Bítov (Radenín)
| Bítov | |
|---|---|
 (c) Pavel Hrdlička, Wikipedia, CC BY-SA 4.0 | |
| Lokalita | |
| Charakter | malá vesnice |
| Obec | Radenín |
| Okres | Tábor |
| Kraj | Jihočeský kraj |
| Historická země | Čechy |
| Stát |  Česko |
| Zeměpisné souřadnice | 49°22′43″ s. š., 14°49′5″ v. d. |
| Základní informace | |
| Počet obyvatel | 29 (2021)[1] |
| Katastrální území | Bítov u Radenína (5,46 km²) |
| PSČ | 391 55 |
| Počet domů | 25 (2021)[2] |
 (c) Karte: NordNordWest, Lizenz: Creative Commons by-sa-3.0 de  Bítov | |
| Další údaje | |
| Kód části obce | 137502 |
| Kód k. ú. | 737500 |
| Geodata (OSM) | OSM, WMF |
 multimediální obsah na Commons | |
 Zdroje k infoboxu a českým sídlům.Některá data mohou pocházet z datové položky. | |
Bítov (německy Bitow) je malá vesnice, část obce Radenín v okrese Tábor v Jihočeském kraji. V roce 2011 zde trvale žilo čtyřicet obyvatel.[3] V Bítově je evidováno 23 adres.
Leží 1,9 kilometru severozápadně od Radenína; 2,2 kilometru jihozápadně od obce Hroby; 3,3 kilometru jižně od města Chýnov; jedenáct kilometrů východně od Tábora; sedmnáct kilometrů jihozápadně od Pacova. Do obce (dva kilometry) vede komunikace ze silnice č. 409 (Planá nad Lužnicí–Chýnov–Černovice).
Název
Výchozím slovem původu názvu vsi je asi „Viet“, což znamenalo „smlouva“, hláskovým vývojem se „V“ změnilo na „B“. Uvádí se i výklad vycházející z osobního jména „Vít“, pravděpodobnější je však první verze.[zdroj?]
Historie
První písemná zmínka o vesnici pochází z roku 1379.[4]
Než se stal Bítov součástí obce Radenín – v 17. století – příslušel od roku 1250 k Chýnovu. Stála zde dvě stavení (samoty), patrně bratří Pavla a Vojtěcha Bítových. Tyto usedlosti kolem roku 1320 zanikají a další zmínka o Bítovu je datována až rokem 1379, kdy se hovoří o rodinách Staňků a Marešů. (Jakýsi Ondřej Mareš z Bítova odešel roku 1421 k husitům jako bojovník) Staňkům patřil v té době v obci mlýn a mimo mlýna vlastnili obě zpříbuzněné rodiny ještě jedenáct lánů polí. Zdali byli Staňkové a Marešové potomci původních bratrů Bítových, nelze doložit. Po třicetileté válce přibyli do Bítova ještě další dva usedlíci z irského Gordonova pluku.
V roce 1941 byla obec elektrifikována, v roce 1951 byl uzavřen mlýn pro malou výrobní kapacitu. O rok dříve zde žilo 84 obyvatel.
Obyvatelstvo
| Rok | 1869 | 1880 | 1890 | 1900 | 1910 | 1921 | 1930 | 1950 | 1961 | 1970 | 1980 | 1991 | 2001 | 2011 | 2021 |
|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|
| Počet obyvatel | 148 | 140 | 137 | 128 | 140 | 127 | 117 | 80 | 75 | 54 | 41 | 41 | 33 | 40 | 29 |
| Počet domů | 13 | 14 | 17 | 17 | 18 | 18 | 20 | 23 | 23 | 20 | 15 | 24 | 24 | 22 | 25 |
Obecní správa
Při sčítání lidu v letech 1850–1917 Bítov byl osadou obce Záhostice v okrese Tábor. V letech 1918–1959 byl samostatnou obcí v okrese Tábor. Od roku 1960 je částí obce Psárov v okrese Tábor.[7]
Pamětihodnosti
- Kaplička svatého Jana na návsi
- Studna na návsi („Vodní zdroj pro obec Bítov“)
Další fotografie
(c) Pavel Hrdlička, Wikipedia, CC BY-SA 4.0Kaple na návsi
(c) Pavel Hrdlička, Wikipedia, CC BY-SA 4.0Zbytky mostu na východě vesnice
(c) Pavel Hrdlička, Wikipedia, CC BY-SA 4.0Bývalý mlýn u Turoveckého potoka
Odkazy
Reference
- ↑ Český statistický úřad: Výsledky sčítání 2021 – otevřená data. Dostupné online. [cit. 2022-11-01].
- ↑ Český statistický úřad: Výsledky sčítání 2021 – otevřená data. Dostupné online.
- ↑ Český statistický úřad. Statistický lexikon obcí České republiky 2013. Praha: Český statistický úřad, 2013. 900 s. Dostupné online. ISBN 978-80-250-2394-5. S. 216.
- ↑ Český statistický úřad. Historický lexikon obcí České republiky 1869–2005 (1. díl). Praha: Český statistický úřad, 2006. 760 s. Dostupné online. ISBN 80-250-1310-3. S. 264.
- ↑ Historický lexikon obcí České republiky 1869–2011 [online]. Praha: Český statistický úřad, rev. 2015-12-21 [cit. 2024-07-25]. Dostupné online.
- ↑ Výsledky sčítání 2021 – otevřená data [online]. [cit. 2024-07-25]. Dostupné online.
- ↑ Historický lexikon obcí České republiky – 1869–2011. Díl IV. Abecední přehled obcí a částí obcí. Praha: Český statistický úřad, 2015-12-21. Dostupné online. S. 20.
Literatura
- CIKHART, Roman. Táborsko. Popis přírodní, historický a národopisný. Tábor: Tiskový odbor učitelské jednoty Komenský, 1922. 236 s.
Externí odkazy
Obrázky, zvuky či videa k tématu Bítov na Wikimedia Commons - Bítov v Registru územní identifikace, adres a nemovitostí (RÚIAN)
Média použitá na této stránce
Vlajka České republiky. Podoba státní vlajky České republiky je definována zákonem České národní rady č. 3/1993 Sb., o státních symbolech České republiky, přijatým 17. prosince 1992 a který nabyl účinnosti 1. ledna 1993, kdy rozdělením České a Slovenské Federativní republiky vznikla samostatná Česká republika. Vlajka je popsána v § 4 takto: „Státní vlajka České republiky se skládá z horního pruhu bílého a dolního pruhu červeného, mezi něž je vsunut žerďový modrý klín do poloviny délky vlajky. Poměr šířky k její délce je 2 : 3.“
(c) Karte: NordNordWest, Lizenz: Creative Commons by-sa-3.0 de
Location map of the Czech Republic
Autor:
- Information-silk.png: Mark James
- derivative work: KSiOM(Talk)
A tiny blue 'i' information icon converted from the Silk icon set at famfamfam.com
(c) Pavel Hrdlička, Wikipedia, CC BY-SA 4.0
Bítovský Mlýn u Turoveckého potoka v Bítově, části Radenína
(c) Pavel Hrdlička, Wikipedia, CC BY-SA 4.0
Náves v Bítově, části Radenína
(c) Pavel Hrdlička, Wikipedia, CC BY-SA 4.0
Zbytky mostu v Bítově, části Radenína
(c) Pavel Hrdlička, Wikipedia, CC BY-SA 4.0
Kaple v Bítově, části Radenína