a Trojany již zůstaly součástí Kralovic. Od 1. ledna 1976 do 30. června 1985 k obci patřily Bukovina, Potvorov, Řemešín, Trojany a Vysoká Libyně.^[5]

• Kaple z roku 1882
• Kamenné baby s vytesanými kříži
• Dřevěná sýpka čp. 17
• Boží muka z 1549 se smírčím křížem v sousedství

• Matěj Ondřej Kondel – stavitel plaského kláštera

Bílov sousedí na východě s vesnicí Vysoká Libyně, na jihu se Sedlcem a na západě s Potvorovem. Jihovýchodně od vsi pramení Sedlecký potok, na severu je hranice přírodního parku Jesenicko.

• 
  Severozápadní část návsi
• 
  Pomník padlým v první světové válce
• 
  Kaple
• 
  Boží muka u silnice do Vysoké Libyně
• 
  Hraniční kámen

• BUKAČOVÁ, Irena; FÁK, Jiří; FOUD, Karel. Severní Plzeňsko I = Landkreis Pilsen Nord. I. Domažlice: Nakladatelství Českého lesa, 2001. ISBN 80-86125-23-8. 
• Kralovicko – kronika regionu, ročník 2002/2003, číslo 2, Karel Rom, 2002

• Obrázky, zvuky či videa k tématu Bílov na Wikimedia Commons
• Bílov v Registru územní identifikace, adres a nemovitostí (RÚIAN)
• Obec Bílov