Bítovánky (Želetava)
Bítovánky | |
---|---|
Centrum Bítovánek | |
Lokalita | |
Charakter | místní část |
Obec | Želetava |
Okres | Třebíč |
Kraj | Vysočina |
Historická země | Morava |
Stát | Česko |
Zeměpisné souřadnice | 49°8′44″ s. š., 15°41′30″ v. d. |
Základní informace | |
Počet obyvatel | 179 (2021)[1] |
Katastrální území | Bítovánky (5,4 km²) |
Nadmořská výška | 590 m n. m. |
PSČ | 675 26 |
Počet domů | 72 (2011)[2] |
(c) Karte: NordNordWest, Lizenz: Creative Commons by-sa-3.0 de Bítovánky | |
Další údaje | |
Kód části obce | 195979 |
Kód k. ú. | 795976 |
Geodata (OSM) | OSM, WMF |
multimediální obsah na Commons | |
Zdroje k infoboxu a českým sídlům. Některá data mohou pocházet z datové položky. |
Bítovánky (německy Klein Leitowan, dříve Bytovánky[3]) jsou vesnice, místní část Želetavy. Ve vesnici žije 179[1] obyvatel.
Název
Název se vyvíjel od varianty Byethowanky (1386), Bitowanky (1540), Bytowanky (1672), Bitowanky (1718), Bittowanky (1720), Bytowanky (1751), Bittowanky a Bitowanky (1846), Bittowanky a Bitovánky (1872) až k tvaru Bítovánky v roce 1924. Místní jméno je zdrobnělinou jména Bítovany a znamenalo ves lidí z Bítova.[4]
Geografická charakteristika
Katastrální území Bítovánek leží v Kraji Vysočina v okrese Třebíč. Na jihu a západě sousedí s Želetavou, na severu s Lesnou a Štěměchami a na východě s Cidlinou.
Bítovánky se rozkládají v jihozápadní části svého území. Nadmořská výška zastavěné části obce se pohybuje kolem 590 m. Území Bítovánek se výrazně zvyšuje k východu v trati Kopálky (až 656 m) a k severu v trati Dlouhá seč (až 676 m), asi 800 m na jihovýchod od nejvyššího kopce v okolí Mařenka. Bítovánky leží v těsné blízkosti mateřské obce Želetava, s níž jsou spojeny silnicí č. II/410. V severní části území v podhůří Mařenky pramení v nadmořské výšce asi 660 m Bítovánský potok. Cestou k jihu napájí Zadní rybník, v Bítovánkách se stáčí k západu, teče do Želetavy a tam se vlévá do Želetavky.
Historický vývoj
Bítovánky byly od starodávna samostatným statkem. První písemná zpráva o vsi je z roku 1360, kdy se uvádějí jako majetek Jimrama z Jakubova. Již koncem 14. století náležely Bítovánky Bořitům z Budče. V průběhu staletí se majitelé Bítovánek velmi často střídali, až společně se statkem Krasonice byly Bítovánky roku 1748 prodány k panství Telč, kdy je koupil za 42 000 zlatých a 100 dukátů František Antonín hrabě Lichtenštejn-Kastelkorn a při dělení statků Podstatských-Lichtenštejnů roku 1828 se panství Želetava dostalo mladší větvi rodu Podstatských-Lichtenštejnů. Součástí želetavského panství byl statek Bítovánky až do roku 1849 jako samostatně vedený a zdanitelný. Poté statek sdílel osudy želetavského velkostatku až do roku 1945.
Podle lánového rejstříku před třicetiletou válkou byly v Bítovánkách 4 usedlosti, z toho zůstaly za války osazeny 2 a 2 zpustly. Ve vsi byli 1 pololáník a 1 domkář s půdou.
Podle vceňovacího operátu žilo roku 1843 v Bítovánkách 253 obyvatel, z toho 115 mužů a 138 žen ve 39 domech a 62 domácnostech. Z nich se živilo 15 zemědělstvím, 4 živnostmi, 1 obojím a 2 měli jiné zaměstnání, vedle 40 nádeníků. Desátky byly odváděny panství Želetava. Z Bítovánek se jezdilo na týdenní středeční trhy do Želetavy. Z uvedených živností zde byl 1 mlynář, 1 kovář a 2 krejčí.[5]
Správní začlenění obce od roku 1850[5]
Do roku 1849 byly Bítovánky součástí panství Želetava ve Znojemském kraji. V letech 1850 až 1855 podléhaly politické pravomoci Podkrajského úřadu v Dačicích a v soudní správě Okresnímu soudu v Telči. Po zřízení smíšených okresních úřadů s politickou a soudní pravomocí byly v letech 1855 až 1868 podřízeny Okresnímu úřadu v Telči. Z hlediska územní správy byly Bítovánky vedeny v letech 1869–1930 jako obec v okrese Dačice (dříve též pod názvy Bitovánky a Bytovánky), od roku 1950 jako obec v okrese Moravské Budějovice a od roku 1961 jako část Želetavy v okrese Třebíč.[6] v Jihomoravském kraji až do zrušení Okresního úřadu v Třebíči koncem roku 2002. Od roku 2003 spadají pod pověřený Městský úřad v Moravských Budějovicích v samosprávném kraji Vysočina.
Statistika počtu domů a obyvatel
V roku 1880 měla obec 50 domů a 273 obyvatel, roku 1900 48 domů a 281 obyvatel, roku 1921 49 domů a 262 obyvatel, roku 1930 60 domů a 281 obyvatel, roku 1947 70 domů a 266 oby¬vatel, roku 1950 65 domů a 230 obyvatel, roku 1970 59 domů a 227 obyvatel, roku 1982 53 domů a 206 obyvatel.[5]
Rok | 1869 | 1880 | 1890 | 1900 | 1910 | 1921 | 1930 | 1950 | 1961 | 1970 | 1980 | 1991 | 2001 |
---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|
Počet obyvatel | 277 | 278 | 295 | 281 | 265 | 262 | 281 | 230 | 217 | 227 | 206 | 177 | 181 |
Vývoj obce do současnosti
Ve 2. polovině 19. a v 1. polovině 20. století se většina obyvatelstva živila zemědělstvím. V roce 1900 byla výměra hospodářské půdy obce 525 ha. Živnosti roku 1911: 2 bednáři, 1 hostinský, 1 kramář a 1 krejčí.Roku 1924: dvůr a revír velkostatku Želetava A. Attemsové, živnosti: 1 hostinský, 14 hospodařících rolníků. Obec byla elektrifikována připojením na síť ZME Brno roku 1938. JZD byl o založeno roku 1950, roku 1960 bylo sloučeno s JZD Želetava do JZD Mír Želetava.[5]
Nyní převládající zaměstnání: zemědělství.
Odkazy
Reference
- ↑ a b Český statistický úřad: Výsledky sčítání 2021 – otevřená data. Dostupné online. [cit. 2022-11-01]
- ↑ Historický lexikon obcí České republiky – 1869–2011. 21. prosince 2015. Dostupné online.
- ↑ Matriky - ACTA PUBLICA. www.mza.cz [online]. [cit. 2022-01-18]. Dostupné online.
- ↑ HOSÁK, Ladislav; ŠRÁMEK, Rudolf. Místní jména na Moravě a ve Slezsku A-L. Svazek I. Praha: Academia, 1970. S. 73.
- ↑ a b c d NEKUDA, Vladimír. Vlastivěda moravská Dačicko, Slavonicko, Telčsko. 2005. vyd. Brno: Muzejní spolek Brno, 2005. 1070 s. ISBN 80-7275-059-3. S. 820–822.
- ↑ Český statistický úřad. Historický lexikon obcí České republiky 1869–2005. Příprava vydání Balcar, Vladimír; Havel, Radek; Křídlo, Josef; Pavlíková, Marie; Růžková, Jiřina; Šanda, Robert; Škrabal, Josef. Svazek 2. Praha: Český statistický úřad, 2006. 2 svazky (624 s.). ISBN 80-250-1310-3. S. 41.
- ↑ Český statistický úřad. Historický lexikon obcí České republiky 1869–2005. Příprava vydání Balcar, Vladimír; Havel, Radek; Křídlo, Josef; Pavlíková, Marie; Růžková, Jiřina; Šanda, Robert; Škrabal, Josef. Svazek 1. Praha: Český statistický úřad, 2006. 2 svazky (760 s.). ISBN 80-250-1311-1. S. 592–593.
Související články
Externí odkazy
- Obrázky, zvuky či videa k tématu Bítovánky na Wikimedia Commons
- Encyklopedické heslo Bítovánky v Ottově slovníku naučném ve Wikizdrojích
Média použitá na této stránce
Vlajka České republiky. Podoba státní vlajky České republiky je definována zákonem České národní rady č. 3/1993 Sb., o státních symbolech České republiky, přijatým 17. prosince 1992 a který nabyl účinnosti 1. ledna 1993, kdy rozdělením České a Slovenské Federativní republiky vznikla samostatná Česká republika. Vlajka je popsána v § 4 takto: „Státní vlajka České republiky se skládá z horního pruhu bílého a dolního pruhu červeného, mezi něž je vsunut žerďový modrý klín do poloviny délky vlajky. Poměr šířky k její délce je 2 : 3.“
(c) Karte: NordNordWest, Lizenz: Creative Commons by-sa-3.0 de
Location map of the Czech Republic
Autor:
- Information-silk.png: Mark James
- derivative work: KSiOM(Talk)
A tiny blue 'i' information icon converted from the Silk icon set at famfamfam.com
Autor: Jiří Sedláček, Licence: CC BY-SA 3.0
Centrum Bítovánek, okr. Třebíč