Běh na 100 metrů
Běh na 100 metrů je lehkoatletický sprint, který se běží maximálním úsilím od startu do cíle. Vítěz této disciplíny na vrcholných světových soutěžích, příp. světový rekordman je považován za nejrychlejšího muže a ženu světa. Stovce se také přezdívá „královská“ atletická disciplína. Běžecká trať na 100 m se běhá v oddělených drahách širokých 122–125 cm. Trať je umístěna na jedné ze dvou rovinek na atletickém stadionu. Závodník musí startovat z nízkého startu a ze startovních bloků. Světový rekord může být uznán, pokud rychlost větru vanoucího do zad běžce je maximálně 2 m/s.
Rychlost
Oficiálně změřená maximální rychlost při sprintu je 44,72 km/h[1] u mužů (Usain Bolt, 2009) a 39,56 km/h u žen (Florence Griffith Joynerová, 1988). Hranicí světové extratřídy je tradičně bariéra 10 sekund u mužů a 11 sekund u žen. Pod 10 sekund už dokázalo běžet přes 80 sprinterů (k září roku 2011), donedávna všichni vesměs černé barvy pleti.[2] Nejrychlejším „bílým“ sprinterem je Francouz Christophe Lemaitre, který v roce 2011 dosáhl výkonu 9,92 s. Před ním to byl Ital Pietro Mennea, který zaběhl tuto trať za 10,01 s v roce 1979. Po něm se to povedlo už jen Poláku Marianu Woroninovi, který využil max. podpory větru 2m/s a zaběhl v roce 1984 neoficiálně rovných 10,00 s. Obecný předpoklad je, že černí sprinteři mají víc rychlých svalových vláken v motorickém svalstvu, proto dokážou běhat rychleji. Schopnost zaběhnout stometrový sprint v čase pod 10 sekund je pojem Hranice deseti sekund.
České rekordy
Nejrychlejším českým sprinterem na této trati je oficiálně Zdeněk Stromšík, který v roce 2018 zaběhl stovku za 10,16 sekundy.[3] Již dříve však běžel s nedovolenou podporou větru 3 m/s stovku za 10,11 sekundy.[4] Předchozí rekord 10,23 sekundy zaběhl roku 2010 sprinter Jan Veleba. Rekord v české ženské kategorii drží dlouhodobě běžkyně Jarmila Kratochvílová, a to časem 11,09 sekundy.
Světové rekordy
Současný světový rekord mužů má hodnotu 9,58 s, jeho autorem je jamajský sprinter Usain Bolt, který ho zaběhl 16. srpna 2009 na Mistrovství světa v atletice 2009 v Berlíně. Odhaduje se přitom, že lidské maximum na této trati se pohybuje kolem 9,25 až 9,40 s.[5] Ženský světový rekord drží Florence Griffith-Joyner a má hodnotu 10,49 s.
Historie
Závod byl zpočátku provozován na trávě nebo na škvárové dráze na vzdálenost 100 yardů (91,44 m). Pod vlivem pevninské Evropy se změnil v závod na 100 m. Závodníci startovali ze stojící polohy až do roku 1887, kdy si Charles Scherrill vykopal v dráze malé dírky k lepšímu odrazu, čímž dal podnět ke vzniku startovních bloků. V letech 1928–1929 George Breshnahan a William Tuttle vynalezli startovní bloky. V roce 1937 byly startovní bloky oficiálně schváleny IAAF. Od roku 1938 je stanoveno, že světový rekord může být uznán, pokud rychlost větru vanoucího do zad běžce je maximálně 2 m/s. První experimenty s elektrickou časomírou pocházejí z první čtvrtiny 20. století. Od 1. ledna 1977 je použití elektronické časomíry pro možnost uznání světového rekordu povinné.[6]
Současní světoví rekordmani
Současné rekordy – dráha
Muži | |||||
Rekord | Čas (min) | Atlet | Stát | Město | Datum rekordu |
---|---|---|---|---|---|
Světový rekord | 9,58 | Usain Bolt | Jamajka | Berlín | 16. 8. 2009 |
Olympijský rekord | 9,63 | Usain Bolt | Jamajka | Londýn | 5. 8. 2012 |
Rekord MS | 9,58 | Usain Bolt | Jamajka | Berlín | 16. 8. 2009 |
Český rekord | 10,16 | Zdeněk Stromšík | Česko | Tábor | 18. 7. 2018 |
Ženy | |||||
Rekord | Čas (min) | Atletka | Stát | Město | Datum rekordu |
---|---|---|---|---|---|
Světový rekord | 10,49 | Florence Griffith-Joynerová | USA | Indianapolis | 16. 7. 1988 |
Olympijský rekord | 10,61 | Elaine Thompsonová-Herahová | Jamajka | Tokio | 31. 7. 2021 |
Rekord MS | 10,65 | Sha'Carri Richardsonová | USA | Budapešť | 21. 8. 2023 |
Český rekord | 11,09 | Jarmila Kratochvílová | Československo | Bratislava | 6. 6. 1981 |
Současné rekordy podle kontinentů
Aktualizace 15. Července 2024[7]
Rekord | Kategorie | Výkon (s) | Atlet | Stát | Rok | |
---|---|---|---|---|---|---|
Afrika | Muži | 9,77 | Ferdinand Omanyala | Keňa | 18. 9. 2021 | |
Ženy | 10,72 | Marie-Josée Ta Lou | Pobřeží slonoviny | 10. 8. 2022 | ||
Asie | Muži | 9,83 | Su Ping-tchien | Čína | 1. 8. 2021 | |
Ženy | 10,79 | Li Xuemei | Čína | 18. 11. 1997 | ||
Evropa | Muži | 9,80 | Marcell Jacobs | Itálie | 1. 8. 2021 | |
Ženy | 10,73 | Christine Arronová | Francie | 19. 8. 1998 | ||
Severní a střední Amerika | Muži | 9,58 | Usain Bolt | Jamajka | 16. 8. 2009 | |
Ženy | 10,49 | Florence Griffith-Joynerová | USA | 16. 7. 1988 | ||
Oceánie | Muži | 9,93 | Patrick Johnson | Austrálie | 5. 5. 2003 | |
Ženy | 11,08 | Zoe Hobbsová | Nový Zéland | 16. 7. 2022 | ||
Jižní Amerika | Muži | 10,00 | Robson da Silva | Brazílie | 22. 7. 1988 | |
Ženy | 10,91 | Rosângela Santosová | Brazílie | 6. 8. 2017 | ||
Muži na iaaf.org Ženy na iaaf.org |
Vývoj světového rekordu (el. měření)
Muži | |||
Čas | Jméno | Datum | Místo |
---|---|---|---|
10,64 | Ralph Metcalfe | 16.07.1932 | Stanford |
10,53 | Eddie Tolan | 31.07.1932 | Los Angeles |
10,38 | Eddie Tolan | 01.08.1932 | Los Angeles |
10,38 | Ralph Metcalfe | 01.08.1932 | Los Angeles |
10,34 | Barney Ewell | 09.07.1948 | Evanston |
10,32 | Ray Norton | 10.08.1958 | Thonon-les-Bains |
10,32 | Jocelyn Delecour | 10.08.1958 | Thonon-les-Bains |
10,29 | Peter Radford | 13.09.1958 | Colombes |
10,25 | Armin Hary | 21.06.1960 | Curych |
10,06 | Bob Hayes | 15.10.1964 | Tokio |
10,03 | Jim Hines | 20.06.1968 | Sacramento |
10,02 | Charles Greene | 13.10.1968 | Ciudad de México |
9,95 | Jim Hines | 14.10.1968 | Ciudad de México |
9,93 | Calvin Smith | 03.07.1983 | Colorado Springs |
9,93 | Carl Lewis | 30.08.1987 | Řím |
9,93 | Carl Lewis | 17.08.1988 | Curych |
9,92 | Carl Lewis | 24.09.1988 | Soul |
9,90 | Leroy Burrell | 14.06.1991 | New York |
9,86 | Carl Lewis | 25.08.1991 | Tokio |
9,85 | Leroy Burrell | 06.07.1994 | Lausanne |
9,84 | Donovan Bailey | 27.07.1996 | Atlanta |
9,79 | Maurice Greene | 16.06.1999 | Athény |
9,77 | Asafa Powell | 14.06.2005 | Athény |
9,77 | Asafa Powell | 11.06.2006 | Gateshead |
9,77 | Asafa Powell | 18.08.2006 | Curych |
9,74 | Asafa Powell | 09.09.2007 | Rieti |
9,72 | Usain Bolt | 31.05.2008 | New York |
9,69 | Usain Bolt | 16.08.2008 | Peking |
9,58 | Usain Bolt | 16.08.2009 | Berlín |
Ženy | |||
Čas | Jméno | Datum | Místo |
---|---|---|---|
11,08 | Wyomia Tyusová | 15.10.1968 | Ciudad de México |
11,07 | Renate Stecherová | 02.09.1972 | Mnichov |
11,04 | Inge Heltenová | 13.06.1976 | Fürth |
11,01 | Annegret Richterová | 25.07.1976 | Montréal |
10,88 | Marlies Göhrová | 01.07.1977 | Drážďany |
10,88 | Marlies Göhrová | 09.07.1982 | Karl-Marx-Stadt |
10,81 | Marlies Göhrová | 08.06.1983 | Berlín |
10,79 | Evelyn Ashfordová | 03.07.1983 | Colorado Springs |
10,76 | Evelyn Ashfordová | 22.08.1984 | Curych |
10,49 | Florence Griffith-Joynerová | 16.07.1988 | Indianapolis |
Nejlepší běžci a běžkyně
Muži
Hranici 10 sekund doposud pokořilo 172 atletů (05/2023), hranici 9,90 sekund 46 z nich a hranici 9,80 sekund 11 běžců.[8] Z tohoto hlediska je nejúspěšnějším sprinterem Asafa Powell z Jamajky, který čas pod 10 sekund zaběhl 92×, pod 9,90 sekund potom 43× a 8× běžel pod 9,80 sekund, Američan Maurice Greene běžel 53× pod 10 (11× pod 9,90). Světový rekordman Usain Bolt z Jamajky zaběhl pod 10 sekund 44 závodů, z toho ale běžel 31× pod 9,90 a 11× pod 9,80.[9]
Ženy
Současný světový rekord však poslední dobou bývá stále více napadán z hlediska možného užití dopingu americkou sprinterkou. Florence Griffith-Joynerová zemřela v 38 letech na následky zadušení ve spánku. Objevily se spekulace, že mohlo jít o důsledek dlouhodobého užívání dopingu v době vrcholné kariéry (která navíc podezřele rychle skončila téměř ihned po rekordních výkonech z roku 1988). Hodnota výkonu je na věrohodnost příliš vzdálená časům dosahovaným v té době, ostatní sprinterky se totiž ani po dvaceti letech nedokázaly až na vzácné výjimky dostat pod hranici 10,75 s.
Mimořádnost tohoto výsledku, ale i výsledků několika dalších sprinterek ve stejném rozběhu vedla k domněnce, že došlo k technické závadě na měřiči rychlosti větru, který ukazoval 0,0 m/s – údaj, který byl zcela v rozporu s větrnými podmínkami dne a s vysokými rychlostmi větru zaznamenanými ve všech ostatních sprintech před a po tomto závodě, stejně jako na souběžné dráze pro skok do dálky v době běhu Griffith-Joynerové. Všechny vědecké studie zadané IAAF a nezávislými organizacemi od té doby potvrdily, že v té době určitě foukal nelegální zadní vítr o rychlosti mezi 5 m/s až 7 m/s. To by mělo anulovat legálnost rekordu, IAAF se však rozhodla tento postup neuplatnit. Legitimní nejlepší výkon při povolené rychlosti větru by tedy byl výkon Griffith-Joynerové 10,61 s ve finále následujícího dne.[10]
Teprve po roce 2020 se jamajské sprinterky Elaine Thompsonová-Herahová a Shelly-Ann Fraserová-Pryceová začaly světovému rekordu opakovaně přibližovat. V roce 2021 obě překonaly výkon Griffith-Joynerové z finálového rozběhu.
Poř. | Čas | Vítr (m/s) | Atletka | Stát | Datum | Město |
---|---|---|---|---|---|---|
1. | 10,49 | 0,0 | Florence Griffith-Joynerová | 16. 7. 1988 | Indianapolis | |
2. | 10,54 | +0,9 | Elaine Thompsonová-Herahová | 21. 8. 2021 | Eugene[11] | |
3. | 10,60 | +1,7 | Shelly-Ann Fraserová-Pryceová | 26. 8. 2021 | Lausanne[12] | |
4. | 10,64 | +1,2 | Carmelita Jeterová | 20. 9. 2009 | Šanghaj | |
5. | 10,65 | +0,5 | Sha'Carri Richardsonová | 21. 8. 2023 | Budapešť | |
5. | +1,1 | Marion Jonesová | 12. 9. 1998 | Johannesburg | ||
7. | 10,73 | +2.0 | Christine Arronová | 19. 8. 1998 | Budapešť | |
8. | 10,74 | +1,3 | Merlene Otteyová | 7. 9. 1996 | Milán | |
9. | 10,75 | +0,4 | Kerron Stewartová | 10. 7. 2009 | Řím | |
10. | 10,76 | +1,7 | Evelyn Ashfordová | 22. 8. 1984 | Curych | |
10. | +1,1 | Veronica Campbellová-Brownová | 31. 5. 2011 | Ostrava | ||
11. | 10,77 | +0,9 | Irina Privalovová | 6. 7. 1994 | Lausanne | |
11. | +0,7 | Ivet Lalovová | 19. 6. 2004 | Plovdiv | ||
12. | 10,78 | +1,0 | Dawn Sowell | 3. 6. 1989 | Provo | |
12. | +1,5 | Torri Edwardsová | 28. 6. 2008 | Eugene | ||
13. | 10,79 | 0,0 | Xuemei Li | 18. 10. 1997 | Šanghaj | |
13. | -0,1 | Inger Millerová | 22. 8. 1999 | Sevilla | ||
13. | +1,1 | Blessing Okagbareová | 27. 7. 2013 | Londýn | ||
13. | +1,8 | English Gardnerová | 26. 6. 2015 | Eugene | ||
14. | 10,80 | +0,8 | Tori Bowieová | 18. 7. 2014 | Monako |
Olympijští vítězové
Nejlepší muži na olympijské trati jsou Usain Bolt, který zlatou medaili z LOH v Pekingu 2008 dokázal o 4 roky později v Londýně obhájit a Carl Lewis, který dokázal zvítězit v Los Angeles 1984 a po diskvalifikaci Bena Johnsona získal zlato i v Soulu 1988. Ženy poprvé běžely na olympiádě v roce 1928 v Amsterodamu. Nejlepší ženou je Wyomia Tyusová a Gail Deversová, obě získaly zlaté medaile na dvou hrách.
Nejúspěšnější zemí jsou USA, jejichž sportovci v běhu na 100 m získali zatím 53 medailí.
USA - 100 m | Zlato | Stříbro | Bronz | Celkem |
---|---|---|---|---|
Muži | 16 | 13 | 8 | 37 |
Ženy | 9 | 5 | 2 | 16 |
Celkem | 25 | 18 | 10 | 53 |
Mistři světa
Nejvíce titulů mistra světa si odnesli Carl Lewis (1983, 1987, 1991), Maurice Greene (1997, 1999, 2001) a Usain Bolt (2009, 2013, 2015) po třech. Mezi ženami je nejúspěšnější Marion Jonesová (1997, 1999), která získala dva tituly mistryně světa. Nejvíce titulů získali sportovci USA, celkem 11, z toho 5 ženy. V roce 2003 zvítězila Američanka Kelli White, ale byla usvědčena z dopingu, a tak musela zlatou medaili vrátit. Nejlepšími Evropany jsou Brit Linford Christie, který získal zlato na olympiádě v Barceloně 1992, titul mistra světa ve Stuttgartu 1993 a tři tituly mistra Evropy (1986, 1990, 1994). Trojnásobný mistr Evropy je i Ukrajinec Valerij Borzov (1969, 1971, 1974), který získal i zlato na olympiádě v Mnichově 1972. V ženách kraluje Němka Marlies Göhrová, mistryně světa (1983) a mistryně Evropy (1978, 1982 a 1986).
Zajímavosti
- Průměrná rychlost při současném světovém rekordu mužů (čas 9,58 s) činí 10,44 m/s (37,58 km/h), u žen (čas 10,49 s) pak 9,53 m/s (34,32 km/h). Rekordman - muž tedy běžel průměrně každou sekundu o 91 cm dále než žena - rekordmanka (což odpovídá rozdílu 3,26 km/h). V cíli by rozdíl znamenal přibližně 8,7 metru. Je však třeba zmínit, že obvykle běhají nejrychlejší ženy podstatně pomaleji než rekordmanka Florence Griffith Jonesová, zhruba kolem 10,80 s.[13] V mužském sprintu se nejvyšší dosažená rychlost v průběhu posledního století výrazně zvyšovala (od hodnoty 36,9 km/h ve 20. letech minulého století až po 44,7 km/h v roce 2009).[14]
Odkazy
Reference
- ↑ www.sportsscientists.com [online]. [cit. 12-09-2011]. Dostupné v archivu pořízeném dne 23-08-2009.
- ↑ http://www.iaaf.org
- ↑ http://www.atletika.cz/aktuality/stromsik-novym-rekordmanem-na-stovce/
- ↑ Archivovaná kopie. www.atletika.cz [online]. [cit. 2018-06-19]. Dostupné v archivu pořízeném z originálu dne 2018-07-23.
- ↑ http://dinosaurusblog.com/2016/12/09/je-usain-bolt-skutecne-nejrychlejsi/
- ↑ NESVADBÍK, Lumír; KOHOUT, Jiří; TREFNÝ, Zdeněk. Pravidla atletiky: platná od 1. dubna 1985. Praha: Olympia, 1985. 156 s. S. 10.
- ↑ Records - Records by Event - 100 Metres. World Athletics. Retrieved 16 July 2022.
- ↑ All-time men's best 100m. Track and Field all-time Performances Homepage [online]. Peter Larsson, 13. 5. 2023 [cit. 2023-05-15]. Dostupné online.
- ↑ http://www.iaaf.org/records/toplists/sprints/100-metres/outdoor/men/senior
- ↑ Linthorne, N.(PHD)(1995)The 100m World Record by Florence Griffith Joyner at the 1988 U.S Olympic Trials. Report for the International Amateur Athletic Federation Department of Physics, University of Western Australia
- ↑ Thompsonová-Herahová na stovce v Eugene atakovala světový rekord. ČT sport [online]. Česká televize, 21. srpna 2021 [cit. 2023-05-15]. Dostupné online.
- ↑ Shelly-Ann Fraser-Pryce and Yulimar Rojas shine at Lausanne Diamond League. olympics.com [online]. International Olympic Committee [cit. 2023-05-15]. Dostupné online. (anglicky)
- ↑ Archivovaná kopie. dinosaurusblog.com [online]. [cit. 2018-06-29]. Dostupné v archivu pořízeném dne 2018-06-29.
- ↑ SOCHA, Vladimír. Vývoj rychlosti lidského sprintu. Dinosaurusblog.com [online]. 20. července 2018 [cit. 2018-07-20]. Dostupné v archivu pořízeném dne 2018-07-20. (česky)
Související články
- Seznam medailistů na mistrovství Evropy v běhu na 100 m
- Seznam medailistů na mistrovství světa v běhu na 100 m
- Seznam medailistů na letních olympijských hrách v běhu na 100 m
Externí odkazy
- Obrázky, zvuky či videa k tématu běh na 100 m na Wikimedia Commons
- Oficiální stránky Mezinárodní asociace atletických federací (IAAF)
- Atletické rekordy (IAAF)
- Stránky Českého atletického svazu
- Veteranska Atletika
- Video světového rekordu 9,74 s
Média použitá na této stránce
A green check symbol.
Flag of Jamaica. “The sunshine, the land is green, and the people are strong and bold” is the symbolism of the colours of the flag. GOLD represents the natural wealth and beauty of sunlight; GREEN represents hope and agricultural resources; BLACK represents the strength and creativity of the people. The original symbolism, however, was "Hardships there are, but the land is green, and the sun shineth", where BLACK represented the hardships being faced.
Vlajka České republiky. Podoba státní vlajky České republiky je definována zákonem České národní rady č. 3/1993 Sb., o státních symbolech České republiky, přijatým 17. prosince 1992 a který nabyl účinnosti 1. ledna 1993, kdy rozdělením České a Slovenské Federativní republiky vznikla samostatná Česká republika. Vlajka je popsána v § 4 takto: „Státní vlajka České republiky se skládá z horního pruhu bílého a dolního pruhu červeného, mezi něž je vsunut žerďový modrý klín do poloviny délky vlajky. Poměr šířky k její délce je 2 : 3.“
Flag of the Ivory Coast, written by Jon Harald Søby, modified by Zscout370. The colors match to what is reported at http://fotw.vexillum.com/flags/ci.html.
Flag of Australia, when congruence with this colour chart is required (i.e. when a "less bright" version is needed).
See Flag of Australia.svg for main file information.Flag of Canada introduced in 1965, using Pantone colors. This design replaced the Canadian Red Ensign design.
Flag of Namibia
Flag of Portugal, created by Columbano Bordalo Pinheiro (1857-1929), officially adopted by Portuguese government in June 30th 1911 (in use since about November 1910).
Old flag of Russia from the Tsarist era. This variant is still used today.
Autor: FISUTV, Licence: CC BY 3.0
Women's 100M Final - 28th Summer Universiade 2015 Gwangju
Autor:
- Usain Bolt Olympics Celebration.jpg: Richard Giles
- derivative work: MachoCarioca
Usain Bolt in celebration after his 100m victory at Beijing Olympics 2008. Literally seconds after Bolt crossed the line at the Beijing Olympic Games men's 100 meters to break the world record...like maybe 1 or 2 seconds.
Justin Gatlin in Helsinki, 10th IAAF World Championships in Athletics, after he won 100 Metres.
Florence Griffith Joyner of the U.S. Olympic team in the oval office. 10/24/88.
Sport records icon to be used for world records.