Bítovští z Bítova

Bítovští z Bítova
Země	České království České království / Slezské knížectví Slezské knížectví
Tituly	vladykové
Zakladatelé	Zdeněk ze Střevace a jeho syn Jan
Rok založení	14. století
Vymření po meči	1639 (Bernard)
Poslední vládce	Jindřich
Některá data mohou pocházet z datové položky.

Bítovští z Bítova byli vladycký rod ze Slezska, přesněji z vesnice Bítova u Nového Jičína na Opavsku. Existoval ještě jeden rod píšící se z Bítova, ovšem s Bítovskými z Bítova nebyl příbuzensky spřízněn. Pocházeli z Čech, dále tu žili Bítovští ze Slavíkovic a Bítovští z Lichtenburka.

Historie

Nejstarší zmínky pocházejí z konce 13. století. Prvním známým držitelem Bítova byl roku 1377 Ješek z Bítova, jeho potomci k rodovému majetku přidali Hrabyni, Klimkovice. Kromě Václava Bítovského z Bítova se nikdo významněji do historie nezapsal. Jako poslední člen rodu se roku 1639 uvádí Bernard.

Nejvýznamnější postavou rodu byl evangelík Václav Bítovský z Bítova, který stál na straně stavovské opozice proti císaři. Oženil se s Bohunkou, dcerou Viléma z Víckova, jež zdědila bohaté statky v Bystřici pod Hostýnem a v Prusinovicích. Díky jejímu majetku se dostal do významných funkcích, zasedal v různých stavovských komisích, na zemském soudu, coby direktor reprezentoval rytířský stav. Účastnil se rovněž vyšetřování velezrady faráře Jana Sarkandera z Holešova. Později se však dostal do sporů ohledně sousedních panství Albrechta z Valdštejna. Po Bílé hoře emigroval, bojoval proti Habsburkům, roku 1627 jej ve Slezsku zajal Albrecht z Valdštejna, odvedl do Brna, kde byl Václav vyslýchán, mučen a následně popraven, jako jediný z moravských povstalců.

Kromě věna přinesla Bohunka do rodiny i právo na další majetek, vedla spory o dědictví po Václavu Nekšovi z Landeka s manželkou Albrechta z Valdštejna, Lukrécií Nekšovou z Landeka. Spor však Bohunka prohrála, emigrovala do Polska, po návratu do vlasti v roce 1630 žila v naprosté v bídě až do své smrti.

Erb

Za znak pojali netradiční hořící srdce. Bartoloměj Paprocký z Hlohol a Paprocké Vůle toto znamení vysvětluje příběhem o předkovi rodu, který napomohl milostnému sblížení kyperského prince s francouzskou princeznou a za odměnu získal do erbu hořící srdce.

Související články

• Seznam českých, moravských a slezských šlechtických rodů

Odkazy

Reference

Literatura

• HALADA, Jan. Lexikon české šlechty : Erby, fakta, osobnosti, sídla a zajímavosti. 1. Praha: Akropolis, 1992. ISBN 80-901020-3-4. Kapitola Bítovští z Bítova, s. 23–24. 
• LIŠKA, David. Ke sporu o dědictví po Václavu Nekšovi z Landeku. Scazek 49/3. Brno: Muzejní a vlastivědná společnost v Brně, 1997. S. 280–286. (česky) 
• LIŠKA, David. Moravský rytíř Václav Bítovský z Bítova. K 370. výročí smrti na popravním lešení v Brně, 1. část. Svazek 50/4. Brno: Muzejní a vlastivědná společnost v Brně, 1998. S. 358–365. (česky) 
• LIŠKA, David. Moravský rytíř Václav Bítovský z Bítova. K 370. výročí smrti na popravním lešení v Brně, 2. část. Svazek 51/1. Brno: Muzejní a vlastivědná společnost v Brně, 1999. S. 58–67. (česky) 
• LIŠKA, David. "A tu jim vinu dávám..." Václav a Bohunka Bítovští ve světle olomouckých půhonů.. Svazek 118/1. Brno: Matice moravská, 1999. S. 131–148. (česky) 

• LIŠKA, David. Václav Bítovský z Bítova, jeho život a politická činnost na Opavsku do roku 1614.. Svazek 126/1. Brno: Matice moravská, 2007. S. 83–99. (česky)