Búrové
Búrové | |
---|---|
Populace | |
cca 1,5 mil.[1] | |
Jazyk(y) | |
afrikánština | |
Náboženství | |
protestantství (afrikánský kalvinismus, reformovaná církev) | |
Příbuzné národy | |
Afrikánci, Basteři, Barevní, Griquové |
Búrové (afrikánsky a nizozemsky boer,[2] česky sedlák) byli protoafrikánsky mluvící osadníci obývající východní hranici Kapska[3] v jižní Africe v průběhu 18. a velké části 19. století. Od roku 1652 do roku 1795 tuto oblast kontrolovala nizozemská východoindická společnost, ale Spojené království ji v roce 1806 začlenilo do Britského impéria.[4] Šlo o potomky především nizozemských, vlámských a fríských kalvinistů, německých luteránů a francouzských hugenotů, kteří se usídlili v Jižní Africe v 17. a 18. století. V menším množství mají kořeny i skandinávské, polské, portugalské, italské, španělské, skotské, anglické, irské a velšské.
Termín Búrové se také vztahoval na ty kdo opustili Kapsko během 19. století, aby se usadili v Oranžském svobodném státě, Transvaalu (búrské republiky) a v menší míře i Natalu. Emigrovali z Kapska, aby žili mimo dosah britské koloniální správy, přičemž jejich důvody pro to byly především nový anglosaský právní systém zavedený v Kapsku a britské zrušení otroctví v roce 1833.
Za druhé búrské války je Britové drželi v koncentračních táborech, aby tak búrské partyzány připravili o jejich zázemí. Potomky historických Búrů[5] jsou Afrikánci, jejichž pojmenování vzniklo od jejich jazyka - afrikánštiny. Jde o nejpočetnější skupinu Bílých Jihoafričanů.
Búrští vojáci
Búrové byli organizováni do „úderných oddílů-komand“ pojmenovaných podle jejich domovského města nebo okrsku. Nepoužívali uniformy, ale běžný civilní oděv, a to i během fáze konvenčních bojů druhé búrské války. Byli vyzbrojeni puškou německé výroby Mauser M1895 a svoji munici nosili po kapsách. V rukou Búrů, kteří byli vynikajícími střelci, byla puška Mauser se zásobníkem a přímotažným závěrem smrtící zbraní. Búrové bojovali jako jízdní pěchota. Na bojiště přijížděli na koních, poté sesedli a bojovali jako pěšáci. K ochraně svých pozic dokonale využívali opevnění a ostnatý drát. Po porážce jejich hlavních armád se Búrové uchýlili k partyzánskému způsobu boje. Vzhledem k jejich individuální iniciativě, zručnosti při zacházení se zbraněmi a pohyblivosti představovali obávané protivníky.
Odkazy
Reference
- ↑ STÜRMANN, Jan. New Coffins, Old Flags, Microorganisms And The Future of the Boer. [s.l.]: [s.n.], 2005. Dostupné online. (anglicky)
- ↑ Bosman, D. B.; VAN DER MERWE, I. W.; HIEMSTRA, L. W. Tweetalige Woordeboek Afrikaans-Engels. [s.l.]: Tafelberg-uitgewers, 1984. ISBN 0-624-00533-X. (anglicky)
- ↑ DU TOIT, Brian M. The Boers in East Africa: Ethnicity and Identity. [s.l.]: [s.n.], 1998. Dostupné online. S. 1. (anglicky)
- ↑ Trewhella Cameron; S. B. SPIES. A new illustrated history of South Africa. [s.l.]: Southern Book Publishers, October 1991. Dostupné online. ISBN 9781868123612. (anglicky)
- ↑ KAPLAN, Irving. Area Handbook for the Republic of South Africa. [s.l.]: [s.n.] Dostupné online. S. 46–771. (anglicky)
Související články
Externí odkazy
- Obrázky, zvuky či videa k tématu búrové na Wikimedia Commons
- Slovníkové heslo Búr ve Wikislovníku
Média použitá na této stránce
The Battle of Blood River (1838) from an 1847 French book
A portrait of Sarel Cilliers.
Captured Boers on a Brittish ship, 1922
Petrus-Jacobus Joubert (1834-1900)