Býčí skála
Býčí skála | |
---|---|
Skalní stěna nad vstupem do jeskyně Býčí skála | |
Údaje o jeskyni | |
Stát | Česko |
Místo | Habrůvka |
Zeměpisné souřadnice | 49°18′26,86″ s. š., 16°41′41,22″ v. d. |
Památkový status | kulturní památka |
Kód památky | 26543/7-447 (Pk•MIS•Sez•Obr•WD) |
(c) Karte: NordNordWest, Lizenz: Creative Commons by-sa-3.0 de Býčí skála | |
multimediální obsah na Commons | |
Některá data mohou pocházet z datové položky. |
Býčí skála (německy Stierfelsen[1]) je jeskyně nacházející se ve střední části CHKO Moravský kras, severně od města Brna, v Křtinském údolí mezi městem Adamov a městysem Křtiny. Spolu s Barovou (Sobolovou) jeskyní a Rudickým propadáním tvoří po Amatérské jeskyni druhý nejdelší jeskynní systém v České republice o celkové délce přesahující 18 kilometrů.
Historie objevů
Vstupní část jeskyně byla navštěvována lidmi postupně v paleolitu, neolitu, eneolitu, době bronzové, době železné-halštatské, laténské, římské, slovanské, obdobně i ve středověku a novověku. První zmínka o jeskyni pochází z roku 1663, kdy o ní píše řeholník Zábrdovického kláštera M. A. Vigsel. Ze 7. září 1804 připomíná pamětní deska návštěvu císaře Františka I. a jeho ženy Marie Terezy. Jeskyni také v letech 1792, 1797, 1801 a 1804 navštívil majitel zdejšího panství Jan I. z Lichtenštejna.[2]
Od roku 1867 prováděl v jeskyni vykopávky Jindřich Wankel, který zde objevil sídliště z doby paleolitu. Mezi nejvýznamnější objevy patří soška bronzového býčka, kterou objevili bratranci Felklovi o dva roky později.[3]
V dalších letech pak učinil doktor Wankel nález Halštatského pohřbu. Na dně Předsíně bylo v roce 1872 nalezeno více než 40 koster a množství předmětů ze starší doby železné (halštatské).[4] Jednalo se o ostatky převážně mladých žen, s uťatou hlavou či údy. V otázce, co bylo příčinou takto uložených ostatků, nenalezli archeologové ani historici shodu. Někteří tvrdí, že těla nalezených patřila do výpravy kupecké karavany, ostatní se domnívají, že se jednalo o rituální pohřeb velmože, s patřičnou obětní skupinou.[5][6] Podle revizního výzkumu z roku 2020, který provedl tým pod vedením Martina Golce z katedry historie Filozofické fakulty Univerzity Palackého, šlo o dlouhodobě fungující pohřebiště halštatských elit z let 575 až 450 př. n. l., nikoliv o jednorázově usmrcený vyšší počet osob.[7]
Prostor jeskyně byl patrně využíván jako jeskynní svatyně. Ve starší době železné zde mohly být provozovány náboženské obřady a rituály, čemuž nasvědčuje široké spektrum nalezených obětin (lidských, zvířecích, vegetabilních a „symbolického“ usmrcování velkého množství předmětů) spojených s obřady renovace, reprodukce, obecně obnovy světa a znovuzrozením. Obdobně i nález kovárny, organické součásti svatyně, poukazuje na náboženský proces. Wanklův nález souboru není ojedinělým nálezem v popisované jeskyni.
V roce 1920 byl vyčerpán Šenkův sifon na konci Staré Býčí skály a byla objevena Nová býčí skála s aktivním tokem Jedovnického potoka.[8] Ke konci druhé světové války začali nacisté ve vstupních prostorách jeskyně budovat podzemní továrnu. Tu sice nestihli dokončit, stavebními pracemi ale došlo k nenávratnému poškození.[9]
Po válce byly mezi Býčí skálou a výtoky Jedovnického potoka objeveny Sobolova jeskyně a Májové jeskyně a dále v 80. letech byly pomocí štol a potápěčů objeveny Prolomená a Proplavaná skála, části jeskyně směřující proti toku Jedovnického potoka směrem k Rudickému propadání. Do roku 1992 byl postupně prozkoumán Jedovnický potok od Rudického propadání až k jeho vývěrům pod Býčí skálou.
Býčí skála v kultuře
V roce 2011 se v okolí Býčí skály natáčela pohádka Sněžný drak[10] a v roce 2015 v prostorách jeskyně také pohádka Korunní princ.
Fotogalerie
- Bronzová socha býčka nalezená v roce 1869 v Býčí skále
- Vitríny s nálezy z Býčí skály
- Vitríny s nálezy z Býčí skály
Odkazy
Reference
- ↑ WANKEL, Jindřich. Obrazy z Moravského Švýcarska a jeho minulosti. Brno: Muzejní a vlastivědná společnost, 1984. S. 234.
- ↑ PŘICHYSTAL, Antonín; NÁPLAVA, Miroslav. Záhada Býčí skály aneb jeskyně plná otazníků. Třebíč: Amaprint, 1995. S. 11.
- ↑ WANKEL, Jindřich. Obrazy z Moravského Švýcarska a jeho minulosti. Brno: Muzejní a vlastivědná společnost, 1984. S. 244.
- ↑ WANKEL, Jindřich. Obrazy z Moravského Švýcarska a jeho minulosti. Brno: Muzejní a vlastivědná společnost, 1984. S. 246.
- ↑ PŘICHYSTAL, Antonín; NÁPLAVA, Miroslav. Záhada Býčí skály aneb jeskyně plná otazníků. Třebíč: Amaprint, 1995. S. 70.
- ↑ ADÁMEK, František. Halštatský pohřeb v Býčí skále. Blansko: Okresní vlastivědné museum, 1972. S. 29.
- ↑ ŠÁRA, Filip. Výzkum v Býčí skále objasnil unikátní způsob dávného pohřbívání. Novinky.cz [online]. Borgis, 2021-07-29 [cit. 2021-07-29]. Dostupné online.
- ↑ PŘICHYSTAL, Antonín; NÁPLAVA, Miroslav. Záhada Býčí skály aneb jeskyně plná otazníků. Třebíč: Amaprint, 1995. S. 131.
- ↑ PŘICHYSTAL, Antonín; NÁPLAVA, Miroslav. Záhada Býčí skály aneb jeskyně plná otazníků. Třebíč: Amaprint, 1995. S. 101.
- ↑ CHARVÁT, Jan. OBRAZEM: filmaři na Býčí skále [online]. Denik.cz, 2011-08-18 [cit. 2011-08-29]. Dostupné online.
Literatura
- Kolektiv ze ZO ČSS 6-01. Býčí skála Jeskyně a člověk – příroda a kultura. Praha: Česká speleologická společnost, 2020. ISBN 978-80-87857-40-3
Související články
Externí odkazy
- Obrázky, zvuky či videa k tématu Býčí skála na Wikimedia Commons
- (česky) Býčí skála
- (česky) Rudické propadání
- (česky) Býčí skála na Turistika.cz
- (česky) Habrůvka, jeskyně Býčí skála, archeolog.cz
- (česky) 3D fotografie z jeskyně Býčí skála
- Býčí skála – Toulavá kamera [online]. Česká televize, 2018-06-17 [cit. 2019-06-25]. Dostupné online.
- Strašidelná podzemní Býčí skála ještě nevydala všechna svá tajemství na Stream.cz, 12. 11. 2020
Média použitá na této stránce
Vlajka České republiky. Podoba státní vlajky České republiky je definována zákonem České národní rady č. 3/1993 Sb., o státních symbolech České republiky, přijatým 17. prosince 1992 a který nabyl účinnosti 1. ledna 1993, kdy rozdělením České a Slovenské Federativní republiky vznikla samostatná Česká republika. Vlajka je popsána v § 4 takto: „Státní vlajka České republiky se skládá z horního pruhu bílého a dolního pruhu červeného, mezi něž je vsunut žerďový modrý klín do poloviny délky vlajky. Poměr šířky k její délce je 2 : 3.“
(c) Karte: NordNordWest, Lizenz: Creative Commons by-sa-3.0 de
Location map of the Czech Republic
Sign of cave to use in map's legend
Autor: Lasy, Licence: CC BY-SA 3.0
Bronzová socha býčka nalezená v roce 1869 v Býčí skále
Autor: Michal Klajban, Licence: CC BY-SA 3.0
Býčí skála. Moravský kras, Jihomoravský kraj, Česká republika
Býčí skála (na fotce se nachází vpravo)
Autor: Lasy, Licence: CC BY-SA 3.0
Vitríny s nálezy z Býčí skály v přírodovědeckém muzeu
Autor: Lasy, Licence: CC BY-SA 3.0
Vitríny s nálezy z Býčí skály v přírodovědeckém muzeu