Búri
Búri je v severské mytologii otcem Bora a dědem Ódina, Viliho a Véa či Ódina, Höniho a Lodura. Objevuje se ve skladbě Gylfiho oblouznění z Prozaické Eddy, v pasáži zabývající se počátky světa a krávou Audhumlou, jejímž mlékem se živil Ymi. Tato kráva také stvořila Búriho:
Olizovala ojíněné kameny, které byly slané. Prvního dne, kdy je lízala, vyvstaly večer z kamene lidské vlasy, druhého dne lidská hlava a třetího dne tam byl celý muž. Nazývá se Búri. Byl krásného vzhledu, velký a silný. Zplodil syna, jenž se jmenoval Bor ...—Snorri Sturluson, Gylfiho oblouznění, Prozaická Edda, [1]
Kromě textu v Gylfiho oblouznění je Búri zmiňován v Jazyce básnickém, kde je Ódin označován za Búriho dědice.[2]
Búriho jméno snad znamená „výrobce“ či „otec“; jakým způsobem zplodil svého syna Bora, není v pramenech nijak zmiňováno.[3] John Lindow se domnívá, že tak učinil skrze pohlavní styk s nejmenovanou partnerkou a neplodil tak jako Ymi sám od sebe.[4] Jacob Grimm navrhl ztotožnění představitelů tří božských generací: Búriho, Bora a Ódina, Viliho a Véa s mytickými prapředky kontinentálních Germánů, kteří jsou známí jako Tuisto, Mannus a zakladatelé kmenů Ingaevonů, Hermiononů a Istaevonů.[5]
Reference
- ↑ Runarmál - Gylfiho oblouznění [online]. [cit. 2019-11-13]. Dostupné online.
- ↑ Sacred Texts - Skáldskaparmál [online]. [cit. 2019-11-13]. Dostupné online.
- ↑ SIMEK, Rudolf. Dictionary of Northern Mythology. [s.l.]: D.S. Brewer, 2002. ISBN 0-85991-513-1. S. 47.
- ↑ LINDOW, John. Norse Mythology: A Guide to Gods, Heroes, Rituals, and Beliefs. [s.l.]: Oxford University Press, 2007. Dostupné online. ISBN 978-0195153828. S. 90.
- ↑ GRIMM, Jacob. Teutonic Mythology. London: G. Bell and Sons, 1883. S. 349.
Externí odkazy
Obrázky, zvuky či videa k tématu Búri na Wikimedia Commons
Média použitá na této stránce
An illustration of the cow Auðumbla licking Búri out of a salty ice-block, from an Icelandic 18th century manuscript.