Býkovec (Kaliště)

Býkovec
část vesnice s Býkoveckým rybníkem
část vesnice s Býkoveckým rybníkem
Lokalita
Charaktermalá vesnice
ObecKaliště
OkresJihlava
KrajKraj Vysočina
Historická zeměMorava
StátČeskoČesko Česko
Zeměpisné souřadnice
Základní informace
Počet obyvatel17 (2021)[1]
Katastrální územíBýkovec (1,88 km²)
PSČ588 53
Počet domů34 (2011)[2]
Býkovec
Další údaje
Kód části obce62251
Kód k. ú.662259
Geodata (OSM)OSM, WMF
Logo Wikimedia Commons multimediální obsah na Commons
Jak číst infobox Zdroje k infoboxu a českým sídlům.
Některá data mohou pocházet z datové položky.

Býkovec (německy Bikowetz) je malá vesnice, historicky s českým obyvatelstvem, část obce Kaliště v okrese Jihlava. Nachází se asi 3 km na jihozápad od Kaliště, v nadmořské výšce 647 m. Obec leží v údolí Hamerského potoka s řadou rybníků, na styku Jihlavských vrchů s Jindřichohradeckou pahorkatinou. Nejbližší železniční stanice je Jihlávka. Prochází zde silnice II/134. V roce 2009 zde bylo evidováno 36 adres.[3] V roce 2001 zde trvale žilo 19 obyvatel.[4]

Býkovec je také název katastrálního území o rozloze 1,88 km2.[5]

V letech 1869–1900 nesla obec název Bejkovec, v roce 1910 byla označena Bejkovec t. Býkovec, později již jen jako Býkovec. V letech 1869–1930 patřila do okresu Dačice, v roce 1950 do okresu Třešť, od roku 1961 je součástí obce Kaliště v okrese Jihlava.[6]

Název

Název se vyvíjel od varianty Bikowecz (1385), Bykowecz (1386, 1407, 1447), z Beykowcze (1481), Beykowitz (1678, 1718), Beikowetz (1720), Beykowetz (1751), Beikowetz a Begkowec (1846), Beikowetz a Bejkovec (1872) až k podobě Býkovec v roce 1881. Místní jméno vzniklo buď přidáním přípony -ec k názvu Býkov či přidáním přípony -ovec k osobnímu jménu Býk či substantivizací přídavného jména býkový a znamenat místo, kde se chovají býci.[7]

Historie

Ves je poprvé uváděna v historických pramenech kolem roku 1348, kdy se podle ní psal Benedikt z Býkovce. Majitelé vsi se velmi často střídali. V 17. století náležela k Panským Dubenkám, se kterými pak byla v roce 1685 prodána k Telči. Koncem 17. století byla pustá a znovu byla osídlena před rokem 1750. Pak sdílela osudy studenského panství až do roku 1849. Podle vceňovacího operátu žilo roku1843 v Býkovci 194 obyvatel, z toho 91 mužů a 103 žen ve 27 domech a 47 domácnostech. Desátky se odváděly panství Studená. Z Býkovce se jezdilo na týdenní sobotní trhy do Počátek v Čechách. Z uvedených živností zde byli 3 mlynáři, 1 kovář a 1 krejčí.

Vývoj obce do současnosti

Ve 2. polovině 19. a 1. polovině 20. století se většina obyvatelstva obce živila zemědělstvím. V roce 1900 byla výměra hospodářské půdy obce 177 ha. Živnosti roku 1911: 1 kovář, 1 mlynář a 1 obchodník se smíšeným zbožím. Roku 1924: lesní revír velkostatku Telč Podstatských - Lichtenštejnů, živnosti: 1 hostinský, 2 mlynáři, 1 trafikant, 8 hospodařících rolníků. Na Dubenském potoce samota Šimanův (Furmanův) mlýn, druhý Navrátilův mlýn v obci. Obec byla elektrifikována připojením na síť ZME Brno roku 1946. JZD bylo založeno v 50. letech 20. století, roku 1960 bylo sloučeno do JZD Jihlávka, nyní farma Javořice se sídlem v Jihlávce. Nyní převládající zaměstnání: důchodci.

Přírodní poměry

Býkovec leží v okrese JihlavaKraji Vysočina. Nachází se 2 km jihozápadně od Kaliště, 1 km severozápadně od Klatovce, 2 km severovýchodně od Panských Dubenek a 4 km východně od Horní Vilímče. Geomorfologicky je oblast součástí Česko-moravské subprovincie, konkrétně leží na rozmezí Křemešnické vrchoviny a Javořické vrchoviny a jejich podcelků Jindřichohradecká pahorkatina a Jihlavské vrchy, v jejich rámci spadá pod geomorfologické okrsky Žirovnická pahorkatina a Řásenská vrchovina.[8] Průměrná nadmořská výška činí 650 metrů. Nejvyšší bod o nadmořské výšce 701 metrů stojí jižně od vsi. Býkovcem protéká Hamerský potok, na němž se rozkládají Býkovecký rybník a Vančurův rybník, západní hranici katastru tvoří Doubravský potok.[9]

Obyvatelstvo

Podle sčítání 1930 zde žilo v 34 domech 174 obyvatel. 174 obyvatel se hlásilo k československé národnosti. Žilo zde 154 římských katolíků, 16 evangelíků a 3 příslušníci Církve československé husitské.[10]

Vývoj počtu obyvatel Býkovce[11]
Rok18691880189019001910192119301950196119701980199120012011
Počet obyvatel150183204173182190174109986534261912

Hospodářství a doprava

V obci sídlí firma EKOCHEP, s.r.o.[12] Obcí prochází silnice II. třídy č. 134 z Panských Dubenek do Kaliště.[13] Dopravní obslužnost zajišťuje dopravce ICOM transport. Autobusy jezdí ve směrech Pelhřimov, Horní Cerekev, Horní Ves, Počátky, Jihlava, Horní Vilímeč, Studená, Třešť a Batelov.[14]

Školství, kultura a sport

Místní děti dojíždějí do základní školy v Počátkách.

Památky a pamětihodnosti

  • na katastru obce jsou dva kříže
  • Navrátilův mlýn – bývalý mlýn vystavěný v 19. století na místě přádelny; sousední osmiboký komín chráněn jako technická památka

Odkazy

Reference

  1. Český statistický úřad: Výsledky sčítání 2021 – otevřená data. Dostupné online. [cit. 2022-11-01]
  2. Historický lexikon obcí České republiky – 1869–2011. 21. prosince 2015. Dostupné online.
  3. Ministerstvo vnitra ČR. Adresy v České republice [online]. 2009-10-10 [cit. 2009-10-22]. Dostupné online. 
  4. Český statistický úřad. Sčítání lidu, domů a bytů 2001 [online]. 2003-10-16 [cit. 2003-10-16]. Dostupné online. 
  5. Územně identifikační registr ČR. Územně identifikační registr ČR [online]. 1999-01-01 [cit. 2009-10-22]. Dostupné v archivu. 
  6. Historický lexikon obcí 2005
  7. HOSÁK, Ladislav; ŠRÁMEK, Rudolf. Místní jména na Moravě a ve Slezsku A-L. Svazek I. Praha: Academia, 1970. S. 136. 
  8. Geomorfologické členění ČR [online]. Česká geologická služba, 2015-01-01 [cit. 2015-02-01]. Dostupné online. 
  9. Býkovec [online]. ČÚZK, 2015-01-01 [cit. 2015-02-01]. Dostupné online. 
  10. Statistický lexikon obcí v Republice československé 1930. Díl II. Země Moravskoslezská. Praha: Orbis, 1935. 212 s. S. 25. 
  11. Český statistický úřad. Historický lexikon obcí ČR 1869 - 2005 - 1. díl [online]. 2007-03-03 [cit. 2013-03-02]. S. 566, 567, záznam 40-1. Dostupné online. 
  12. Býkovec [online]. Živnostenský rejstřík, 2014-10-06 [cit. 2014-10-16]. Dostupné online. 
  13. Silniční a dálniční síť ČR [online]. ŘSD, 2014-07-01 [cit. 2014-10-16]. Dostupné v archivu pořízeném dne 2016-04-05. 
  14. Býkovec [online]. Jízdní řády veřejné linkové osobní dopravy, 2014 [cit. 2014-10-16]. Dostupné online. 

Literatura

  • NEKUDA, Vladimír. Vlastivěda moravská Dačicko Slavonicko Telčsko. Brno: Muzejní spolek Brno, 2005. ISBN 80-7275-059-3. S. 828–830. 

Externí odkazy


Média použitá na této stránce

Flag of the Czech Republic.svg
Vlajka České republiky. Podoba státní vlajky České republiky je definována zákonem České národní rady č. 3/1993 Sb., o státních symbolech České republiky, přijatým 17. prosince 1992 a který nabyl účinnosti 1. ledna 1993, kdy rozdělením České a Slovenské Federativní republiky vznikla samostatná Česká republika. Vlajka je popsána v § 4 takto: „Státní vlajka České republiky se skládá z horního pruhu bílého a dolního pruhu červeného, mezi něž je vsunut žerďový modrý klín do poloviny délky vlajky. Poměr šířky k její délce je 2 : 3.“
Czech Republic adm location map.svg
(c) Karte: NordNordWest, Lizenz: Creative Commons by-sa-3.0 de
Location map of the Czech Republic
Information-silk.svg
Autor: , Licence: CC BY 2.5
A tiny blue 'i' information icon converted from the Silk icon set at famfamfam.com
Bejkovec-leden2011c.jpg
Autor: Ben Skála, Licence: CC BY-SA 3.0