Běchovice (první tvrz)
První běchovická tvrz | |
---|---|
Základní informace | |
Výstavba | před 1413 |
Zánik | po 1420 |
Poloha | |
Adresa | Českobrodská čp. 1, Praha 9 - Běchovice, Česko |
Souřadnice | 50°4′53,04″ s. š., 14°37′1,76″ v. d. |
Některá data mohou pocházet z datové položky. |
První běchovická tvrz je zaniklé panské sídlo v Praze 9. Stála v místech zájezdního hostince Na Staré poště, východně od nové tvrze, pozdějšího Lichtenštejského dvora. Hostinec je chráněn jako kulturní památka České republiky.[1]
Historie
Běchovice byly poprvé zmíněny ve falzu z doby kolem roku 1227 a v papežské listině z roku 1233, kdy ves a pozemky vlastnil klášter svatého Jiří na Pražském hradě. V pramenech ze 14. století uváděná ves Waldendorf (Walhendorf, Vlachovice) obsahovala několik dvorů pražských měšťanů. Ve dvou dvorech při silnici z Prahy do Úval vznikly tvrze.
Stavebníkem starší tvrze byl pravděpodobně staroměstský měšťan Johánek Ortlův, zvaný „Domšík od Bílého zvonu“ (Staroměstské náměstí čp. 605)[pozn. 1]. Domšík byl popraven roku 1413 na rozkaz německých konšelů jako přední stoupenec české strany na Staroměstské radnici. Rodový majetek pak přešel na jeho manželku Markétu a roku 1417 na syny Janka a Václava. Václav se později stal pražským kanovníkem.
Při husitských bouřích odešli bratři do emigrace a roku 1421 jejich běchovický majetek staroměstská rada zkonfiskovala a dvůr získal staroměstský měšťan Václav Bílý. Po jeho smrti roku 1427 koupil dvůr s tvrzí novoměstský měšťan Jan Holý z Příkopů, zvaný Janek Puškařík. Po jeho smrti se jeho žena Ofka provdala nejdřív za Jana z Rýzmburka a před rokem 1435 pak za Vaňka z Litožnice. Dvůr pak držela až do roku 1455. V tom roce král Ladislav daroval dvůr jako odúmrť po Domšíkovi Janovi ze Zbyslavice. Poté se majitelé střídali, až jej získali roku 1567 Zápští ze Záp.
Tvrz zanikla pravděpodobně při husitských bouřích kolem roku 1420.
Zájezdní hostinec
Na místě dvora s tvrzištěm vznikl zájezdní hostinec, později zvaný Na Staré poště.
Odkazy
Poznámky
- ↑ Doloženo v novoměstském manuálu pro období před rokem 1413.
Reference
- ↑ MonumNet : Nemovité památky [online]. Praha: Národní památkový ústav. Číslo ÚSPK : 20339/1-1971, zájezdní hostinec Na Staré poště. [cit. 2018-10-06]. Dostupné online.
Literatura
- HOLEC, František aj. Hrady, zámky a tvrze v Čechách, na Moravě a ve Slezsku. Sv. 7, Praha a okolí. 1. vyd. Praha: Svoboda, 1988. 221 s. S. 20.
- KAŠIČKA, František a NECHVÁTAL, Bořivoj: Středověké tvrze a hrádky při východním okraji pražského území. In: Staletá Praha, č. 20, Památky pražského venkova. S. 122-123.
- SEDLÁČEK, August. Hrady, zámky a tvrze království Českého. Díl patnáctý, [Kouřimsko, Vltavsko, J.-z. Boleslavsko]. 2., nezm. vyd. V Praze: Šolc a Šimáček, 1927, [i.e. 1938]. 340 s. Digitalizovaný titul. S. 207. Dostupné online.
Externí odkazy
- Archivní mapy Archivováno 11. 5. 2018 na Wayback Machine. na webu ČÚZK
- MČ Praha-Běchovice: Historie.
Média použitá na této stránce
Autor:
- derivative work: Bazi (talk)
- ArchitectureIcon.svg: Ludvig14
Náhrada chybějícího obrázku stavby v češtině
Vlajka České republiky. Podoba státní vlajky České republiky je definována zákonem České národní rady č. 3/1993 Sb., o státních symbolech České republiky, přijatým 17. prosince 1992 a který nabyl účinnosti 1. ledna 1993, kdy rozdělením České a Slovenské Federativní republiky vznikla samostatná Česká republika. Vlajka je popsána v § 4 takto: „Státní vlajka České republiky se skládá z horního pruhu bílého a dolního pruhu červeného, mezi něž je vsunut žerďový modrý klín do poloviny délky vlajky. Poměr šířky k její délce je 2 : 3.“