Będzin

Będzin
Będziňský hrad
Będziňský hrad
Będzin – znak
znak
Będzin – vlajka
vlajka
Poloha
Souřadnice
Nadmořská výška260–382 m n. m.
StátPolskoPolsko Polsko
VojvodstvíSlezské
OkresBędzin
Gminaměstská gmina
Będzin
Rozloha a obyvatelstvo
Rozloha37,5 km²
Počet obyvatel55 065 (2021)
Hustota zalidnění1 468,4 obyv./km²
Správa
StatusMěsto
StarostaŁukasz Komoniewski
Vznik9. století
Oficiální webwww.bedzin.pl
Telefonní předvolba(+48) 32
PSČ42-500
Označení vozidelSBE
Logo Wikimedia Commons multimediální obsah na Commons
Některá data mohou pocházet z datové položky.

Będzin (německy Bendzin, Bendsburg) je polské město ležící ve Slezském vojvodství, v okrese Będzin. Je součástí Katovické konurbace a jde se o centrum Będziňského powiatu. Přestože Będzin patří do Slezského vojvodství, je regionálně součástí Malopolska.

Název

Existují tři teorie o původu jména „Będzin“:

  • Dle první, se odvozuje od osobního jména Będa nebo Będzan
  • Dle druhé dal podle legend městu (a mimochodem i okolním městům) sám Kazimír III. Veliký. Král prý při prohlídce města Przemsza řekl že: Tam rosną dąbrowy, tam sosnowy, tutaj będziem My, tam Pogoń, a tam czeladź nasza, a jeżli tu mało będzie miejsca to reszta stanie za górą - česky Tam rostou duby, tam borovice, my budeme tady, Pogoń tam a naši služebníci tam, a když tady nebude dost místa, zbytek bude stát za horou.
  • Třetí, bez ohledu na legendu, uvádí jako zdroj jména slovo být. Zeměpisný slovník Polského království vydaný v letech 1880–1906 zaznamenává název města Będzin a staropolský Będzin, přičemž jako kořen názvu uvádí variantu slova býtbýt.[1]

Ve své historii se město také nazývalo: Banden, Bandin, Banddzien, Bondin, Bandzen, Bandzin, Bądzin, Bendzin a německými okupanty (1939-1945) Bendsburg.

Historie

Počátky osídlení Będzinu sahají až do pravěku. V 9. století na místě dnešního hradu na kopci Przemsza vyrostlo opevněné hradiště, které střežilo starobylou obchodní cestu z Kyjeva přes Krakov do Slezska a Norimberku. Nejstarší písemná zmínka o obci Będzin však pochází až z roku 1301. Město mělo být pevností bránící hranici s Německou říší ovládanou Lucemburky, s nimiž Kazimír Veliký vedl v letech 1345 až 1348 válku. Největší rozkvět zažilo město v Jagellonské éře díky četným královským výsadám (např. zákon o skladování soli z roku 1484), právo skladu získal Będzin v roce 1464. V 16. století zde byla organizovaná židovská komunita se synagogou, lázeňským domem a židovským hřbitovem za městskými hradbami. V roce 1655 bylo město i hrad zničeno švédskou invazí, Będzin tehdy zažil nejvážnější hospodářský kolaps.[2]

Panorama starého náměstí

Po třetím dělení Polska v roce 1795 byl Będzin krátce v hranicích Pruského království (stal se součástí Nového Slezska), od roku 1807 patřil Varšavskému vévodství a poté Polskému království, které po jeho zániku bylo přímo začleněno do polských území pod nadvládou Rusů. Koncem 18. století se díky nálezu bohatých uhelných ložisek u sousedního Dąbrowa začalo těžit uhlí. Vznikající olověné doly a hutě, které přispěly k rychlému rozvoji celého regionu, známého jako Zagłębie Dąbrowskie. Kromě toho byla v roce 1858 přes Będzin vedena odbočka Varšavsko-vídeňské dráhy ze Ząbkowic do Sosnovce a Slezska. Rostla dále také role židovského obyvatelstva ve městě, které v té době tvořilo většinu obyvatel (až 80 %). Během první světové války bylo město a průmysl těžce poškozeny. Oblast Będzinu se však rozšířila začleněním okolních vesnic a dělnických statků.

4. září 1939 začala německá okupace města. V noci z 8. na 9. září Němci zapálili synagogu, v níž se modlili Židé. Německá správa změnila jméno města na Bendsburg a koncem roku 1942 v oblasti Kamionka Němci zřídili židovské ghetto pro židovské obyvatelstvo (pro asi 30 000 lidí), které spojilo s ghettem v sousední Środule a v Sosnowci. Začátkem srpna 1943 bylo ghetto zlikvidováno a obyvatelstvo transportováno do vyhlazovacích táborů. Město bylo osvobozeno Rudou armádou 27. ledna 1945.

Po válce došlo k přestavbě zámku, ve které bylo zřízeno muzeum, byla postavena nová velká sídliště (Ksawera, Syberka, panství Zamkowe v Gzichówě, panství Warpie-Wschód, Górki Małobądzkie). V roce 1973 byla k Będzinu začleněna oblast Łagisza a o dva roky později Grodziec, v důsledku čehož se rozloha města ztrojnásobila. Po válce vzniklo mnoho průmyslových závodů, v popředí stála elektrárna v Łagiszi. V 90. letech však řada z nich zkrachovala (zejména továrny na obuv, cukrovinky, maso a další).

V letech 1974–1976 mj. z důvodu potřeby zlepšit komunikaci mezi největšími sídlišti Będzin a Czeladź a hutním závodem Huta Katowice (v současnosti pobočka ArcelorMittal Poland v Dąbrowa Górnicza), který se buduje v sousedním městě Dąbrowa Górnicza, byl rekonstruován komunikační systém města. V tomto období vznikla tzv. „ledvina“, tedy křižovatka ulic Kołłątaja (DW910), Czeladzka (DW910), známá svým specifickým uspořádáním silnic.), Gzichowska a Małobądzka. Napojeny byly i tramvajové linky na Sosnowiec, Czeladź, a Dąbrowu Górniczu. Tato přestavba výrazně ovlivnila urbanistické uspořádání historického Starého Města - aby se projektanti nového silničního systému přizpůsobili nové široké třídě s tramvajovou tratí uprostřed, rozhodli se zbourat velkou část nájemních domů na východním a západním průčelí tržiště a také velký počet nájemních domů ve čtvrtích sousedících s náměstím.[3]

Ekonomika

Będzin je důležitým průmyslovým centrem ve východní části Hornoslezské průmyslové oblasti. Průmysl je zastoupen zejména hutnictvím neželezných kovů (Huta Będzin), energetikou (elektrárna Łagisza a teplárna Będzin), potravinářským průmyslem a průmyslem stavebních hmot. Donedávna se rozvíjela také těžba černého uhlí ( Důl Grodziec, povrchový důl Brzozowica), obuvnický průmysl (závod ButBędzin, bývalý Chełmek), cementářský průmysl (nejstarší cementárna Grodziec v Polsku ), pivovarnictví a další.

Będzin je mmj. významným a známým obchodním centrem v regionu (i mimo něj). Ve čtvrti Gzichów (mezi ulicemi Gzichowska a Czarna Przemsza) se ve středu a sobotu (6-14 hodin) koná trh[4] - jeden z nejstarších a největších v jižním Polsku.

Doprava

Slavná křižovatka „ledvina“ v Będzinu je jednou z nejsložitějších křižovatek v Polsku. Kombinuje současně určité funkce okružní křižovatky, tramvajové konečné, automobilového uzlu a křižovatky.

Będzin má velmi výhodné silniční spojení se zbytkem celého Polska - nachází se na křižovatce dvou důležitých rychlostních silnic, silnice č. 94 vedoucí ze Zgorzelce ke hranicím s Ukrajinou, a státní silnice č. 86 vedoucí z Podwarpie do Tych. Městem prochází také zemská silnice č. 910 (součást bývalé trasy Kraków-Wrocław). Ve vzdálenosti 23 km (přes Gródków) se nachází mezinárodní letiště Pyrzowice.

Budova starého nádraží

Železnice

Będzinem prochází dvě železniční trati - č. 1 z Varšavy do Katowic, sloužící jak osobní tak nákladní dopravě, a č. 138 Dąbrowa Górnicza - Brzeziny Śląskie fungující pouze pro nákladní dopravu v úseku Dąbrowa Górnicza - Będzin Grodziec. První železniční trať byla otevřena v Będzinu v roce 1859 jako pobočka varšavsko-vídeňské dráhy. Ve městě byly v té době postaveny dvě stanice: Będzin Miasto a Będzin. Později byla postavena třetí stanice, Będzin Ksawera.

MHD

Systém veřejné dopravy je založen na autobusové a tramvajové dopravě.

Autobusová doprava

Autobusové spoje (celkem 57 linek[5], přes 100 zastávek ZTM) umožňují přímý přístup cestujícím do těchto měst: Bytom, Czeladź, Dąbrowa Górnicza, Katowice, Sosnowiec, Wojkowice, Piekary Śląskie, Siemianowice Śląskie, Siewierz a většina do Sławówa města okresu v Będzinu (Sarnów, Gródków, Psary, Malinowice, Strzyżowice, Toporowice, Góra Siewierska, Mierzęcice, Przeczyce, Bobrowniki, Rogoźnik, Boguchwałowice, Nowa Wieś, Wojkowicez Kościele).

Tramvaje

První tramvajová linka (č. 21) byla otevřena v Będzinu v roce 1928. V současnosti vede ve městě trasa 7 tramvajových linek:

  • 21 – Dąbrowa Górnicza Tworzeń Huta Katowice – Będzin – smyčka Sosnowiec Milowice
  • 22 – Dąbrowa Górnicza Tworzeń Steelworks Katowice – Będzin – Veterans' Czeladź
  • 24 – Konstantynów Okrzei – Będzin – Sosnowiec Ostrogórska[6]
  • 26 – Nádraží Mysłowice – Będzin – Koleje Pogoń[7]
  • 27 – Sosnowiec Kazimierz Górniczy Loop – Będzin Os. Zamkowe Loop
  • 28 – Będzin Os. Zamkowe Pętla – Dąbrowa Górnicza Tworzeń Huta Katowice
  • 35 – Smyčka Sosnowiec Milowice – Będzin – Smyčka Sosnowiec Zagórze[8]

Od 1. března 2009 se výrazně omezily služby tramvajové dopravy. Město snížilo počet jízd linek 27 a 28 v původní trase a frekvence linek 22 byla snížena na polovinu. Zlikvidována byla linka č. 32 - Czeladź Kombatowców - Będzin - Gołonóg Podstacja Pętla. V roce 2011 však došlo k částečné obnově linek 27 a 28 v původních intervalech.

Kostel sv. Trojice
Hrad

Památky

  • Będziňský hrad
  • Kostel svaté Trojice, ze 14. století
  • Středověké urbanistické uspořádání města se Zámeckým vrchem
  • Městské obranné zdi ze 14. století
  • Hřbitovní kostel sv. Tomáše z Canterbury z 18. století a asi 20 náhrobků na přilehlém hřbitově (starý hřbitov na Castle Hill)
  • Židovský hřbitov z 18./19. století v Podzámczi
  • Palácový a parkový komplex rodiny Mieroszewských v Gzichówě z počátku 19. 18. století
  • Budova železniční stanice Będzin Miasto (1931)
  • Staré nádraží Będzin
  • Cementárna, černouhelný důl, pivovar a vodárenská věž v Grodzieci

Dělení města

Mapa Będzinských obvodů

Będzin je rozdělen do 7 hlavních obvodů:

  • Grodziec (spolu s částmi Boleradze, Peking, Huta, Bagieniec, Osówka, Za Górą, Parcina, Jasień a dalšími bývalými osadami) (částí od roku 1975, v letech 1951–1975 město) – 1274 ha
  • Gzichów (včetně částí Brzozowica, panství Zamkowe a panství Namiarkowa) (částí od roku 1915) - 563 ha
  • Ksawera (spolu s částmi Koszelew, Zielona a panstvím Podskarpie) (částí od roku 1923) - 172 ha
  • Łagisza (v celém svém složení: tzn. s částmi Stara Łagisza, Glinice, Jazowe, Pustków, Bory, Podłosie a Niepiekło) (částí od roku 1973, v letech 1967-1973 město) - 863 ha
  • Małobądz (zahrnující sídliště 27 Stycznia a Górki Małobądzkie ) (od 1915) – 400 ha; v minulosti bylo odděleno sídliště Syberka
  • Śródmieście (spolu se Starým Městem (Starý Będzin), Nowy Będzin, Mrowce a Podjazie) - 153 ha
  • Warpie (zahrnuje tzv. Kamionku a sídliště Warpie–Wschód a Nowe Warpie ve výstavbě) (od roku 1923) – 283 ha

V letech 1977-1992 byly městskou částí i Wojkowice - nyní jsou však opět samostatným městem.

Obecní symboly

Znakem města je stříbrná otevřená brána se dvěma věžemi a zlatými dveřmi. Nad branou se klene zlatá koruna, po boku obou věží je šestilistá stříbrná růže se zlatým středem.

Vlajka města je tvořena červeno-bílo-červenými svislými pruhy, přičemž prostřední bílý pruh je znatelně širší než postranní červené. Na bílém pruhu ve středu vlajky spočívá znak města.

Partnerská města

Od roku 2004 byl Będzin také spojený s ruským Iževskem. Spolupráce byla však přerušena v roce 2022 kvůli ruské agresi proti Ukrajině.[9]

Reference

V tomto článku byl použit překlad textu z článku Będzin na polské Wikipedii.

  1. Słownik geograficzny Królestwa Polskiego i innych krajów słowiańskich, Tom I - wynik wyszukiwania - DIR. dir.icm.edu.pl [online]. [cit. 2023-04-14]. Dostupné online. 
  2. MALENDOWICZ, Paweł. Ruchy społeczne i myśl polityczna – co, jak i po co badać?. Polityka i Społeczeństwo. 2016, roč. 14, čís. 4, s. 5–18. Dostupné online [cit. 2023-04-14]. ISSN 1732-9639. DOI 10.15584/polispol.2016.4.1. 
  3. REDAKCJA. Był niegdyś wspaniały Rynek w Będzinie, pozostał po nim skromny Plac Kazimierza Wielkiego. Będzin Nasze Miasto [online]. 2011-07-18 [cit. 2023-04-14]. Dostupné online. (polsky) 
  4. Targowisko Miejskie w Będzinie [online]. [cit. 2023-04-14]. Dostupné online. (polsky) 
  5. Będzin. rozkladkzkgop.pl [online]. [cit. 2023-04-14]. Dostupné online. (polsky) 
  6. https://rozkladkzkgop.pl/rozklad/linia-24-tramwaj/. rozkladkzkgop.pl [online]. [cit. 2021-04-12]. Dostupné online. 
  7. https://rozkladkzkgop.pl/rozklad/linia-26-tramwaj/. rozkladkzkgop.pl [online]. Dostupné online. 
  8. https://rozkladkzkgop.pl/rozklad/linia-35-tramwaj/. rozkladkzkgop.pl [online]. [cit. 2021-04-12]. Dostupné online. 
  9. SOBIERAJSKI, Piotr. Będzin zerwał współpracę z rosyjskim Iżewskiem. Mieszkańcy i samorząd wspierają mocno ukraińskie miasto partnerskie - Obuchów. Będzin Nasze Miasto [online]. 2022-03-01 [cit. 2023-04-14]. Dostupné online. (polsky) 

Externí odkazy

Média použitá na této stránce